Květen 2005

Jaké mohou být představy komunisty o svobodě a demokracii?

František Nerad

Politika je soutěž názorů na vývoj, případně řízení společnosti. Tou společností je celý svět, naše republika i moje obec (i obce a města každého z nás) a všechny úrovně jsou dnes vzájemně poměrně dost propojeny. Říká se tomu dnes globalizace. Na vývoj společnosti mají lidé různý pohled a mají o něm různé představy, které jsou výsledkem jejich životních zkušeností, případně stupně vědomostí a také pracovních zkušeností. Nevěřím, že to je jinak, protože to by pak bylo divadlo, hra, iluze. Při psaní tohoto článku mám na mysli konkrétní příklad své obce Strašice, kde již druhé volební období vládne tichá koalice ČSSD – KSČM, ale domnívám se, že tento způsob vlády může být zobecnitelný a sám již 6 let vidím, že „zdá se býti poněkud nešťastným“. Jako memento však velmi, velmi vhodný.

Ve většině obcí a měst je evidentně několik pohledů na vývoj, užívání a správu všeho možného - majetkem obce počínaje a ovlivňováním myšlení lidí konče. Mám na mysli poskytování informací, veřejnými jednáními zastupitelstva a občanskými diskusemi na fórech konče. Nemyslím si, že špatné rozhodování by bylo pouze výsadou komunistů, ale mají k tomu větší předpoklady právě vlivem životních zkušeností a návyků. V každé, i té nejmenší obci, však od roku 1990 demokraticky zvolení. To, co máme v radnicích a parlamentu, jsme tam poslali my sami, tedy chyba není v komunistech, ódeesácích, socanech, sládkovcích, zelených, sosácích, ale v nás – občanech. Nejdřív jsou „naše“ volby a až pak „jejich“ vláda. Od roku 1989 další revoluce nebyla!

Vznikla tichá koalice ČSSD a KSČM a místostarostou je zde bývalý předseda MNV, kterého OF na začátku roku 1990 poslalo na střídačku. Stará přátelství však zůstala a je zde skutečnost na jejímž základě myslím, že tento způsob rozhodování není dobrý a Strašice poměrně dost zaostávají za trendy rozvoje v Evropě, ale i ve většině obcí a měst v ČR, právě vinou tohoto starého způsobu myšlení a řízení, který se na radnici vrátil.

Mě by opravdu docela dost zajímalo, jaký pohled a z něho vyplývající záměry, může mít člověk, který je celoživotně spojený s komunistickým pohledem na společnost, navíc specificky u nás člověk, který většinu svého profesionálního života strávil ve vojenské uniformě. Pokusím se krátce na papíru spojovat logicky dané skutečnosti, logickými úvahami a kombinacemi mně známých skutečností. Pokud bude někdo tvrdit, že to, co píši, není pravda, měl o některých věcech již dávno poskytnout informace. Myslím si, že lidé, zejména ti ve vedoucích místech, by měli psát své názory nejen když se jich někdo zeptá, ale stále. Aby bylo jasné, co s námi bude.

Takže, jak se může kterýkoli člověk s takovými zkušenostmi dívat na svobodu, demokracii a tržní systém? Člověk, který má silnou vírou v komunismus, musí logicky, kromě rovnostářského pohledu na lidi, mít sklon v autoritativnímu řízení společnosti, musí hledat třídního nepřítele, musí vést třídní boj. Jinak by to, logicky, nebyl komunista. Pak by byla na místě otázka – kdo to je a proč se stále drží názvu komunismus? Nemůže, logicky, věřit v demokracii a občanskou diskusi, protože každý, tedy i náš socialismus byl vždy a z principu provázen cenzurou, špiclováním a donášením. Zažíval jsem to nejen já do listopadu 1989 velmi silně ze strany StB, VKR i všemocné Strany.

Nejde však jen o minulost. V poslední době jsem si to ověřil ve funkci předsedy stavební komise v obci, že tyto návyky přetrvávají. Rada obce například chce stále od stavební komise „iniciativu“! Když komise podá nějaký návrh, napíše zprávu o činnosti, udělá nějaké závěry z místního šetření, jsou uznávány až po kontrole (což chápu) radou obce (složenou z laiků v tomto oboru), ale bohužel pouze ty, které se radě líbí, nebo které podporují její záměry. Ty, které nechtějí, jsou zkritizovány a opominuty. V další debatě z toho pak vždycky vychází, že „iniciativou“ rozumí rada obce „dělat něco pro obec zadarmo“ a dělat pouze to, na čem má koaliční rada zájem. Jakási permanentní socialistická akce Z. Tak to ale v tržním hospodářství už 15 let nechodí!

