Květen 2005

Místo, kde se nejlíp rodí

Hana Čápová

Díky odtajněným informacím už tady matky vědí své. Nastávající matky dostaly letos už druhý dárek. První jim v únoru dala společnost pro zdravé rodičovství Aperio, další přidaly v polovině března zdravotní pojišťovny. Obě instituce z různých pohledů zkoumají, které porodnice jsou dobré a které špatné. Porod se tak stal první službou zdejších nemocnic, o které mají zákazníci informace. Mohou si vybírat pracoviště podle jeho kvality.

Porod s pěti hvězdičkami

Z každé drobnosti je patrná snaha, aby místnost připomínala nemocniční čekárnu co nejméně. Uprostřed tři kulaté stolky s bílým ubrusem, stěna plná rodinných fotek nemluvňat a jejich blízkých. Na lavici pod oknem sedí těhotná dívka s nohama po turecku zkříženýma. Jsme ve vrchlabské porodnici, která je skvělá jak podle Aperia, tak podle pojišťoven.

Veronika Vieweghová zdejší porodnici dobře zná, před dvěma lety se tu narodila její první dcera. Už tehdy pečlivě vybírala, komu se svěří do péče. Spolehla se na doporučení společnosti Aperio, že ve Vrchlabí dávají přednost přirozeným porodům před léky a umělými zásahy a respektují přání matek. „Manžel se mnou mohl být nejen při porodu, ale i celé čtyři dny potom,“ chválí zdejší zvyklosti. „Když mi nedávno jedna známá říkala, že na Bulovce se ještě pořád rodí jen vleže a s nohama nahoře, tak mě to vyděsilo. Neumím si vůbec představit, že by mě doktor nutil ležet. Při prvním porodu jsem mohla jen stát, nedokázala bych ani sedět.“ Vstřícné prostředí stojí rodině za to, aby se stejně jako před prvním porodem odstěhovala na poslední dny těhotenství z Prahy do penzionu ve Vrchlabí. „Je to pro nás napůl dovolená,“ říká její manžel Michal Viewegh. „Mám s sebou lyže, jezdím se každý den na chvíli sklouznout do Špindlu.“

Poprvé vydala společnost Aperio Průvodce porodnicemi loni v květnu, teď je k dostání druhé, aktualizované vydání. Každá ze 108 zdejších porodnic dostala dotazník s osmdesáti dotazy, vyplnilo ho 93 z nich. Otázky směřovaly na postupy a praktiky, které Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje jako jednoznačně prospěšné při normálním porodu. Aperio pojmenovalo deset kategorií – například výběr společníků při porodu, soukromí, možnost pít během porodu, klystýr a holení jen na žádost matky, libovolná pozice při porodu, nefarmakologické postupy mírnění bolesti (např. masáže), výjimečné nastřihování hráze – a za každou z nich mohla porodnice získat půl hvězdičky. Nejlépe dopadly čtyři pětihvězdičkové porodnice (viz tabulka), mezi nimi Vrchlabí.

Jak se kde léčí

To, že si paní Vieweghová vybrala dobře, teď potvrdila i tvrdá data zdravotních pojišťoven. Rozhodly se totiž využít údaje o nemocnicích – které jim posílají kvůli proplácení péče – také k hodnocení kvality. Začaly porody, během letošního léta chtějí přidat operace kloubů a srdce. Na stránkách www.jaksekdeleci.cz si tak každý může přečíst, kolik porodů provedla za léta 2002 a 2003 ta která nemocnice, jaké procento z nich bylo císařským řezem, jak dlouho žena ležela v nemocnici po fyziologickém porodu a jak dlouho po císařském řezu. „Je to záslužný krok. První výkop,“ chválí pojišťovny kardiolog a bývalý ředitel motolské nemocnice Pavel Vepřek (jeho sdružení Občan se obrátilo na soud, aby rozhodl, zda jsou pojišťovny povinny právě data o kvalitě zveřejňovat, soud o věci ještě nejednal). „Teď by měl následovat výklad odborníků, co ta čísla vlastně znamenají.“

Počet porodů by podle České gynekologické a porodnické společnosti neměl být nižší než 400 ročně, protože doktoři pak nemají potřebnou zkušenost. Nejde ani tak o běžné porody – protože porod není nemoc –, ale o případy, kdy nastanou komplikace, které lékaři musí řešit. Porodnic s méně než 400 porody ročně je u nás celkem třicet šest. Ve Vrchlabí přivedou na svět ročně zhruba pět set dětí, tři čtvrtiny matek sem přijíždějí odjinud.

