Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červen 2005


Izrael ocenil "nového Schindlera"

Petr Pešek

Důstojník wehrmachtu Karl Plagge zachránil stovky litevských Židů, pocitu viny ho to však nezbavilo. Spravedlivý mezi národy. Tento čestný titul už dostalo od památníku holocaustu Jad Vašem přes 20 tisíc zachránců Židů. Jméno německého důstojníka je ale mezi nimi ojedinělé.

Americký rodinný lékař Michael Good se nikdy o osudy svých židovských předků příliš nezajímal. Tedy až do roku 1999, kdy společně se svými rodiči navštívil někdejší nacistický pracovní tábor v litevském Vilniusu, kde jeho matka strávila dva roky. "Byli jsme v táboře, když mi vyprávěla, že z velké části vděčí za přežití nějakému majoru Plaggemu," citoval Goodova slova britský deník The Independent. "Řekla mi, že byl lepší, než Schindler," dodal s odkazem na známého německého zachránce Židů Oskara Schindlera, jehož příběh vešel ve známost díky filmovému zpracování. Major Karl Plagge oproti tomu málem upadl v zapomnění.

Za to, že se tak nestalo, může právě Good. Začal totiž po osudech německého důstojníka usilovně pátrat. Výsledkem jeho úsilí je ceremonie v jeruzalémském památníku holocaustu Jad Vašem, kde byl major Plagge zařazen mezi "Spravedlivé mezi národy" - tedy držitele titulu určeného pro zachránce Židů. Cesta trvající dlouhých šest let ale byla mimořádně složitá.

I když byl Plagge ženatý, nezanechal po sobě žádné potomky. Ozvali se však další pamětníci, kteří podobně jako matka amerického lékaře pracovali v opravně vojenských vozidel v litevském Vilniusu, kterou Plagge řídil. Podle nich německý důstojník zachránil stovky tamních Židů nejméně dvakrát. Poprvé, když zařídil, aby bylo do opravny přijato asi tisíc vilniuských Židů asi týden před tím, než bylo jejich ghetto zlikvidováno. Podruhé pak, když stovkám "zaměstnanců" v létě 1944 naznačil, že jim hrozí nebezpečí ze strany oddílů SS. Jak v již zmiňovaném britském listu The Independent vzpomínal jeden ze zachráněných - nyní 78letý William Beggel - Plagge si tehdy nechal shromáždit osazenstvo opravny a prohlásil, že "během evakuace je bude doprovázet SS, což je jak známo organizace oddaná ochraně utečenců". Tehdy 17letý Beggel si to společně s dalšími správně vyložil jako varování a podařilo se mu uprchnout.

Německý důstojník prý relativně slušně zacházel se stovkami Židů i během jejich pobytu v opravně, která byla v podstatě pracovním táborem. Sám se ale podle dochovaných materiálů za hrdinu nepovažoval. U "denacifikačního" soudu v roce 1947 na jeho obhajobu svědčili mnozí zachránění Židé, Plagge ale trval na tom, že je spolupachatelem nacistických zvěrstev. Rok před smrtí pak podle listu The Independent napsal: "Nebyl jsem schopen poznat hranice, kde začíná a končí vina. V širším smyslu nesu jako Němec vinu i já sám. Před tím morem nebylo úniku."

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky