Květen 2005

Čechy cizincům!

Martin Rozumek

Počet cizinců, kterým je každý rok uděleno povolení k trvalému pobytu? 1 milion. Počet ročně přijatých uprchlíků? 100 tisíc. Úspěšnost žadatelů o udělení státního občanství? 99 procent. Sociální dávky vyplácené imigrantům v prvních pěti letech pobytu? Žádné. Zvláštní víza pro specialisty, vědce nebo dělníky? Samozřejmě. To je ve zkratce americký systém přijímání imigrantů. Systém, který nese dobré ovoce. Nikoli náhodou jsou dnes Spojené státy považovány za zemi vybudovanou imigranty. Za zemi, kde má každý šanci realizovat svůj americký sen. I bez něj však není sporu o tom, že za prosperitou Spojených států amerických stojí z velké části právě dobře zvládnutá imigrace. Nejen průzkumy americké, ale i průzkumy některých evropských zemí jednoznačně dokazují, že imigranti mohou být hostitelské zemi velice prospěšní.

Pro důkazy netřeba chodit daleko. Řada imigrantů se brzy po svém příchodu zasloužila o věhlas své nové mateřské země: Albert Einstein, spisovatel Lion Feuchtwanger, jenž podstatnou část svého literárního díla vytvořil ve Spojených státech, které jej jako antifašistu po obtížném pobytu ve francouzské internaci přijaly s otevřenou náručí, nebo třeba Wernher von Braun, který pomohl Američanům porazit Sověty a dostal je na Měsíc. Zdejší azylová a migrační politika jde však bohužel jinou, „českou cestou“.

U nás v Absurdistánu

O povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu cizinci rozhoduje všemocný příslušník cizinecké policie. O udělení azylu jediný úředník ministerstva vnitra. Moc státních úředníků, a naopak bezmoc cizinců a uprchlíků nás nemilosrdně řadí k zemím jako Rusko, Ukrajina nebo Slovensko. Vyspělé státy Evropské unie již dávno zavedly vícestupňové rozhodování o tom, jestli cizinci dostanou azyl či budou moci dlouhodobě nebo trvale v zemi pracovat, podnikat či studovat. České občanství uděluje rovněž pouze a jenom ministerstvo vnitra. Soudy nebo jiné nezávislé orgány jsou mimo hru. V lepším případě vrací případ k novému rozhodnutí stejnému úřadu, který již jednou žádost zamítl.

Cizinci si právem stěžují na nedůstojné zacházení a korupci. Na druhou stranu jen méně než 5 procent nelegálních imigrantů nebo pachatelů trestných činů je každoročně z České republiky vyhošťováno. Tisíce cizinců pracují načerno nebo jsou odkázány na dávky státní sociální podpory. Na povolení k trvalému pobytu se čeká 10 let. Po 15 letech ministerstvo může udělit státní občanství nebo žádost bezdůvodně odmítnout. To znamená minimálně 11 návštěv cizinecké policie se všemi potřebnými dokumenty, než je cizinci uděleno povolení k trvalému pobytu. Vědci, lékaři a specialisté mají smůlu. Jediný policista rozhodne o tom, že Česká republika je prostě nepřijme.

A politici? Ty situace cizinců v České republice nechává v klidu. Nejde přece o voliče, takže hlasování o jakýchkoli změnách zákona o pobytu cizinců nebo zákona o azylu se vyznačuje nezájmem velké většiny našich zákonodárců a téměř automatickým schvalováním stále přísnějších a přísnějších legislativních návrhů ministerstva vnitra.

Komu tato situace vyhovuje? Především cizincům, kteří se u nás živí nelegální činností, těm, kteří vědí, komu podstrčit obálku s patřičným obnosem, a úředníkům, kteří neomezeně rozhodují o osudech tisíců lidí na základě záhadných vnitřních pokynů a postupů ovládaných represí, korupcí nebo v lepším případě nezájmem. Česká migrační politika nahrává také státům, které mají svůj imigrační systém nastaven otevřeně, transparentně, třebaže přísně. Ztrácíme my všichni. Vzdělaní a potřební lidé se naší zemi často obloukem vyhnou, tvrdě pracující občané Ukrajiny u nás zažívají novodobé nevolnictví a svou nelegální prací nijak nepřispívají do státního rozpočtu, řada cizinců (i Čechů) spokojeně žije ze sociálních dávek, bez snahy najít si zaměstnání a kriminální živly si pochvalují neschopnost policie vyhostit je z území České republiky.

