Květen 2005

Soudci - bezplatní poradci?

Václav Vlk

Prvého dubna vstupuje v platnost nenápadná novela občanského soudního řádu, která zavádí revoluční způsob projednání věcí soudem. V podstatě jde o konec soudního řízení tak, jak ho známe, a bohužel v tom horším slova smyslu. Nejkřiklavější ustanovení: za návrh na vydání předběžného opatření se bude vybírat 50 tisíc od občanů a 100 tisíc korun od firem. Přeloženo do českého jazyka: majitel domu vypnul plyn - dejte soudu 50 tisíc plus soudní poplatek, pak teprve soud něco rozhodne. Jste truhlář a odběratel vám nezaplatil fakturu za 20 tisíc a prodává své auto, jediný majetek, který má, dejte 100 tisíc plus soudní poplatek a pak se teprve uvidí.

Právo do vlastních rukou

Jediným skutečným smyslem takové úpravy je odradit občany od podávání návrhů a zakrýt neschopnost vydávat předběžná opatření. Zákonodárci tváří v tvář neschopnosti soudu vydávat předběžná opatření včas nedávno změnili zákon a uložili soudům rozhodovat do 7 dnů. Jenže návrhů je asi mnoho, a tak je lepší občany odradit.

Jedním z principů právního státu je i garance přístupu k soudu, což znamená, že stát zajistí efektivní a skutečně možný přístup k soudu. Ukládat občanům placení uvedených částek vedle soudních poplatků je nebetyčná drzost, která povede k tomu, že občané přestanou právo hledat u soudů a vezmou je raději do svých rukou. Soudní poplatek musíte platit vždy, ať už se soudíte o dva miliony nebo o tisícovku. Banální zdůvodnění, že jde o předcházení škodám, je vskutku dojemnou péčí o blaho škůdců, a to pomíjím stěží uvěřitelnou legislativní úroveň, kdy hmotně-právní ustanovení pronikají do předpisů procesního práva.

Daleko horší však je nový paragraf 99, který zavádí povinnost soudu poučovat účastníky o zákonech, judikatuře a rozhodnutí soudu a tyto jim číst ještě před rozhodováním a jednáním ve věci samé. Pak už nejde vůbec o soud, ale soudce se stává zástupcem stran, právní poradnou. Nejdříve jim řekne, jak rozhodne, podle čeho rozhodne, a pak tak rozhodne. To sice moc pěkně vypadá, ale je to protiústavní a naprosto to ruší právní systém. Soud pak pozbývá smyslu a soudce se stává zástupcem účastníků. Smyslem soudu je rozhodovat, nikoliv radit, nebo dokonce zastupovat. Takové nápady neměli ani komunisté, kteří alespoň formálně oddělili žalobce a soud i v těch nejdivočejších dobách.

Toto vrcholné legislativní veledílo pak završuje úprava, která nutí odvolací soudy provádět dokazování a nahrazovat činnost soudů I. stupně. Tím ztrácí smysl dvoustupňová soustava soudu, jeden z tradičních principů právního řádu kontinentální Evropy. Naprosto bezdůvodně se stranám bere jedna instance. Rozhodnutí budou možná rychlejší, ale rychle se nerovná vždy spravedlivě.

Vědí poslanci, co schválili?

Závažné pro nový zákon je, že to je poslanecká iniciativa, která, aniž prošla jakoukoliv kritikou odborné veřejnosti, řeší problémy tam, kde nejsou. Úroveň tohoto zákona mi připomíná zubaře, který se rozhodl opravit počítač a pro jistotu si vzal největší kladivo, které měl po ruce. Výsledek je nasnadě. Pevně věřím, že poslancům někdo vysvětlí, co vlastně schválili, a podaří se jim co nejrychlejším způsobem celý zákon zrušit ještě předtím, než vstoupí v platnost. Jenom se divím, proč se do dnešního dne neozvalo v poslední době tak aktivní ministerstvo spravedlnosti nebo soudcovská unie. Vždyť jim na prvním místě musí vadit, že se místo soudců stanou bezplatnou právní poradnou v taláru.

(MFDNES)