Červen 2005

České kořeny Adolfa Hitlera

Marek Kerles

Český kaprál říkal Hitlerovi už říšský prezident Hindenburg. O tom, že měl Adolf Hitler kořeny v Čechách, se spekuluje desítky let. Jaká je pravda?

Po osvobození Československa vychází 20. prosince 1945 v pražských novinách Naše svoboda článek s bombastickým titulkem: "Hitlerové na českém jihu!! V článku se pak doslova uvádí: "V obci Pohoří v okrese Kaplickém žijí 3 rodiny Hitlerů, a sice 2 hostinští a řezníci a 1 truhlář, kteří jsou pravděpodobně blízkými příbuznými Adolfa Hitlera. Jdeme-li v Pohoří od kostela nahoru, nalézá se uprostřed na levé straně velký hostinec s řeznickým krámkem Jana Hitlera, jehož syn a dcera jsou tak nápadně podobní Hitlerovi, jako by to byli sourozenci..."

11. ledna 1946 se o tomto "objevu" zmiňuje dokonce na první straně i deník Jihočeská pravda. Noviny se ale k bádání po Hitlerových příbuzných v Novohradských horách stavějí zdrženlivě. "Kdo hledá, najde. Mnohem lepší však je: ty mrtvý lež a nevstávej," uzavírá článek Jihočeská pravda.

V obci Pohoří v okrese Kaplickém žijí 3 rodiny Hitlerů a sice 2 hostinští a řezníci a 1 truhlář

Jak to bylo s Hitlerovými příbuznými na jihu Čech doopravdy? Příslušníci rodiny, o níž se noviny zmiňují, se především nejmenovali Hitlerové, ale Hietlerové. Přesto o jejich příbuzenském vztahu k vůdci nacistů může podle historiků svědčit celá řada nepřímých důkazů. Jméno Hietler se objevuje v Hietlerově rodokmenu. Obec Pohoří leží jen zhruba patnáct kilometrů od rakouského Spitalu, kde Hitlerovi příbuzní žijí. A příjmení v různých podobách Hüttler, Hitler, Hietler či Hiedler není v dobových registrech obyvatel v okolí Nových Hradů vůbec časté. Navíc Johann Hietler z Pohoří vlastní kromě zdejšího hostince ještě dodnes stojící "Gasthaus" v St. Martinu, ležícím na dohled od vesničky Spital. Dá se tedy předpokládat, jak tvrdí historik Koblasa, že Hietlerové z Pohoří mohli být skutečně vzdálenými příbuznými Hüttlerů a Hiedlerů ze Spitalu.

Zajímavý je poválečný osud této rodiny. Johann Hietler, kterému bylo v té době 45 let ještě minimálně rok po konci války provozoval svůj hostinec, teprve poté odešel i s manželkou přes hranice do Rakouska. Ze svého hostince to měli k hranicím jen několik desítek metrů. Oba manželé Hietlerovi jsou pohřbeni v dolnorakouském St. Martinu. "V Hietlerově hospodě tancovali po válce i čeští četníci. Nepamatuji, že by se někdo téhle rodině mstil nebo ji nějak napadal. Hostinský Hietler byl vážený člověk i mezi Čechy, žádný nacista," říká osmdesátiletý pamětník František Opelka z Benešova nad Černou. Sám v pohorském hostinci hrál na harmoniku. Podle něj neměli Hietlerové nic společného ani s Hitlerem, ani s nacistickou ideologií.

Výlet na Kleť

I když se Adolf Hitler narodil v hornorakouském Braunau, život jeho předků z matčiny i otcovy strany se po mnoho generací odehrává v okolí městečka Weitra v Dolních Rakousích, tedy jen několik kilometrů od českých hranic. A možná také z tohoto důvodu se velmi často objevují spekulace o Hitlerových příbuzných v Česku či o návštěvách mladého Adolfa v českém vnitrozemí.

Hypotézou, související s Hitlerovými rodinnými kořeny, je zřejmě mýtus o Hitlerově pratetě v Česku. Dokonce i spisovatel Konrad Heiden, který uprchl před nacisty do Spojených států a jehož knihy o Hitlerovi patří k těm vůbec nejserióznějším studiím tohoto druhu, spekuluje o možném blízkém příbuzenském svazku nacistického vůdce k rodině Hitlerů z Polné u Jihlavy. Stopa vedoucí k Jihlavě je takřka s jistotou falešná. Konrád Heiden totiž píše, že Polná a Spital, odkud Hitlerovi pocházejí, leží poměrně blízko sebe. To je ale zásadní omyl. Ze Spitalu do Jihlavy je cesta dlouhá přes 100 kilometrů. Pokud Haiden mluví o Polné v blízkosti Weitry, může se jednat jedině o Polnou na Českokrumlovsku. Tato obec je dnes součástí vojenského výcvikového prostoru Boletice. Na dohled od Polné stála dnes již zaniklá obec Pragerstift (Prakéř), kterou vojáci v dobách komunismu srovnali se zemí. I o této obci spekulují někteří badatelé jako o možném bydlišti Hitlerovy pratety, k níž měl malý Adolf několikrát přijet v době prázdnin. S touto hypotézou, podpořenou zapsanými výpověďmi některých pamětníků z Rakouska, přišel v devadesátých letech Mladý svět.

