Květen 2005

Kolega z ciziny? Ať se přizpůsobí

Karolina Švidrnochová

Chtějí tu pracovat? Ať se snaží a přizpůsobí se. Tak se dá shrnout vztah mnoha českých zaměstnanců ke kolegům-cizincům. Asi největší nedůvěru přitom pociťují k pracovníkům přicházejícím z Východu. A k těm, kteří neumějí česky.

Jedenatřicetiletý Američan Scott Marlowe se za deset let v poradenské společnosti Hay Group vypracoval až do jejího čela. Přijel do Česka ještě jako student. Oženil se zde a natrvalo usadil. Tvrdí, že se s nepřátelstvím či nedůvěrou ze strany Čechů nesetkal. "Myslím, že už jsem spíše Čech. Mluvím dobře česky, jsem otevřený místním zvyklostem a mentalitě. Češi jsou obecně k cizincům nedůvěřiví. Ale když umíte jejich jazyk, chápete jejich postoje, získáte si je," říká Scott Marlowe. Podle něho je nejhorší, když je cizinec dosazen z mateřské firmy do vedoucí pozice a neumí ani slovo česky. "Je tu dvojí bariéra - šéf a cizinec. Z toho vzniká hodně konfliktů. Navíc, když se snaží prosadit si za každou cenu své, aniž se snaží pochopit druhou stranu." Případ pana Marlowa je spíše výjimečný - manažerský svět a pracovní prostředí plné vzdělaných lidí je ke kolegům ze zahraničí tolerantnější.

Cizinci v nevýhodě

Cizinců, kteří v České republice žijí legálně s trvalým pobytem nebo vízem k pobytu nad 90 dní, je v současnosti zhruba 250 tisíc. A největší část z nich tvoří Ukrajinci, dále pak Slováci, Vietnamci, Poláci a Rusové. Ti o svých vztazích s Čechy mlčí. Průzkum iniciovaný ministerstvem práce zjistil, že 90 procent z oslovené tisícovky pracovníků ze zemí východní a střední Evropy odmítlo odpovědět na otázky týkající se diskriminace v zaměstnání.

"Přijeli si sem vydělat, aby vyřešili často bezvýchodnou situaci doma. Mají strach o práci, takže si nestěžují. Přitom tato práce často neodpovídá jejich původní profesi a vzdělání, takže byli zvyklí na lepší zacházení. Proto se mohou cítit diskriminováni," říká psycholožka práce Eva Bedrnová. Výše zmíněný průzkum jí dává za pravdu. Například do zpracovatelského průmyslu a stavebnictví přešlo nejvíce Ukrajinců původně pracujících ve školství, dopravě, telekomunikacích a zdravotnictví. Mají často vyšší vzdělání, než mohou v současnosti uplatnit.

Vztah k cizincům? Různý

Mají Češi pracující cizince rádi? "Jak kdo," říká Milada Horáková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v Praze. "Nezaměstnaní o nich tvrdí, že jim berou práci. A zaměstnavatelé, kteří nemohou najít pracovníky, jsou rádi, že je mají." Například mnohá zdravotnická zařízení v pohraničí se bez lékařů a zdravotních sester ze Slovenska, Běloruska a Ukrajiny již neobejdou. Ostravsko-karvinské doly v Karviné najímají na práci kolem dvou tisíc Poláků, hodně také Slováky. Mezi Čechy je totiž horníků málo a o rekvalifikaci v tomto oboru není zájem. "Jedna strana neovládá příliš dobře jazyk té druhé, přesto si rozumějí. Vždyť soužití Poláků a Čechů má ve Slezsku tradici, takže vztahy jsou bez problémů. Navíc Poláci jsou tu žádoucí výpomoc," říká mluvčí OKD Věra Breiová. Tolerantnější k cizincům jsou také Češi, kteří se sami pokusili v zahraničí pracovně uchytit a znají cizí jazyky. A těch stále přibývá.

Chceme, aby v Česku žili cizinci? (v procentech, zdroj: CVVM)

Mohou tu být za určitých podmínek 72,9

Neměli by mít možnost tu žít 16,8

Mohou tu být bez omezení 5,5

Neví 4,7

(MFDNES)