Květen 2005

Neděsme se počasí, nýbrž změn klimatu

Petr Jakeš

Lidská činnost ovlivňuje teplotu celé Země. Zaviníme globální oteplení nebo dobu ledovou?

Kalendář historický národa českého, který vyšel v nakladatelství A. Pokorného v roce 1940, zmiňuje, že "L. P. 1799 byly v zemi české takové mrazy, že ustala všecka práce v přírodě konaná, vojsku byla doba stráže na půl hodiny zkrácena a sedláci nuceni svůj dobytek do světnice bráti, aby jim v chlévech nepomrzl". Citát vypovídá o počasí v tom roce, ale protože v této době bylo více krutých zim, vypovídá i o klimatu. Období mezi polovinou 15. a 19. století se říká malá ledová doba. Ještě výraznější změny než malá ledová doba způsobily "velké" ledové doby. Mezi jednotlivými ledovými dobami, tedy v interglaciálu, dochází ke změně klimatu - prostě je tepleji.

Za poslední dva miliony let bylo napočítáno třicet výrazných výkyvů teploty - ochlazení a ohřátí. Za posledních 800 tisíc let se vystřídaly čtyři "kruté" ledové doby; ta poslední byla zřejmě nejhorší. Hladina oceánu byla o 120 metrů níže, než je v současné době, protože voda byla zamrzlá v ledovcích. Severoamerický ledovec byl o mnoho větší, než je současný ledovec v Antarktidě, a hranice evropského pevninského ledovce probíhala na jihu místy, kde je dnes Londýn, Berlín a Ostrava. Vše na sever bylo pod trvalou pokrývkou ledu. V posledním interglaciálu, kdy ledovce roztály, byla úroveň mořské hladiny o šest metrů výše, než je v současnosti.

Obilí na Islandu

Klimatické změny se projevují zejména v našich a o něco vyšších zeměpisných šířkách; tropických oblastí se dotýkají jen málo. Změny jsou, zejména v mírném severním pásu, příčinou politických, hospodářských a demografických pohybů. Osídlení Grónska vikinskými kmeny v prvním tisíciletí, pěstování vinné révy v Anglii či obilí na Islandu jsou dokladem toho, že na začátku druhého tisíciletí bylo v těchto místech o něco tepleji než později v malé ledové době a také tepleji než dnes.

Se střídáním teplejších a studenějších období souvisí změny v přírodě. V meziledových obdobích se šíří lesy k severu, v dobách ledových ustupují; na našem území byla v ledových dobách vegetace připomínající dnešní tundru. Vznik velkého kontinentálního ledovce na severu Evropy vedl i k vytvoření vysokohorských ledovců. Takové ledovce pokrývaly Krkonoše, Šumavu a Alpy. Příčin střídání teplejších a studených období je mnoho, ale hlavní jsou příčiny "astronomické". Excentricita oběhu Země kolem Slunce, změna sklonu a precese zemské osy. Tyto údaje vedly k výpočtu "cyklů" studených a teplých období. Říká se jim Milankovičovy cykly.

Nahlédneme-li do geologické historie, můžeme sledovat teploty na našem území zhruba do doby před 60 miliony let. Studium geochemie vody a zejména zbytků (skořápek) mořských živočichů ukazuje, že v obdobích, kdy byla atmosféra bohatá na oxid uhličitý, bylo tepleji, a v obdobích, kdy bylo oxidu uhličitého v atmosféře málo, naopak chladněji. Záznamy v ledech Grónska či Antarktidy, kde se v bublinkách uchovaly vzorky vzduchu staré tisíce let, nenechávají na pochybách o vztahu oxidu uhličitého a teploty na zemském povrchu. V ledových dobách obsahovala atmosféra 200 ppm oxidu uhličitého, v meziledových dobách to bylo 300 ppm; v současnosti je to kolem 360 ppm.

V Čechách bychom mohli sledovat změny v klimatu do období před 60 miliony let. Kontinenty byly v té době již uspořádány podobně, jako je tomu v současnosti. Čím hlouběji jdeme do historie Země, tím více však záznam, který se zdá v posledních 800 tisíci letech zřetelný, bledne. Ve starším období byla konfigurace kontinentů jiná a Český masiv, který vznikl zhruba před 300 miliony let, je slepencem několika předcházejících částí kůry.

Ledovec u Káhiry

Postavení kontinentálních hmot je klíčovou příčinou změn klimatu v dávné geologické historii. V dobách, kdy existoval jeden jediný kontinent, byla cirkulace mořských vod jiná než dnes. V době proterozoika naposledy před 700 miliony let byly kontinenty "srovnány". Dotvrzují to měření magnetických vlastností, které si horniny pamatují. Proudění oceánských vod z jihu na sever a opačně nefungovalo, a tak se Země výrazně ochladila. Kontinentální ledovec sahal do zeměpisných šířek, ve kterých je dnes například Káhira.

Jaké je tedy poučení pro nás, kteří máme to štěstí (?), že žijeme v meziledovém období? I uvnitř tohoto období se střídají období studenější s obdobími teplejšími. Tuhé zimy na začátku 18. století byly vystřídány stoupáním teploty v letech 1900-1940. Mezi lety 1940-1980 nedošlo k velkým výkyvům teploty, zato od roku 1980 došlo k prudkému nárůstu teplot. Ten je připisován člověku. Místo toho, abychom čekali ledovou dobu, se zdá, že teplota na Zemi stoupá. Také souvislost mezi teplotou a obsahem oxidu uhličitého je zřejmá. Takže je velmi pravděpodobné, že si dnes ovlivňujeme teplotu sami, případně ji ovlivňujeme pro budoucí pokolení. Zdá se, že skleníkový jev, který způsobuje současná průmyslová civilizace, oddálí příchod ledové doby asi o 20 tisíc let.

Jiní badatelé s vážnou tváří a na stránkách renomovaných časopisů tvrdí, že již rok 3000 zahájí další malou ledovou dobu. Vynikající znalec světového klimatu v nedávných geologických dobách Jiří (George) Kukla říká, že globálním oteplením směřujeme k další ledové době. Jen bychom měli dát pozor, abychom si klima, například emisemi oxidu uhličitého, nezměnili natolik, že by nám to začalo vadit.

(MFDNES)