Červen 2005

U jaderného testu byli i čeští generálové

Jan Gazdík

Ruský Buzuluk si Češi pamatují jako místo, v němž se za druhé světové války zformovala československá jednotka, která vynikla v bojích u Sokolova či o Kyjev. Neznají však Buzuluk jako město, v jehož blízkosti byla odpálena jaderná puma. Vyšlo to najevo až nyní, při návštěvě českých novinářů.

Ráno 14. září 1954 odstartoval z letecké základny pod Stalingradem bombardér TU-4 s atomovou bombou na palubě. V devět hodin třicet tři minuty shodil náklad z výšky osmi kilometrů, jen třináct kilometrů od městečka Tockoje nedaleko Buzuluku (na mapě to najdete poblíž Orenburgu – pozn. red. CS-magazínu). Puma o síle čtyřiceti kilotun (dvakrát silnější než americká bomba z Hirošimy) vybuchla ve výšce 350 metrů. Jaderného testu se podle ruských zdrojů zúčastnili i českoslovenští generálové.

Irina Zalavinová vzpomíná: "V okamžiku výbuchu jsem stála se synem na ulici a kupovala meloun. Oblohu prudce rozjasnilo bílorůžové záření, které na několik vteřin zastínilo i slunce. Bylo to světlo jakoby z onoho světa." Irina chlapce okamžitě popadla a běžela s ním domů. Stačila ho ještě posadit zády ke stěně, když přišla tlaková vlna výbuchu. Náraz vytrhl všechna okna i s rámy. Místnost zasypala skleněná tříšť. Manžel Iriny zemřel v roce 1971 na rakovinu vnitřností a onkologická onemocnění dnes trápí i jejího syna Valerije.

Vyčkávající sovětské motostřelecké a tankové pluky mezitím vyrazily do epicentra výbuchu, který prolomil obranu "protivníka". Důstojníci své vojáky už před cvičnými manévry uklidňovali: "Projet epicentrem? Nic hrozného. Dostanete stejnou dávku radiace, jako kdybyste šli v jednom roce dvakrát na rentgen."

Realita byla poněkud jiná. Jiný pamětník výbuchu, generál ve výslužbě Alexandr Michajlov, který v roce 1954 velel vojenskému výcvikovému prostoru u Buzuluku, říká: "Vyšel jsem z úkrytu a uviděl strašný obraz. Rozsáhlý dubový les před námi zmizel. Bojová technika byla roztavena ještě v několika kilometrech od epicentra. Akademik Kurčatov jen prohodil: Ten ,míč' předčil všechna naše očekávání."

Ruský historik Nikolaj Makarov přiznává, že komunisté se chovali k vlastním lidem vždy brutálně. "Život pro ně nikdy neměl velkou cenu. Bude trvat dlouho, než se z toho Rusko vzpamatuje." "Výbuch byl dlouhá léta utajován, přesto o něm věděly tisíce postižených lidí. Ale ani nyní o té tragédii příliš nehovoříme. Nemocemi trpí příliš mnoho lidí," řekl zástupce buzuluckého starosty Viktor Fogel.

Pro české vojenské historiky je informace o jaderném testu překvapivá. Byť k němu byla přizvána i československá generalita. "Snad najdeme zmínky v archivech," doufá Eduard Stehlík.

V sedmdesátých letech pracovaly v blízkosti epicentra stovky českých naftařů na orenburském plynovodu. Zdeněk Prouza ze Státního úřadu pro jadernou bezpečnost říká, že tehdy už byla oblast bezpečná: "Když jste nás na explozi upozornili, zjistil jsem si, že šlo o nadzemní výbuch, u něhož je zamoření menší. Větší území zasáhne okamžité záření."

(MFDNES)