Květen 2005

Jan Masaryk byl zavražděn

Luděk Navara

Je to dosud poslední důkaz v případu záhadné smrti legendárního Jana Masaryka, jehož tělo bylo nalezeno na nádvoří pražského Černínského paláce 10. března 1948. Přesně před sedmapadesáti lety. Tím důkazem je výpověď psychiatra Cyrila Höschla pro Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). „Mechanismem projekce (vcítění se do situace sebevraha) si lze jen těžko představit, že by v případě plánované sebevraždy postupoval tak, jak je známo,“ uvedl Höschl. Případ byl již před jeho výpovědí uzavřen: šlo o vraždu, pachatel neznámý. Höschl závěr podpořil: „Nejde si představit, že po ukončení pracovního dne by se Masaryk z civilního oděvu převlékl do pyžama při vědomí, že bude po skoku nalezen a že tento obraz vejde ve všeobecnou známost.“

Agentka: Vrazi byli z NKVD

Přestože i dnes mnozí podporují verzi sebevraždy, pro vraždu svědčí stále více stop. Pravda může být ukryta v moskevských archivech. Bývalá agentka sovětské tajné služby NKVD Jelizaveta Paršinová již dříve řekla, že Masaryka zabili její kolegové. Uvedl to i její syn pro Svobodnou Evropu. „Požádali jsme Rusko o právní pomoc. Reakcí však bylo sdělení, že paní Paršinová zemřela a listinné materiály k případu Masaryk podléhají stále režimu utajení,“ řekl náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret.

Verze, podle níž Masaryka zavraždila sovětská tajná služba, se objevila poprvé v roce 1993. Tehdy se Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda v Mnichově přihlásil muž, který tvrdil, že o vraždě Masaryka slyšel od své matky, Paršinové, žijící v Moskvě. „Poskytl rozhovor pro ruské vysílání Rádia Svoboda. Já jsem to slyšel a utíkal do studia českého vysílání, kde jsem tuto informaci zveřejnil,“ říká Jefim Fištejn, který v té době pracoval pro české vysílání jako komentátor. Podle Fištejna se však muž poté z Německa ztratil, pravděpodobně se vrátil do Ruska.

Snažil se prý utéci po římse

„Vyprávěl, že slyšel, o čem se bavila jeho matka s dalšími bývalými příslušníky tajné služby, když se napili. Masaryka prý vyhodili z okna její kolegové. Snažil se jim prý utéci po římse,“ říká Fištejn. Jeho výpověď potvrdila sama Paršinová, když s ní Česká televize v Rusku natáčela dokument Československo ve zvláštních službách. Jenže žádost o právní pomoc, kterou poté podala česká policie, ruské orgány odmítly. Paršinová je prý po smrti a dokumenty, které se týkají Masaryka, jsou tajné. „Po půl roce nám poslali její úmrtní list,“ řekl vyšetřovatel Ilja Pravda, který měl případ Masaryk na starosti v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

Verzi o vraždě, kterou však nemusela mít na svědomí jen sovětská tajná služba (podezřelých bylo totiž víc) naposledy podpořil psychiatr Höschl. Byl zřejmě ke skoku donucen, říká Höschl

Podle něj byl Masaryk ke skoku z okna někým donucen, popřípadě vyskočil ve strachu a pod tlakem situace. Höschl uvedl: „Je nepravděpodobné, že by se po rozhodnutí skočit z okna snažil realizaci ještě dále zkomplikovat přemístěním se dál od okna. Argument, že skok provedl čelem ke zdi, je v mých očích spíše argumentem pro to, že skok nebyl z vlastního rozhodnutí. Navíc je velmi nepravděpodobné, že by rozhodnutí k sebevraždě bylo slučitelné s pokračováním v běžných povinnostech -personálu přislíbil setkání na druhý den a připravoval si projev.“

Přestože pro verzi vraždy svědčí stále více a více stop, řada znalců i pamětníků je přesvědčena o jeho dobrovolném odchodu ze života. O tom, že se sebeobětoval v době krize po převzetí moci komunisty, je například přesvědčen jeho někdejší tajemník Antonín Sum.

ÚDV proto připravuje právě v těchto dnech odbornou publikaci, která nabídne pohled na „případ Masaryk“ ze všech hledisek a nebude se držet jediné verze jeho konce. „Publikace se netýká jen jeho smrti, ale i období, které předcházelo. Aby si lidé uvědomili jeho roli a neomezovali se jen na ten tragický okamžik,“ říká náměstek ředitele ÚDV Pavel Bret. Publikaci dostanou přednostně školy.

Rozhovor s Cyrilem Höschlem

Psychiatr Cyril Höschl nabízí svůj pohled na smrt Jana Masaryka. Nevěří, že by se člověk jako on převlékl před sebevraždou do pyžama. Höschl se vyjádřil jako odborník, který má zkušenosti s depresivními pacienty včetně těch, kteří skončili život sebevraždou.

Co považujete za nejvýznamnější argument proti sebevraždě?

To, že by se Masaryk, celým národem milován a uctíván, s vědomím, že bude po pádu nalezen, převlékl před sebevraždou do pyžama, že by pro skok volil komplikovanější cestu a že by se před pádem přesouval po římse na méně příhodné místo.

Jsou i argumenty opačné?

Ano, údajný výskyt deprese (melancholie) v rodině, u matky Charlotty Masarykové.

Jak člověk jeho typu jedná, když se rozhodne pro sebevraždu?

To je dnes velmi obtížné posoudit. Jistě méně okázalé, do značné míry snazší a pohodlnější by bylo spolykání prášků, pomineme-li možnost se zastřelit. Kdyby se rozhodl pro skok z okna, asi by si ho nekomplikoval cestou přes koupelnu a po římse. Pravděpodobně by také nechal vysvětlující dopis, ať již na místě nebo u někoho z přátel. Také by se asi na skok neoblékl do pyžama, pokud by nebyl pod vlivem alkoholu, což nebyl.

Jaký je váš výsledný názor?

Podle mého soudu byl Masaryk ke skoku z okna někým donucen, popřípadě vyskočil ve strachu a pod tlakem situace vyvolané jinými osobami. Tato verze zahrnuje i možnost, že se zoufale pokusil oknem uprchnout a po římse, z níž nakonec spadl, se někam dostat.

(MFDNES)