Daňoví poplatníci, plačte

Jak z tohoto kruhu ven? Bezpochyby vítanou, přestože početně skromnou a okrajovou iniciativou, je Program aktivního vyhledávání zahraničních pracovníků, který již několik let realizuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Projekty podobného charakteru se zjednodušenými a otevřeněji nastavenými podmínkami by skutečně mohly přivést do České republiky vzdělané odborníky. Nelze však nechat stranou početnou a zejména pro stavebnictví potřebnou komunitu ukrajinských dělníků nebo tisíce zahraničních pracovníků v textilním či potravinářském průmyslu.

Česká azylová a migrační politika však nezbytně potřebuje zprůhlednit, otevřít, vymanit se z všemocné pravomoci ministerstva vnitra a policie. Rozhodování o budoucnosti statisíců cizích státních příslušníků nelze ponechat pouze v rukou ministerstva vnitra a policie, které z povahy své existence tíhnou k represi, kontrole a potírání kriminality. Nezávislý druhý stupeň rozhodování s plnou pravomocí rozhodnout o udělení povolení k pobytu, azylu či občanství je zcela nezbytný.

Sousední Německo zřídilo speciální imigrační úřad, který je oddělen od policie. Ten se zabývá především odhalováním trestných činů, a nikoli velikostí fotografie v hraniční průvodce. Rakousko několik let s úspěchem praktikuje model nezávislého tribunálu, který rozhoduje o udělení azylu ve druhém stupni řízení. Česká praxe odmítání žádostí cizinců o udělení víza bez toho, že by bylo vydáno jakékoli písemné rozhodnutí nebo sdělení, je v EU také raritou. Není potom divu, že do budov některých zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí se bez úplatku nelze nijak dostat. V Moskvě nebo Kyjevě jsou podávány žádosti o vízum různými zprostředkovateli, kteří mají ty správné kontakty a léta vydírají a okrádají své spoluobčany. Běžný žadatel o vízum často nemá šanci vůbec přijít na řadu.

Česká právní úprava nabývání státního občanství je dokonce v rozporu s Evropskou úmluvou o občanství, která ukládá smluvním státům umožnit naturalizaci po deseti letech zákonného pobytu. Cizinci v České republice pouze může být státní občanství po 15 letech uděleno. Často nebývá.

K uvedeným předpisům musí cizinec počítat s tím, že na policii stráví celý den ve frontě, setká se s hrubostí a posměšky policistů, kteří jen výjimečně ovládají jiný než český jazyk. Žadatelé o azyl žijící v Praze jezdí pro vízum a jakékoli sdělení ministerstva každý měsíc až dva do lesa za Mladou Boleslaví, kam se nelze hromadnými prostředky dopravit. Stovky cizinců bez potřebných víz včetně dětí bez doprovodu musí být 6 měsíců v policejní cele, přestože je zřejmé, že je cizinecká policie po této době pustí na svobodu. Azylová zařízení ministerstva přitom zejí prázdnotou. Daňový poplatník musí nad tímto stavem zaplakat.

Ecce homo

Nevyhnutelný důraz nové české migrační politiky musí začít být kladen na pracovní integraci imigrantů, omezení dávek státní sociální podpory a nahrazení nefunkčních projektů integrace cizinců projekty, které vysvobodí cizince z osidel nelegální práce. Cizincům v zaměstnaneckém poměru v profesích, které nelze obsadit českými občany, musí být vytvořeny podmínky důstojného pobytu a přijetí. Současná vázanost povolení k pobytu na konkrétního zaměstnavatele vystavuje cizince do bezbranné pozice oběti svévolných praktik zaměstnavatele.

Cizincům by proto měla být dána možnost změny zaměstnání v určitém časovém období bez toho, že by museli opustit Českou republiku a znovu žádat o pracovní a pobytové povolení na zastupitelském úřadu. Pokud práci nenajdou, musí se vrátit do země původu. Čekací doba na povolení k trvalému pobytu a udělení občanství by měla být bezúhonným cizincům zkrácena.

Za úvahu stojí také amnestie pro alespoň některé kategorie cizinců, třeba ty, kteří v České republice pracují a jsou bezúhonní. Samotná plošná legalizace však nestačí. Musí být doplněna o doprovodné preventivní a represivní kroky, jako je nastavení spravedlivého přijetí nově příchozích imigrantů, důsledné postihování zaměstnavatelů, kteří přijímají nelegálně pracující cizince a efektivnější program návratu cizinců do zemí původu. Policie by se měla zaměřit zejména na vyhoštění nežádoucích cizinců a důsledné potírání kriminální činnosti cizích státních příslušníků na území České republiky. A politici? Těm lze doporučit studijní cestu za oceán.

(Respekt, www.respekt.cz)