Květen 2005

Když se pacient pořádně nají, ušetří za léky

Lenka Petrášová

Se správnou výživou se lidem rychleji hojily rány. Za antibiotika nemocnice utratila jen pětin. Je to jednoduché: když člověk v nemocnici pořádně jí, lékaři ušetří za léky a pacient méně trpí. Dokazuje to čerstvý výzkum pražské Thomayerovy nemocnice.

Lékaři a dietní sestry z Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči zkoumali, jaký vliv má správná výživa na zdraví pacientů. A čísla, ke kterým došli, šokovala i je samé. „Ukázalo se, že náklady na stravu u těch jedenadvaceti pacientů, které jsme hlídali, vzrostly celkem o patnáct tisíc korun. Ale suma za léky, a to hlavně za antibiotika, se pětinásobně snížila,“ popisuje výsledek experimentu lékař z Thomayerovy nemocnice Pavel Kohout. Nemocnice tak za měsíc ušetřila jen na lécích 150 tisíc korun. „A to jsme ještě nepřipočítali menší spotřebu zdravotnického materiálu, protože když ti lidé dostávali správnou výživu, tak se jim o deset dnů zkrátila doba hojení ran a proleženin,“ říká Kohout. Výzkum vlastně potvrdil jen to, co už dávno všichni vědí - že i strava léčí.

Jak výzkum vypadal? Dietní sestry měsíc hlídaly, aby pacienti dostávali stravu šitou na míru, kterou opravdu snědli. A pokud ne, pak jim lékaři nasadili umělou výživu.

Pacienty nikdo nehlídá

Šestaosmdesátiletého Jaroslava přivezla jeho žena do nemocnice ve chvíli, kdy už doma týden nejedl. Neměl jak. Nádor mu vykousal polovinu tváře a krku, takže už nemohl polykat. „Chtěla jsem jen, aby dostal nějakou infuzi, a pak bychom si ho vzali zpátky,“ vzpomíná jeho žena Doubravka Skřečková. „Opakovala jsem to všem lékařům i sestřičkám, ale nikoho to nezajímalo. Muže dali na pokoj a k obědu mu přinesli misku polévky se lžičkou. K večeři totéž. Sám nic nevnímal a já bych ho nakrmila, ale neměl čím polykat, když mu krk způli chyběl. Za půl hodiny vždycky přišla sestra a plnou misku odnesla,“ popisuje Doubravka Skřečková. Její muž zemřel druhý den ráno bez toho, že by nějakou výživu dostal. Odborníci i dietní sestry připouštějí, že podobné případy se pořád dějí.

„Funguje staré myšlení: no dobře, nejí, tak nejí, to je jeho problém, že bude mít hlad. A nikoho nenapadne, že ten člověk třeba ztratil chuť k jídlu, protože má horečku,“ říká odborník na výživu Zdeněk Zadák. Dietní sestry - nově se jim říká nutriční terapeuti - odpovídají právě za to, aby nikdo v nemocnici netrpěl hlady. Za zdravotní stav pacientů však mají odpovědnost nemocnice, kde se lidé léčí. „Jenže ty pořád považují za důležitější nejmodernější léky a přístroje, ne správnou výživu,“ říká Zadák.

Podle zkušeností dietních sester není vina jen na straně nemocnic. Pacienti často raději nejedí a nepijí, protože se bojí, že budou zvracet, nebo se stydí, že budou muset prosit sestry o pomoc, až budou potřebovat na toaletu. „Řešíme to tak, že když pacient přijde, zjistíme, do jakého rizika podvýživy spadá. Pokud se ukáže, že tu riziko je, tak si ho přebírá dietní sestra a ptá se, na co má chuť, co obvykle jí, a spolu s ,laboratorním bonzákem‘, tedy s výsledky vyšetření, kde se ukáže, co mu chybí, mu sestaví dietní plán. A dbá, aby ho dodržel,“ popisuje Pavel Kohout praxi, kterou jeho nemocnice nedávno zavedla.

(MFDNES)