Červen 2005

Lékař unikl trestu za šikanu kněze

Luděk Navara

Lékař Alois Tichý, který před českými soudy čelil obvinění z šikanování kněze v období komunistické vlády, za to nejen nebude nikdy potrestán, ale ani symbolicky odsouzen. Přitom Krajský soud v Ústí nad Labem, který jeho případ projednával jako poslední, při svém rozhodování chyboval - soudci nerespektovali zákon o protiprávnosti komunistického režimu. K tomuto závěru dospěl včera (04. 05. 2005 – pozn. red. CS-magazínu) Nejvyšší soud, který na podnět ministra spravedlnosti případ znovu přezkoumával. „Museli jsme konstatovat, že krajský soud pochybil. Ignoroval zákon o protiprávnosti komunistického režimu,“ řekl soudce Nejvyššího soudu František Hrabec.

V čem je jádro problému? Zákon o protiprávnosti komunistického režimu (který je stále trnem v oku především KSČM) totiž stanovil, že politické případy, které se odehrály za komunistické éry, nemohou být v té době promlčeny. Má to své důvody - komunisté své věrné kryli a možnost jejich potrestání se objevila až po listopadové revoluci.

To je i případ Tichého, někdejšího primáře českolipské nemocnice. Ten podle trestního spisu v květnu 1986 nařídil na žádost StB hospitalizaci dominikánského kněze Václava Gaislera. Tichého trestní stíhání začalo v roce 1994. Podle krajského soudu to prý bylo pozdě (případ byl prý promlčen) a stíhání bylo zrušeno. Dnes, po rozhodnutí Nejvyššího soudu, je však jisté, že neoprávněně.

Jaké to má důsledky? Jednoduše žádné: stala se chyba, ale už s tím nejde nic dělat. „Nejvyšší soud se omezuje na takzvaný akademický výrok, další postup v této věci nepřichází do úvahy,“ řekl Hrabec. Jeho verdikt je v souladu se zákony.

Ani lékař, ani jeho advokát k soudu nepřijeli, lékař jen poslal omluvný dopis, že má hodně práce.

Tichý byl přitom za omezování osobní svobody u první soudní instance před dvěma lety nepravomocně odsouzen: soudce o jeho vině nepochyboval. „Hospitalizace kněze byla jednoznačně akcí Státní bezpečnosti,“ prohlásil tehdy soudce Karel Knaifl. „Zásadním důkazem byla výpověď jedné ze svědkyň, která potvrdila, že jí doktor Tichý volal a žádal, aby byl Václav Gaisler poslán na infekční oddělení nemocnice v Ústí nad Labem. Vyplynulo to i z dalších výpovědí,“ řekl soudce.

Sám Gaisler se rozsudku nedožil. Zemřel před čtyřmi lety. Ale ještě před svou smrtí řekl, že za jeho nedobrovolnou hospitalizací byl právě Tichý. Kněz se nakonec v květnu 1986 na církevní slavnost, kam chtěl, dostal. Lékaři v Ústí nad Labem totiž vyloučili, že by byl žloutenkou infikován, a propustili ho.

Lékař Tichý „se proslavil“ i zdravotním posudkem na Aloise Grebeníčka staršího, otce předsedy KSČM. Podle posudku byl Grebeníček tak nemocný, že nemohl být souzen (soudu se vyhýbal až do smrti).

Tichý měl nakonec dvojnásobné štěstí: kvůli prezidentské amnestii by za šikanu vězně nešel do vězení, i kdyby byl odsouzen. Díky „šťastné“ chybě ústeckých soudců tuto situaci však vůbec nemusel řešit.

(MFDNES)