Květen 2005

Poláci žádají zabavené majetky

Ivan Motýl

Po druhé světové válce odmítla československá vláda vrátit českým Polákům majetek spolků a družstev. Neučinil tak ani polistopadový režim. Kongres Poláků v České republice vyzval v dubnu vládu k přehodnocení tohoto postoje.

Za komunismu nesměla polská komunita otázku zabaveného majetku řešit. "Přístup k někdejšímu majetku polských družstev a spolků nám překvapivě odmítl i demokratický režim po roce 1989," tvrdí Józef Szymeczek, předseda Kongresu Poláků v České republice. Kongres je nejvlivnější organizací polské komunity, sdružuje asi třicet tisíc Poláků převážně z Těšínska.

Na dubnovém zasedání kongresu vyzval českou vládu, aby začala problém řešit. "Patnáct let se nedělo nic, Poláci to cítí jako velkou křivdu," říká Szymeczek. O přesné ceně zabavených objektů nechce hovořit; podle něho jde zhruba o desetimilionové částky. Odhad historiků z roku 2001 činí čtyřicet milionů předválečných korun.

Poláci z Těšínska přišli o majetek spolků a družstev po napadení Polska nacisty v září 1939. Někdejší československé Těšínsko bylo tehdy součástí Polska, neboť mnichovská dohoda ze září 1938 přiřkla Těšínsko polské okupační armádě. "Nacisté v roce 1939 okamžitě zkonfiskovali veškerý majetek polských spolků a družstev, ale československé orgány po válce tento majetek nadále považovaly za německý," vysvětluje Szymeczek. Za postojem se údajně skrývala snaha pomstít se za roční okupaci Těšínska Polskem. Polský majetek byl předán do rukou českých národních správců; pak ho znárodnil komunistický režim.

Ani po listopadu 1989 se česká legislativa podle Kongresu Poláků neuvolila problém řešit, zkonfiskovaný polský majetek prý stále považuje za něco jako "válečnou kořist". "Co bylo násilně odebráno, mělo by se odevzdat zpět," říká polská starostka obce Těrlicko na Těšínsku Lydie Vašková. Oporu má u českého kolegy v sousední vsi. "Sokolové také dostali po roce 1989 tělocvičny nazpět. Proč nevrátit domy polským spolkům a družstvům," říká starosta obce Albrechtice u Českého Těšína Vladislav Šipula. K nejbohatším polským sdružením patřila před válkou spotřební družstva, například družstvo v Lazích na Karvinsku (Centralne Stowarzyszenie Spoźywcze dla Śląska) vlastnilo 115 obchodů, 80 dalších budov a 19 stavebních parcel. "Je nám jasné, že velkou část budov už nebudeme moci převzít," říká Szymeczek. Například horský hotel polských turistů na Kozubové v Těšínských Beskydech shořel. "Netoužíme výhradně po budovách. Jsme ochotni se spokojit s finanční kompenzací, která by umožnila založit nadační fond, z jehož prostředků bychom financovali činnost spolků," nabízí předseda Kongresu Poláků kompromisní řešení problému.

Z požadavků menšiny

NESPLNĚNÉ

Zastavit úbytek polských škol. Polské komunitě se podařilo snížit limity pro počet žáků v polských třídách; náklady, které s sebou menší třídy přinášejí, však hradí obce ze svého rozpočtu, což vyvolává spory mezi českou a polskou komunitou. Kongres Poláků navrhuje, aby na školy přispíval kraj.

Usnadnit dvojjazyčné nápisy. Kongres žádá změnu zákona o národnostních menšinách, podle něhož mohou být zavedeny dvojjazyčné nápisy na úřadech jen na základě petice. Tu musí podepsat čtyřicet procent příslušníků menšiny v obci, sbírat podpisy je ale možné jen ve vsích s větším než desetiprocentním zastoupením Poláků. Polskou komunitu takové pravidlo uráží.

SPLNĚNÉ Vlastní televizní program: Česká televize v Ostravě zahájila regionální vysílání zpráv v polštině. Zachovat vlastní tisk: S pomocí grantů se podařilo udržet jediné polské noviny v České republice, obdeník Glos ludu.

Těšínsko a polská menšina

Jediným statistickým měřítkem, které oficiálně udává početní stav polské komunity, je sčítání lidu. Poslední z roku 2001 uvádí, že na Těšínsku žije 38 249 Poláků (v celé ČR 51 968). Oproti sčítání lidu i roku 1991 na Těšínsku ubylo osm tisíc Poláků. Nejsilnější polská komunita žije v Hrádku ve Slezsku, kde Poláci tvoří 42,78 procenta obyvatel obce. Pro srovnání: v roce 1991 to bylo ještě 48,6 procenta, v roce 1950 59,3 procenta a v roce 1910 žilo v Hrádku dokonce 98,1 procenta Poláků. Dajší silné komunity žijí nyní na Těšínsku v Milíkově (40,63 procenta) a v Košařiskách (40 procent).

POČTY POLÁKŮ VE MĚSTECH NA TĚŠÍNSKU (nad 5 tisíc obyvatel)

Třinec: 6911 (z 39 095 obyvatel obce)

Karviná: 5081 (z 65 041)

Český Těšín: 4165 (z 26 573)

Havířov: 2823 (z 87 273)

Jablunkov: 1234 (z 5923

Orlová: 1133 (z 35 021)

Bohumín: 741 (z 23 430)

(Týden)