Květen 2005

Druhá světová válka zůstává tématem

Ondřej Horák

Ač se blíží již šedesáté výročí konce druhé světové války, zkoumání tehdejších faktů a také snaha vyrovnat se s nepochopitelným běsněním dál podněcuje vznik nových knih.

Druhá světová válka skončila již před šedesáti lety, přesto je předmětem bádání či látkou ke zpracování nejen pro pamětníky, ale i pro generace následující. Samotný válečný střet se stal historií, avšak fenomén fašistického šílenství máme stále před sebou, snažíme se jej pochopit, vysvětlit, zkrátka se s ním nějak - pokud je to vůbec možné - vnitřně vypořádat. Knižní tituly vztahující se k této temné etapě dvacátého století se dají rozdělit do tří skupin - svědectví, vědecké práce a beletrie.

K nejpoutavějším a zároveň nejúděsnějším svědectvím českých autorů patří kniha Rudolfa Vrby Utekl jsem z Osvětimi, kterou vydalo v roce 1998 nakladatelství Sefer. Jedná se o doslova nepředstavitelný příběh, který velmi plasticky popisuje život ve Slovenském štátu a koncentračním táboře a v němž hrají důležitou roli nepatrné detaily a neustávající odvaha. O úniku z koncentračního tábora pojednává také kniha Richarda Glazara Treblinka, slovo jak z dětské říkanky, vydaná nakladatelstvím Torst v roce 1994.

Jazyk třetí říše

Mezi tituly odborné, které vyšly v poslední době v českém překladu, náleží podrobná obrazová publikace Druhá světová válka z pera H. P. Willmotta, Robina Crosse a Charlese Messengera. Vedle toho se českého překladu dočkala předloha televizní seriálu BBC, který právě běží v České televizi, Osvětim - nacisté a "konečné řešení" autora Laurence Reese. Další novou publikací na českém trhu pojednávající o fašismu a druhé světové válce jsou Němci proti Hitlerovi Davida Welche s podtitulem Opozice v třetí říši 1933 - 1945. Guido Knopp ve svazku s prostým názvem Hitler zase ukazuje pět rovin existence německého vůdce: svůdce, soukromá osoba, diktátor, dobyvatel a zločinec. Estetizací nacismu a jeho ideologie se pak zabývá Peter Reichel v knize Svůdný klam třetí říše.

V téže edici Historické myšlení nakladatelství Argo vyšel vloni i portrét Heinricha Himmlera Architekt "konečného řešení" a před třemi roky také kniha Christophera R. Browninga Obyčejní muži, mapující chování starších německých mužů, řadových vojáků wehrmachtu, kteří se ocitají tváří tvář požadavkům vraždění Židů. Dalšími monografiemi z Arga byl Hermann Göring Wernera Masera a dvousvazkový Hitler Iana Kershawa. Z českých autorů nelze nezmínit Jaroslava Čvančaru a jeho loňskou knihu Heydrich.

Mezi svědectvím a vědeckým pozorováním se pak pohybují dva svazky Deníků drážďanského profesora Victora Klemperera zachycující roky 1933 - 1945. Vedle nich židovský profesor, který byl před transportem uchráněn manželstvím s árijkou, sestavil "poznámky filologovy" s názvem Jazyk třetí říše, česky vydané nakladatelstvím H+H. Klemperer na adresu LTI, tedy Lingua Tertii Imperii, jak zní latinský překlad titulu, např. poznamenává: "Absolutní nadvláda, jíž jazykový zákon malé skupinky, či dokonce jediného muže, dosáhl, se rozšířila na celé německé jazykové území o to účinněji, že LTI neznala rozdíl mezi jazykem mluveným a psaným. Ba ještě víc: všechno v ní byla promluva: muselo to být oslovení, výzva, vybičování. Mezi projevy a články ministra propagandy nebyl žádný stylistický rozdíl, proto se jeho články také tak snadno deklamovaly."

Zbabělci i Miloš Hrma

Druhá světová válka se samozřejmě rovněž značně promítla do české poválečné literatury. Do válečné doby se po opadnutí fenoménu budovatelského románu vrací román Edvarda Valenty Jdi za zeleným světlem (1956), tvorba Arnošta Lustiga plná prožitků vězňů koncentračního tábora a započatá povídkovými soubory Noc a naděje (1957) a Démanty noci (1958), a především pak Škvoreckého Zbabělci (napsáno 1948, vydáno 1958) sledující heroickou blamáž posledních dnů války v Kostelci, tedy v Náchodě. Opomenuty by neměly být ani povídky Oty Pavla, román Ladislava Fukse Pan Theodor Mundstock či Ostře sledované vlaky Bohumila Hrabala.

Z poslední doby se k tématu druhé světové války vrátila vítězka Literární ceny Knižního klubu za rok 2001 Hana Andronikova románem Zvuk slunečních hodin, Květa Legátová v novele Jozova Hanule (zfilmováno režisérem Ondřejem Trojanem jako Želary) a Jan Novák v "pravdivém románu" Zatím dobrý s podtitulem Mašínovi a největší příběh studené války. Otec bratří, Josef Mašín starší, totiž patřil společně s Josefem Balabánem a Václavem Morávkem ke "třem králům" protinacistického odboje v protektorátu.

Ze světové beletrie vyšel nedávno již v sedmém českém vydání bestseller Williama Styrona Sophiina volba a již v devadesátých letech zde Argo uvedlo překlad Nabarveného ptáčete Jerzyho Kosinského o přežívání malého židovského chlapce v Polsku. Před dvěma lety se čeští čtenáři konečně mohli seznámit také s vrcholným autobiografickým románem Člověk bez osudu (1975) Imreho Kertésze, nositele Nobelovy ceny za rok 2002: "A navzdory vší rozvážnosti, věcnosti, zdravému rozumu, jsem přece jen v hloubi své duše rozpoznal myšlenku, která byla svou absurdností až zahanbující, a přesto na mne dorážela čím dál naléhavěji: rád bych v tom krásném koncentračním táboře ještě chvilku žil..."

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)