Květen 2005

A teď měkce na Brusel!

Erik Tabery

Z jednohlasného občanskodemokratického chóru „Evropská ústava nikdy!“ zazněl překvapivý tón. Vysoce postavený činitel ODS, předseda Senátu Přemysl Sobotka prohlásil, že ústavě říká „měkké ano“. A jeho stranický šéf Mirek Topolánek pak doplnil, že ODS prý ví jak „umožnit, abychom tolerovali projití evropské ústavní smlouvy“ parlamentem.

Jak k této změně došlo? Anebo přesněji – dá se dvěma výrokům vůbec říkat změna? Skeptický eurooptimista bude jistě tvrdit, že ne. Sobotka není v ODS významný hlas a Topolánek zase vždy patřil k spíše „proevropským“ členům. Navíc se oba dopustili svých výroků těsně po jednání s Evropany – Sobotka v Praze po schůzce s velvyslanci a Topolánek přímo v jámě lvové, v Bruselu, kde se poprvé přidal k debatě uvnitř Evropské lidové strany, instituce zapáleně podporující myšlenku unijní ústavy. Co ale bude šéf ODS říkat po návratu do Čech? „Zdravé jádro“ partaje, zastupované Martinem Římanem a Janem Zahradilem, se ostatně už nechalo slyšet, že na svém odporu k ústavě strana nic nemění.

Optimistický eurooptimista ale bude situaci nahlížet jinak. Záchvěvy u evropského kormidla ODS totiž mohou signalizovat, že straně pomalu začíná docházet blížící se vládní odpovědnost. A je jistě rozdíl popichovat ze zadní řady, nebo mít na triku zamítavé referendum se všemi možnými důsledky, které něco takového může Česku (a v jistém ohledu i Evropě) přinést. Navíc ani ti nejvlastenečtější odpůrci českého „rozpouštění se“ v evropské kávě nemohou nevidět, jak bytostně je zdejší prosperita svázaná s Unií a jakékoli ohrožení těchto vazeb je i ohrožením zdejší ekonomiky.

Jestli skutečně sledujeme počátek obratu nejsilnější strany, nebo jen dva významní straníci mlžili před mezinárodním fórem, není zatím jasné. Ale už sám fakt, že představitelé ODS přemýšlejí víc o partnerech na Západě než o Kazachstánu, který zve do EU vytrvale jejich čestný předseda Václav Klaus, je v zásadě dobrou zprávou.

(Respekt, www.respekt.cz)