Navíc člověk vychovaný v hierarchickém způsobu rozhodování (nejen armáda, ale i komunistická strana byla takto řízena) však musí logicky stále čekat na „příkazy shůry“ a nemůže mít logicky vlastní názor. Každý, kdo jsme byli na vojně. to známe. Vlastní „iniciativa“ na vojně, kdo to kdy slyšel! Nejprve musíte vykonat rozkaz a pak si můžete jít stěžovat. A stěžovat si můžete tomu, kdo vám rozkaz vydal. Tento způsob života se mnohým vryl do paměti velmi, velmi hluboko. Nezbavili se těchto návyků dodnes. Tito lidé neustále čekají na to, že se něco o tom, co mají dělat, dočtou v zákonech, v příkazech z vlády, kraje. Mám dokonce takové podezření, že jim tento způsob vlády ordinují po stranické linii. Pokud se dostanou k vládnutí, dokázat, že za doby jejich nadvlády to bylo lepší!

Myslím si, že nejen z naší obce odchází téměř denně nějaká žádost o dotace! Myslím si, že nejen v naší obci je slyšet neustálý pláč, že nejsou na nic peníze! Myslím si, že nejen v mojí obci se k majetku chovají jako za dob socialismu (udržování nízkého nájmu a pak neopravované byty, nevybírání poplatků za užívání místních prostranství a pak rozbité komunikace, problémy se řeší teprve, až nastanou, ne preventivně atd.).

Na mnoha jednáních jsem nejen já slyšel, že když je rada obce za něco odpovědná, bude se to dělat tak, jak chce ona a ne nějaké občanské iniciativy či odborné orgány! Občané zkrátka dostanou to, co my si myslíme, že je pro ně dobré! Vzpomeňme mnoha výroků poslanců v parlamentu k různým zákonům v televizi či v tisku. Že tomu nerozumějí – probůh, jak bych tomu nemohl rozumět, když jsem poslancem (zastupitelem, členem rady obce)! V každé obci je to stejné. Je to jeden z důvodů úporného odpírání referenda obecního. V obcích již je možné je dělat, ale kolik obcí již použilo referendum k řešení závažných místních problémů? Minimum! Tak to ale v demokratické společnosti nechodí!

Demokracie a občanská společnost přeci nejsou jen zákony a nařízení. Jsou jimi otevřená diskuse o problémech za účasti co největšího počtu lidí, dobrovolné předávání informací a ne až po interpelaci či stížnosti, vztah většiny k menšinovému názoru, otevřená společnost, ve kterém každý může najít takové informace, které ho zajímají vždy a ne až když si je vynutí podle zákona o poskytování informací. Každý, kdo chce, si může najít ve webu obcí jejich informační stránky. Prázdnější a nicotnější zprávy na v internetu nenajdete, bez ohledu na složení vedení obce. Téměř všechny obce mají ve svých webových stránkách usnesení svých orgánů, zejména rad. Ve většině z nich je patrná snaha podávat co nejméně zpráv o své práci. Usnesení Rady obce Strašice jsou toho dokladem. Naprosto nerozluštitelné šifry, ve kterých se možná nevyzná ani sám autor. Z usnesení uniká čtenářům postata věci o které bylo jednáno a bez doprovodného vysvětlení tyto věty smysl nemají. Přesto jsou vydávána za oficiální rozhodnutí. Nebo z jiného soudku - odpovědi na interpelace či dotazy občanů. Výmluvy, úhyby, odpovědi na úplně jiné věci. Kdo to zažil, ví, o čem píši! Ale takhle v otevřené společnosti nechodí!

Shrnu-li všechny své postřehy a poznatky o působení komunistické a sociálně demokratické koalice v obci Strašice, musím konstatovat, že to je velmi neblahé. Vlastně se jedná o pokračování systému řízení obce, který jsem zažil již v minulém století před rokem 1989. Tenkrát to jinak nešlo, ale protože jsme právě před rokem vstoupili do EU, je to konstatování poměrně tragické. Myšlení minulého století je na každé takto řízené obci velmi vidět, a když porovnávám Strašice s jinými městy a obcemi, které tyto zastaralé způsoby řízení již dávno zavrhly, přijde mi to docela líto. Kde se dostanou k vládě komunisté s návyky a zkušenostmi z minulého století, tam zcela logicky chybějí informace, otevřená diskuse, demokratické způsoby rozhodování a základní evropské trendy správy věcí veřejných. Zda se chopí vlády závisí jen na každém z nás!