Odborná společnost také řekla, že podíl porodů císařským řezem by neměl překročit 20 procent (průměr je kolem 17 procent). Právě podíl císařských řezů dává cennou informaci. Čím je nižší – může si říci nastávající matka při pročítání internetu – tím spíš na daném pracovišti najdu lékaře nakloněné přirozenému porodu. Vrchlabská nemocnice je s 5,2?% císařských řezů na čele žebříčku. Jejich podíl přitom roste u nás stejně jako v celém západním světě: ještě před deseti lety byl tady průměr „řezů“ o sedm procent nižší než dnes. Vrchlabský primář Libor Kavan vidí hlavní příčinu v tom, jak se vyvíjí přístup lékařů k porodu: směrem od přirozeného k tomu lékařsky vedenému – s infúzí, opiáty, nástřihem hráze, v lokálním umrtvení. „Myslím, že je dobře, že se tomu celostátnímu trendu nepoddáváme,“ říká primář Kavan. „Věříme, že porod je přirozený proces. Když do něj nějak zasáhneme, narušíme jeho přirozený průběh. Řada císařských řezů je podle mě jen vynuceným důsledkem takových zásahů.“ Nízké procento císařských řezů podle něj vyžaduje od lékaře trpělivost „stát u porodu tak dlouho, než je dítě na světě“. Také vyžaduje jisté – dnes už ne zcela běžné – dovednosti. Ve Vrchlabí například přivádějí na svět přirozenou cestou víc než polovinu dětí, které jsou v obtížné poloze dole ne hlavou, ale koncem pánevním. „Některé nemocnice volí v tomto případě automaticky císařský řez,“ říká primář. „Obávám se, že tohle bude umět čím dál méně porodníků.“

Cennou informací je i doba, kterou ženy stráví v nemocnici. Ve Vrchlabí si v tom také stojí dobře – 5,3 dne po běžném porodu, 7,9 dne po porodu císařským řezem. „Po klasickém porodnictví s léky a nástřihy hráze každá druhá maminka kolabuje, když se má znovu postavit na nohy. Bez pomoci sester to nezvládne,“ říká Libor Kavan. „Po přirozeném porodu je druhý den fit a mohla by jít domů.“ Dobu v nemocnici prodlužují dětští lékaři – jejich spolupráce s terénními doktory není taková, aby si troufli dítě pustit druhý den domů.

Budeme vás žalovat

Mělnická nemocnice naopak vyšla z hodnocení pojišťoven bídně. Každý druhý porod císařským řezem, domů po běžném porodu až za 8,9 dne, po císařském řezu dokonce za 17,4 dne. „Proč jsme dopadli tak špatně?“ zlobí se tamní primář Jan Zmrhal. „To ať vám vysvětlí pojišťovny, jak zamíchaly s čísly.“ Pojišťovny ale jen využily dat, která jim nemocnice vykazovaly. Záhadu neuvěřitelně vysokého podílu císařských řezů (kolem 80?%) už vysvětlila nemocnice v Dačicích – léta pojišťovny podváděla, a aby dostala víc peněz, vykazovala složitější výkon. Podobné to může být i s dlouhou ošetřovací dobou, za každý „lůžkoden“ má totiž nemocnice jistou tisícikorunu.

„Nabízel jsem nemocnicím, které dávaly najevo nespokojenost – pojďte, sedneme si za jeden stůl a najdeme, zda se někde nestala chyba,“ říká za pojišťovny Pavel Kožený. „Nechtějí, tak to zůstane tak, jak to je.“ Mělník, stejně jako Rychnov nad Kněžnou, však má jiný plán – podat na pojišťovny žalobu za to, že ho poškodily.

(Respekt, www.respekt.cz)