Červen 2005

Mor ovlivňoval pozemské klima

Vladimír Karpenko

Americký vědec zveřejnil zajímavou teorii. Předpokládá, že změny klimatu souvisejí s úbytkem lidí při epidemiích. Sloupec ledu získaný z vrtu v Antarktidě dovoluje zkoumat složení zemské atmosféry za posledních asi 300 tisíc let. Americký profesor William F. Ruddiman pátrá v ledové " konzervě" po metanu a oxidu uhličitém. Zjistil, že obsah obou skleníkových plynů kolísal v atmosféře s pozoruhodnou pravidelností. Cyklus pro metan trvá 22 tisíc let, CO2 má delší periodu.

Vymřela téměř polovina Evropanů

Metanový cyklus dal profesor Ruddiman do souvislosti s pohybem zemské osy. Její konec opisuje kruhový pohyb, takže vždy na 11 tisíc let je severní polokoule v létě o něco více přikloněna ke Slunci. Teplejší a studenější období se tak pravidelně střídají. V teplejších vzniká více skleníkových plynů, neboť vegetace roste bujněji a pak se jí také větší množství rozkládá.

Pokud by tento trend pokračoval, měl před 11 000 lety nastat pokles obsahu oxidu uhličitého v atmosféře a s ním by mělo nastoupit ochlazování. Soudě dle analýz antarktického ledu, tento proces sice nastal, ale asi před 8000 lety nejen že se zastavil, ale od té doby objem obou skleníkových plynů v zemské atmosféře zvolna roste. Profesor Ruddiman to přičítá lidské činnosti, konkrétně zemědělství. Kvůli polím se mýtily lesy a pálilo jejich dřevo, což se dělo v nejstarších civilizacích. Jejich nástup v Číně a v Mezopotámii spadá skutečně do období asi před 8000 lety.

Aby podpořil svou hypotézu o vlivu zemědělské činnosti na objem skleníkových plynů ve vzduchu, zaměřil se profesor Ruddiman navíc na posledních asi 2000 let. Počínaje zhruba přelomem letopočtů, objem oxidu uhličitého ve vzduchu téměř nestoupal po pět století, ale koncem 6. stol. prudce vzrostl. Proč?

Odpověď není snadná a je nutno ještě více zdůraznit, že jde o hypotézu. Nápovědu musíme hledat u historiků. Prokopius z Kaisareie (500 -559) napsal, že "tehdy vypukla nákaza, která zahubila skoro všechno lidstvo...". Je to nadsázka, ale morová epidemie, jež začala roku 541 v Byzanci, měla děsivé následky. Padlo jí za oběť asi 20 až 25 procent obyvatel postižených území.

Opuštěná pole opět začaly obsazovat lesní stromy, které spotřebovávaly více oxidu uhličitého. Jeho objem ve vzduchu přinejmenším nerostl. Profesor Ruddiman dále vychází z toho, že asi po padesáti letech je les vzrostlý. Také populace se vzpamatovala a opět se vrátil starý obraz mýcení a s ním vzrůst objemu oxidu uhličitého ve vzduchu, což je patrné od konce 6. století.

Popsaná epidemie sice měla dramatické následky, ale nesnesla by srovnání s "černou smrtí", další morovou epidemií, která začala roku 1347 v Itálii. V následujících pěti letech se přehnala celou Evropou, přičemž zemřelo odhadem mezi 25 až 40 procenty obyvatel našeho kontinentu. Křivka objemu oxidu uhličitého ve vzduchu, která někdy od roku 1000 klesala (a tady profesor Ruddiman mlčí), ke konci 15. století náhle prudce roste. Podle teorie tohoto vědce se v té době po odeznění hlavní vlny morové epidemie opět výrazně obnovila zemědělská činnost a s ní začal vzrůstat i objem CO2 ve vzduchu.

Co způsobilo objevení Ameriky

Daleko nejdramatičtější pokles objemu tohoto plynu ve vzduchu je patrný od roku 1500, kdy trval zhruba do období kolem roku 1800. Co však hrálo roli od 16. století?

Podle profesora Ruddimana to bylo objevení Ameriky. Nové choroby, které na tento kontinent zavlekli Evropané, zkosily odhadem na 50 milionů původních obyvatel. Velké civilizace se zhroutily, a pralesy opět nabyly vrchu. Vegetace dokázala spotřebovat tolik oxidu uhličitého, že se to projevilo poklesem jeho objemu v atmosféře. Po roce 1800 s nástupem průmyslové revoluce už následuje neméně prudký vzrůst objemu tohoto plynu.

Potud základní představy amerického vědce. Teprve až je ověří další badatelé, bude možné soudit, do jaké míry se blíží skutečnosti. Rozhodně však stojí za úvahu, protože v řadě dat je patrný souhlas. Nepřímý efekt velkých epidemií na objem skleníkových plynů ve vzduchu, a tím na klima, tedy asi nelze zatím docela vyloučit.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)