Červen 2005

Euro bychom měli přijmout co nejdříve

Jan Švejnar hovoří pro LN o euru

Profesor Michiganské univerzity Jan Švejnar hovoří pro LN o euru, skutečných možnostech české ekonomiky a potřebném snižování daní.

LN Nedávno jste uvedl, že česká ekonomika může růst dvojnásobným tempem oproti stávajícím výsledkům, tedy až osm procent. Jste o tom stále přesvědčen?

Říkám to v podstatě už patnáct let. Kdyby od revoluce tuzemská ekonomika rostla tak rychle, byl by to nyní obrovský rozdíl. Můžeme to porovnat například s ekonomikou polskou, která v celém období od roku 1990 roste mnohem rychleji než česká. Všechny sousední země, ať už méně nebo více vyspělé než my, rostou rychleji. Jsme pod úrovní svého ekonomického potenciálu.

LN Kde jsou příčiny?

Prvním krokem měla být dokonalá reforma právního systému. Tahle záležitost nás pak pronásledovala během celých 90. let. Všechny velké ekonomické transformační kroky se prováděly v systému, který nebyl dostatečně právně podchycen. Proto docházelo k velkému tunelování, byli jsme svědky problémů v bankovním sektoru, jež byly vyřešeny až na konci 90. let. Nyní se jedná o další kroky, které nebyly podniknuty a potřebují bezodkladné řešení - reforma penzí, zdravotnictví, zlepšení podnikatelského prostředí a fungování trhu práce. A také dokončení právního rámce, například nyní zákon o úpadku. Česko má ale štěstí, že se dostalo do Evropské unie a zeměpisná poloha nás činí velmi atraktivní pro zahraniční kapitál. Byť je ho tady méně, než kdyby byly provedeny potřebné změny.

LN Vládní krize zmrazila veškeré reformní kroky, poškodila také pověst Česka v očích zahraničních investorů?

Členství v unii a zeměpisná poloha nás částečně zachraňuje od dopadů vládní krize. Ta ale zvětšila nejistotu a Česko není jedinou zemí, kam by mohli investoři přijít, mezi zeměmi panuje velké konkurenční prostředí. Vládní krize a neschopnost vyřešit zásadní problémy nám dává punc země, která je nejistá.

LN Proč prohráváme v boji o kapitál třeba se Slovenskem?

Na Slovensku je levnější pracovní síla, ale to není jediné vysvětlení. Slovenská hospodářská politika se velmi orientovala na to, aby učinila zemi zajímavou pro zahraniční investory, byly provedeny rázné reformy. Slovensko je příkladem pro ostatní rozvíjející ekonomiky.

LN Nyní opět vznikla koaliční vláda, ale je pouze rok do řádných voleb, bude mít vláda motivaci prosazovat reformní, a tedy většinou nepopulární kroky?

Jsou dvě možnosti. Buď vláda bude tak sešněrována, že si nedovolí podstoupit jakékoliv zásadní kroky. To by bylo nešťastné, protože tím by se zase o rok oddálilo řešení palčivých problémů. Umím si ale představit variantu, že vláda vsadí na to, že lidem poskytne vizi, že je akceschopná a že začne řešit problémy. Pak půjde do voleb s tím: jsme akceschopní a dejte nám mandát reformy dokončit.

LN Bude na to slyšet ČSSD, jejíž volební preferencí padají?

Doufám, že si voliči a političtí vůdci uvědomí, že za Grossovy vlády se moc reforem nepodstoupilo a stejně preference klesaly. Další otálení nemusí zvýšit preference.

LN Loni v létě jste na adresu Stanislava Grosse prohlásil, že má šanci se stát tím, co znamenal Franklin D. Roosevelt pro Spojené státy ve 30. letech?

Ano, a tu šanci nevyužil. Zvolil cestu menší odvahy a menší akceschopnosti a na to doplatil.

LN Přitom ČSSD vydává čtyřprocentní tempo růstu ekonomiky za svůj úspěch. Je to korektní?