Spekulacím o možných pobytech malého Adolfa v Prakéři či v Polné nahrává i fakt, že se Hitler po zabrání Sudet nechal 20. října 1938 vyvézt na blízkou, 1083 metrů vysokou horu Kleť. Z místní rozhledny je dobře vidět jak masiv Novohradských hor, tak dnešní prostor Boletice. Prohlížel si nacistický vůdce krajinu, kterou znal?

Seriózní historické výzkumy takovou možnost takřka vylučují. "Ani v Prakéři, ani v Polné se až do začátku osmnáctého století nevyskytuje ani jedna rodina, jejíž jméno by se podobalo jménům z Hitlerova rodokmenu či širokého příbuzenstva," říká českobudějovický historik Pavel Koblasa. "Podobných spekulací, souvisejících s Českem, existuje celá řada. Důvodem je možná také fakt, že se Hitlerovými vztahy k Čechám nikdo detailně nezabýval," tvrdí historik.

Hietlerovi ve Spitalu

Pokud se chtějí badatelé pustit po stopách Hitlerových předků, nezbývá jim nic jiného než začít v rakouském příhraničním regionu Waldviertel. Právě tady, na dohled od českých hranic a Novohradských hor, se odehrává příběh mnoha generací rodiny Hitlerů.

Předci z otcovy strany pocházejí z vesnice Walterschlag, matčin rodokmen začíná v nedalekém Spitalu u Weitry. I když se část předků Adolfa Hitlera narodila i v okolních vesničkách Strones (například otec Alois) či Gross-Wolfgers, opravdovým centrem života rodiny zůstává Spital. Jméno budoucího říšského kancléře se ovšem vyskytuje hned v několika podobách. Prapradědeček se ještě jmenuje Hiedler, pradědeček ale už Hüttler, další předci pak i Hietler a Hitler.

Hietlerové žijí i na české straně Novohradských hor v městečku Pohoří na Šumavě (německy Puchers). "Toto jméno přitom v dobových registrech obyvatel na Novohradsku ani v jeho rakouském příhraničí není nijak časté. Dá se tedy opravdu předpokládat, že všichni zdejší nositelé tohoto jména v příhraničním regionu byli blízcí či vzdálení příbuzní," říká historik Koblasa. Příjmení Hitler vzniklo z německého "Hütte", česky domek, či huť. A Novohradské hory byly proslulé sklářskými hutěmi.

Spital u Weitry, původní sídlo a centrum života Hitlerů, je dnes poměrně malebnou rakouskou vesnicí s 230 obyvateli. Tady se narodila matka pozdějšího říšského kancléře Klára Pölzlová, odtud pocházeli jeho prarodiče jak z matčiny, tak otcovy strany. Ve Spitalu vyrůstal u svého strýce i Hitlerův otec Alois. Sám Adolf Hitler do této vesnice v dětství velmi často jezdil na prázdniny k tetě Tereze.

Hostinský Hietler byl váženým člověkem i mezi Čechy, žádný nacista

Najít bývalý domek Hitlerů či Hüttlerů ve Spitalu, pět kilometrů vzdušnou čarou od českých hranic, dnes není nijak složité. Zatímco totiž Spital patří k typicky úhledným dolnorakouským vesnicím s dokonale opravenými staveními, zastřiženými trávníky a květinami v oknech, bílá omítka na domě Hitlerových předků je zašlá a oprýskaná. "To není žádný záměr. V domě bydlí stará paní se synem, který pracuje v lese. O dům se starají, jak se starají," říká asi čtyřicetiletý muž z protějšího stavení. O tom, že v vesnici bydleli prarodiče i rodiče Adolfa Hitlera a sám budoucí vůdce nacistů sem jezdil na prázdniny, se ve Spitalu všeobecně ví.

Ať už ale žili skutečně v Česku Hitlerovi vzdálení příbuzní či nikoliv, pokud by se nacistický diktátor řídil jejich odkazem, desítky milionů lidí mohly žít. U rozbořeného kostela v Pohoří stojí pomník připomínající památku obětí z první světové války. A i když už jsou jména vybledlá časem, je mezi vidět i jméno Franze Hietlera. Nápis pod seznamem je ale dobře čitelný: "Nie wieder Krieg - Už nikdy válku!"

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)