Červen 2005

Grebeníčkovi policie s láskou

Jan Kovalík

Dramatické záběry ze zatýkání aktivisty Jana Šinágla se už přesouvají do archivů, ale stále zůstávají otázky, kde jsou hranice svobody projevu.

Scéna z Letenské pláně, kdy na pokyn komunistického předsedy Miroslava Grebeníčka „Je tu nějaký primitiv. Odveďte ho!“ policisté tvrdě zatočí s nepohodlným křiklounem, připomíná předrevoluční režim. Na rozdíl od té doby se ale zákonodárci chystají interpelovat ministra vnitra Františka Bublana, jak je možné, že při zásahu asistovali policisté bez uniformy či jiného jasného označení. „Jsem přesvědčen, že v rámci ochrany veřejného pořádku mohou zasahovat pouze uniformovaní policisté. Ti v civilu tam mohou být, ale nikoliv zasahovat, navíc bez prokázání,“ říká bývalý ministr vnitra Jan Ruml (US). Senátor Martin Mejstřík kroutí hlavou nad způsobem zásahu: „Proč první zasahovali ozbrojení civilové? Kdyby teoreticky Šinágl měl zbrojní pas a pistoli, mohl se bránit, protože nevěděl, kdo se na něj sápe.“

Na zásahu neuniformovaných policistů je navíc problematické to, že když je Šinágl opakovaně požádal o identifikaci, tak prý odmítli. „Nikdo s nápisem pořadatel či jiným označením tam nebyl, oslovil mě muž v civilu. Ptal jsem se na jeho jméno a co je zač, ale marně,“ popisuje Šinágl své zatčení, které dodnes nechápe. Podle mluvčí policie Evy Brožové k prokázání nemusí dojít vždy. Ve „výjimečných případech“ se k identifikaci nemusejí uchýlit, protože „jim to daná situace neumožňuje“. Jestli šlo na Letné o „výjimečný případ“, prý policie šetří podle svých záběrů a výsledek zatím není znám.

Je tu ale otázka, co vlastně na místě neuniformovaní policisté dělali. Tiskové oddělení policie Správy hlavního města Prahy přichází s jednoduchým vysvětlením – byli tu kvůli kapsářům. „U většiny bezpečnostních opatření, kde je počítáno s větším počtem osob, pracují i policisté v ,civilu‘. Může zde totiž dojít k páchání trestné činnosti zejména majetkového charakteru, jako jsou kapesní krádeže,“ píše ve faxu mluvčí Eva Brožová. Nasazuje tedy policie své „kamuflované“ pracovníky na všechna stranická shromáždění nebo fotbalová utkání? „Nechápu, proč z toho děláte vědu. Ano nasazujeme,“ podivuje se Brožová v telefonu.

Z televizních záběrů bylo také patrné, že pacifikování aktivisty Šinágla spustil svým pokynem předseda Grebeníček. Jak je tedy možné, že policie jedná na rozkaz šéfa komunistů? „Již nyní můžeme říci, že situace vypadala jinak, celkový výsledek budeme znát až po vyhodnocení videozáznamů,“ říká Brožová. Zásah policistů pak vysvětluje porušením shromažďovacího zákona. „Pan Šinágl několikrát neuposlechl napomenutí pořadatelů, což je porušením práva shromažďovacího. A tady už je na policii, aby konala a v případě potřeby zakročila,“ říká Brožová.

Dvojí metr

Na postup policie podali trestní oznámení zadržený Šinágl, dokumentarista Martin Vadas, který na místě natáčel, i zadržený student Martin Dufek. Posledně jmenovaný se stal obětí známého pořekadla: Když se kácí les, lítají třísky. Policie jej totiž před kamerami srazila na zem, spoutala a následně i veřejně skandalizovala s tím, že prořezal pneumatiky policejního vozu. „To samozřejmě není pravda. Ani v protokolu o tom není zmínka,“ říká Dufek, který bude od policie žádat symbolické odškodné za násilné zatčení. Proč policie vypustila do médií dezinformaci o Dufkovi, zatím není jasné. Mluvčí Brožová to vysvětluje špatnými informacemi z místa konání. „Tisková mluvčí vycházela z prvotních informací z místa události, že byl předveden dvaadvacetiletý muž podezřelý i z poškozování cizí věci. To ale policejní komisař neprokázal,“ říká Brožová. Znepokojení nad zásahem na Letné projevili také senátoři Jaromír Štětina a Martin Mejstřík, kteří žádají od ministra vnitra vysvětlení. Stínový ministr vnitra Ivan Langer chce navíc slyšet, proč průvody a chování neonacistů sledovala během jejich prvomájové demonstrace tlupa policejních těžkooděnců, zatímco komunistické extremisty nechala ve stejnou chvíli bez dohledu.

Komunisty neřešíme

Druhou závažnou otázkou je, jestli vůbec smí být zatčen někdo, kdo jen hlasitě nesouhlasí s přednášenými projevy na veřejné demonstraci. Například před třemi lety se řešil podobný problém na mítinku ODS. Tehdy skončil v Bartolomějské ulici holandský usedlík Otakar van Gemund, když ho policie zatkla a spoutaného odvlekla ze Staroměstského náměstí. Osudným se mu stal jeho nenásilný happening, kterým protestoval proti politice ODS. Se svými českými kolegy se mlčky procházeli s maketou tunelu a bílého ptáka s roztrhanou vlajkou Evropské unie v zobáku. „Já tam nebyl, tak to mohu těžko komentovat. Ale jestliže policie uznala, že došlo k porušení zákona, má právo jednat,“ říká Langer.

„Každý může protestovat, ale jen do té míry, aby tím nenarušil povolené shromáždění. Je na policii vyhodnotit tu hranici,“ říká advokát Tomáš Sokol. Šináglův případ byl výjimečný nejen pohotovostí a razancí zásahu, avšak i tím, že pan Šinágl protestoval proti výrokům i symbolům, které jsou zakázány zákonem. „Já nemohu mlčet, když někdo veřejně lže. A když Grebeníček v projevu hlásal, kdo osvobodil Prahu, řekl jsem mu, jestli nezapomněl na Vlasovce. Tím přece na veřejném mítinku neporušuji žádné zákony,“ kroutí hlavou Šinágl. Podle jeho slov předseda komunistů svým projevem urážel ústavní činitele a porušoval zdejší zákony. Jenže tím se policie vůbec nezabývá. „Tyto věci sledují lidé z protiextremistického, ale kvůli projevům komunistů jsme v Praze zatím nic nešetřili,“ říká Brožová. Zaměřuje se tedy policie na místní komunisty jako na extremistickou organizaci? „To určitě ne. Je to parlamentní strana, tak co můžeme dělat?“ dodává.

(Respekt, www.respekt.cz)