Květen 2005

Nebezpečné viry, tajemství zubů a jiné ženy

Jaroslav Petr

Dvě nejlidnatější země světa – Indie a Čína – testují vakcíny proti viru HIV. Účinná zbraň proti zabijákovi, který už podle oficiálních statistik nakazil 43 milionů lidí a 25 milionů připravil o život, však nebude k dispozici dříve než za 8–10 let. S o to větším znepokojením sledují epidemiologové situaci v rovníkové Africe, kde s rostoucí oblibou opičího masa stoupá riziko vzniku nových virových epidemií.

Původci onemocnění AIDS jsou bezpochyby opičího původu. Virus HIV-1 „přelezl“ na člověka ze šimpanzů, virus HIV-2 z mangabejů. Americký virolog Nathan Wolfe odhalil i další „virové přeskoky“. Zjistil, že se kamerunští lovci nakazili přinejmenším dvěma novými opičími viry ze skupiny označované jako HTLV. Zřejmě se tak opakuje historie dřívějšího „přeskoku“ virů HTLV-1 a HTLV-2, kterými je v současnosti nakaženo více než 20 milionů osob. Naštěstí nejsou tyto viry tak nebezpečné jako HIV, i když u 1?% nakažených mohou vyvolat leukémii a u dalších způsobují záněty nebo poškození nervového systému.

Jak se budou chovat nové kamerunské viry, jež dostaly označení HTLV-3 a HTLV-4? To si virologové netroufají odhadnout. Doufají, že je virus natrvalo „uzamčen“ v těle lovců a nemůže se odtud vydat na toulky lidskou populací. Nemohou však vyloučit ani možnost, že se vir začne šířit.

Jak může z něčeho tak měkkého, jako je dáseň, vyrůst něco tak tvrdého, jako je zub pokrytý sklovinou? Tvrdý oříšek vzniku zubní skloviny rozlouskl tým Janet Moradian-Oldakové z University of South California. Zubní sklovinu tvoří silně protáhlé krystaly apatitu.

Už dlouho vědci tušili, že se na jejich růstu podílí bílkovina amelogenin. Největší překážku pro přesné rozpoznání její role představoval fakt, že se bílkovinu nedařilo získat pro analýzy v krystalické formě. Jednotlivé molekuly amelogeninu se pokaždé uspořádaly do dlouhých řetězců vzdorujících zevrubnějšímu průzkumu. Janet Moradian-Oldaková si všimla, že se rozměry bílkovinného řetězce nápadně shodují s dimenzí apatitových krystalů skloviny.

„Chtělo to jen trošičku představivosti,“ popisuje profesorka moment, kdy ji napadlo, že bílkovinný řetězec slouží při tvorbě dlouhých krystalů skloviny jako lešení. Laboratorní testy její teorii potvrdily. Roztok apatitu „naočkovaný“ řetězci amelogeninu se mění na umělou sklovinu. Objev se zřejmě dočká praktického využití. Zubním lékařům by umělá sklovina posloužila při ošetření zubního kazu lépe než současné materiály. Po umělé sklovině rádi sáhnou i výrobci lékařských nástrojů, kteří pátrají po hmotě, jež by svědčila lidskému organismu lépe než dnes používaný titan nebo umělé hmoty.

Početný mezinárodní tým přečetl „ženský“ chromozom X. Na chromozomu napočítali vědci 1098 genů. Jsou mezi nimi čtyři stovky dosud neznámých genů a stovka genů, jež jsou v těle žen aktivní pouze v nádorových buňkách. To otvírá zcela nové možnosti pro léčbu některých typů zhoubných nádorů. Vedoucí výzkumného týmu Mark Ross z britského Sangerova ústavu označil ženský chromozom X „za ten nejzvláštnější v celé lidské dědičné informaci“.

Ženy mají vždy jeden z dvojice X chromozomů vyřazen z funkce. Nedávno se ukázalo, že z tohoto „arestu“ má pardon asi 250 genů, jež „jsou vzhůru“ i na spícím chromozomu. Nyní genetiky šokovalo zjištění, že se ženy navzájem výrazně liší mírou „probuzenosti“ těchto genů. Některé mají geny probuzené jen z 10?%, jiným tytéž geny pracují až na tříčtvrteční výkon. I tyto rozdíly mohou stát v pozadí různé náchylnosti k některým chorobám.

(Respekt, www.respekt.cz)