Musím zopakovat, že nevyužíváme své možnosti. Kdybychom za posledních 15 let rostly jako Polsko, tak máme v průměru měsíční příjmy o třicet procent vyšší než teď. Loni jsme mohli růst šest, sedm, ale i osm procent. Kdyby tady bylo takové tempo růstu, byl by mnohem větší daňový výnos i s nižšími daňovými sazbami.

LN Byl by takový růst lékem na vysokou nezaměstnanost? Kam by se mohla dostat?

Rozhodně by se snížila a vládní politika by se mohla zaměřit na dlouhodobě nezaměstnané. Dynamičtější ekonomika by pomohla mladým lidem, protože by měli lepší podmínky nastartovat kariéru. Bylo by reálné, kdyby se snížila k rozmezí pěti až šesti procent. Bude těžké ji ale stlačit ještě níže, nicméně taková míra by pro mnohé snížila pocit existenční nejistoty.

LN Zmínil jste snižování daní, je daňové břemeno v Česku příliš vysoké?

Ano, je možné je snížit. Například opozice navrhuje rovnou či plošnou daň - to je jedna z možných cest, jejíž výhodou je jednoduchost. Ale existují i jednoduché progresivní systémy, které se dají skloubit s vizí jiných politických stran a měly by velmi pozitivní dopad. Snížit by se měla daňová zátěž jak pro podnikatele, tak pro pracovní sílu, která se vlivem daní stává poměrně drahou v porovnání s dalšími zeměmi dále na Východ.

LN Stavět konkurenceschopnost jen na ceně práce ale nelze?

Snížení odvodů by znamenalo jen krátkodobou úlevu. Dlouhodobě se musíme zaměřit na zlepšení výkonnosti a efektivnosti lidského kapitálu. Tedy cílené investice do školství, které samo musí být reformováno. Česko se musí zaměřit na to, aby bylo oblastí, kam přicházejí zahraniční investoři za vysoce kvalifikovanou pracovní silou.

LN To by si vyžádalo snižování firemních daní?

Pokud bychom mohli jít pod 20 procent, bylo by to žádoucí a zvýšila by se naše konkurenceschopnost. Česko si může nyní vybrat: buď jít cestou Irska nebo Řecka. Je mnohem lepší být irským modelem, protože ten je založený na vzdělanosti obyvatelstva, znalosti angličtiny, poměrně nízké daňové zátěži a otevřenosti ekonomiky.

LN A kam má Česko nakročeno?

Zatím příliš k Irsku nesměřujeme. To narozdíl od nás dokázalo svůj potenciál zrealizovat, takže je nad úrovní Anglie i průměrem EU.

LN Česko bojuje s vysokým deficitem veřejných financí, který brzdí přijetí eura. Má Česko pospíchat, nebo je rok 2010 rozumný?

Není to jednoduché rozhodnutí. Nejdůležitější je, jak snížit riziko směnného kurzu vůči hlavnímu obchodnímu partneru, což je unie. Pokud můžeme přijmout euro rychleji, tak je to výhodné. Tomu se musí podřídit i snižování deficitu veřejných rozpočtů. Pokud je ekonomika v recesi, lze dočasně zvýšit veřejné výdaje, aby se zvýšilo tempo růstu. Ale když ekonomika roste, není důvod, proč by zodpovědná vláda neměla snížit schodek.

LN Země usilující o euro by mohly těžit ze změn v Paktu stability.

Nám by to mělo také pomoci. Úplně se nyní nedoceňuje, jak významným obchodním partnerem je eurozóna. Měli bychom se snažit euro přijmout co nejdříve. Kdybychom zůstali jako jedni z mála mimo eurozónu, bylo by to velice nešťastné řešení.

LN Za kolik budou mít Češi euro? Nehrozí zdražování?

Koruna nesmí být přehodnocená, abychom vstupovali v dobrém konkurenčním prostředí. Až budeme mít euro a hospodářská politika bude dobře namířena, poroste rychle produktivita práce, což se odrazí jen v rychlém růstu mezd, nikoliv v hodnotě měny. Euro nezbytně nemusí znamenat zdražení. Pokud vstoupíme s mírně podhodnocenou korunou, určité dovážené zboží může dočasně zdražit, ale pomůže to i našim vývozcům. Zvýšení produktivity a mezd bude dominovat.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)