Duben 2005

Zbohom, slovenčina!

Luděk Zadražil

Česká televize se rozhodla dabovat slovenské pořady. Slovenština z televize mizí. Už i z české. Na Kavčích horách dabovali první slovenský pořad pro dospělé a chystají se na další.

Nový slovenský seriál Záchranáři z prostředí Vysokých Tater uvádí ČT s českým dabingem. Jde o první přemluvený pořad pro dospělé, dosud televize dabovala jen pohádky. "Odpovídá to trendu dnešní mladší generace, která už má bohužel problémy s porozuměním slovenštině," vysvětluje mluvčí ČT Martin Krafl a odvolává se na divácké ohlasy.

Proboha, proč?

Ne všichni diváci přijímají přelomové rozhodnutí veřejnoprávní televize s pochopením. "Proboha, kam jsme to dopracovali? Oni chtějí slovenský seriál dabovat? To jako proč?" diví se například diskutující na serveru lezec.cz. Nespokojená je i předsedkyně Slovensko-českého klubu a členka Rady vlády ČR pro národnostní menšiny Naďa Vokušová: "Slovenštiny je na ČT málo, a když už je možnost to zlepšit, zbytečně se to dabuje," řekla minulou středu TÝDNU.

Prvním slovenským seriálem, který ČT dabovala, byla sedmidílná pohádková fantazie Juraje Jakubiska z roku 1987 Teta; podobně dopadly tři celovečerní pohádky a naučný seriál pro děti Proč. Naopak další Jakubiskovy seriály z osmdesátých let Tisícročná včela a Nevera po slovensky, muzikál Neberte nám princeznu, film Orbis pictus i záznam bratislavského představení Divadelní komedie uvedla ČT v původním znění. Kdo doposud určoval a určuje, zda nechat herce mluvit slovensky?

Volba je prý na programovém ředitelství. Nemusí rozhodovat často. V letech 2001-2003 tvořily slovenské pořady necelá čtyři procenta zahraniční tvorby (včetně koprodukcí); dvojnásobně více prostoru dostali Francouzi a Němci, lépe na tom byli třeba i Kanaďané. Na komerčních televizích je slovenských pořadů ještě méně, slovenští moderátoři se zde však prosazují víc.

Slovenština jako "australština"

Podle zhruba rok starého průzkumu ČT slovenštině zatím rozumí devadesát procent dospělých diváků a čtyřem z deseti vadí dabování pohádek do češtiny. Přesto ale třetina dotázaných přiznala, že by děti slovenskému jazyku asi nerozuměly. Že české děti slovenštině už nerozumějí, si uvědomuje i Vokušová, dabovat pořady pro dospělé je podle ní ale hloupost. ČT se přesto rozhodla přemlouvat další slovenské filmy a seriály.

V případě Záchranářů seriál uvádí duálně, takže majitelé stereotelevizorů si mohou vybrat mezi oběma jazykovými verzemi. Nevýhoda takového řešení je, že televize nevyužije stereofonního zvuku, v němž byl seriál natočen. Režisér seriálu Vladimír Michálek, který byl podle týdeníku Nedělní Svět proti české verzi, je zároveň roztrpčen kvalitou dabingu. Podle ČT je vše v pořádku. Dabování mezi jazyky, jejichž mluvčí si rozumějí, není jen česko-slovenská specialita.

Američané si třeba teprve dvacet let od uvedení australského filmu Šílený Max s Melem Gibsonem mohli díky DVD poslechnout originální zvuk: do té doby byli odkázáni na velmi špatné americké hlasy. V republikách bývalého SSSR dnes většinou platí zákony podporující vlastní jazyk, takže ruské filmy bývají zásadně titulkovány. Písemný překlad totiž světu vládne, synchronní dabing, jejž známe z našeho prostředí, je specialitou střední a jižní Evropy; v Polsku panuje rychlodabing, ve Skandinávii titulky, a to i v populárních televizních seriálech pro širokou diváckou obec. Podle průzkumu agentury RCA Resarch téměř třetina Čechů kolem dvaceti už slovenštině příliš nerozumí, takže čas titulků pod slovenskými filmy není zřejmě daleko.

Bratislavská nostalgie

Čeští televizní diváci se s bratrskou slovenštinou setkávali pravidelně od roku 1959 v rámci speciálních "bratislavských pondělků". Slovenské studio připravovalo téměř celý pondělní podvečerní a večerní program; vysílání pro děti, sport, zprávy a od půl osmé nezapomenutelná dramatická tvorba. Zprvu šlo o záznamy divadelních představení, v šedesátých a sedmdesátých letech přišly televizní inscenace, obsazované nejlepšími slovenskými herci. V osmdesátých letech už slávu pondělků udržovaly hlavně reprízy, po roce 1989 zanikly.

Také dnes zní na Slovensku čeština mnohem častěji než naopak. Slovensko nemá vlastní videodistribuci, a tak je tamní trh zaplněn filmy s českým dabingem. Stejné verze přebírají televize. Stanice Joj první dva roky vysílala v podstatě v češtině, a to včetně slovenské (!) Fontány pre Zuzanu. Slovenští vlastenci cítili potřebu varovat opakovaně před "zhoubným vlivem" češtiny i ve veřejnoprávní Slovenské televizi (STV). Dabují se nejčastěji pohádky, protože zákon vyžaduje dabing u "audiovizuálnych diel pre deti do 12 rokov".

(Týden)