Červen 2005

EU-ústava, ano či ne?

Karel A. Pokorný

S určitými obavami očekávají evropští politici výsledky referenda o evropské ústavě v některých zemích EU. Ne ve všech státech, kde má referendum probíhat, jsou občané navrhovanou ústavou nadšeni. Je zajímavé, že obavy ze ztráty identity a svobody, kterých se obává český prezident prof. Klaus a jeho příznivci v České republice, nehrají v těchto státech podstatnou roli. Vždyť od roku 1951, kdy byla EU založena ve formě Montánní unie, nepocítil ani jeden ze zakládajících státu jakoukoliv ztrátu tak omílané identity.

Jedná se v podstatě o úplně jiné výhrady. Kupříkladu je opomíjena skutečnost, že veškeré demokratické státy jsou založeny na křesťanských principech. O této skutečnosti není v navrhované ústavě zmínka. Vedle jiných, konkrétních připomínek, se hlásí o slovo také ochránci zvířat (v některých zemích jsou některá zvířata zákonem považována za věc a nikoliv za živou bytost), proto poukazují na možnost přizpůsobení některých zákonů té které země. Jedná se povolování býčích zápasů, násilného krmení hus, rituálního zabíjení na jatkách a mnoha jiných věcí.

Dále se občané zakládajících států EU obávají přílišné velkorysosti pohybu obyvatel nových členských států. Megalomanie francouzského prezidenta Chiraca a jeho přítele německého kancléře Schrödera a snaha podpořit určitý antiamerikanismus (který existuje v některých zemích) vytvořením z EU konkurenta Spojených států, vedla k rozšíření Unie i o země, které vlastně ještě nebyly a nejsou zralé pro nároky kladené členstvím v EU, a proto se těžko smiřují s demokratickým systémem. Je nasnadě, že komunističtí pohrobci (ať už v kterékoliv straně), kteří se ujali vedení nových států, se snaží především „urvat co se dá“ ke svému prospěchu.

Čtyřicet let komunistické indoktrinace zbavilo obyvatele těchto zemí veškeré soudnosti a vzpomínají, jaké to bylo dříve. Stačí sledovat verbální výpady českého prezidenta, který zapomíná, že jako prezident nemůže mluvit jako někdo u piva. Jeho slovní potyčky s některými poslanci Evropského parlamentu a nyní už i s politiky v České republice dosvědčují, že si neuvědomuje, že takto může mluvit jenom jako občan a ne jako hlava státu. Ozývají se hlasy o vystoupení z EU i z NATO, ale nikdo se nezmiňuje o tom, co by se stalo, kdyby při eventuelním vystoupení požadovala EU veškeré miliony euro, které tyto země dostaly jako pomoc na modernizaci všech stávajících struktur. A nyní, ještě k dovršení všeho, mají se stát od roku 2006 členy Rumunsko a Bulharsko.

Pravdu má nizozemský ministerský předseda Balkenende, který 25. dubna na zasedání evropské komise v Bruselu upozorňoval na skutečnost, že EU nebyla připravena ani na loňské rozšíření, neboť mezi „novými státy“ a „starými státy“ jsou velké rozdíly, že může dojít k rozpadnutí Unie zevnitř, přestože zvenčí vypadá vše v pořádku. Faktem je, že neprojde-li schválení ústavy bude mít EU problém, podobný tomu, který má nyní OSN s Komisí pro lidská práva.

Komise pro lidská práva se musí podle delegátů demokratických států přeorganizovat. Tento názor zastávají i nadnárodní organizace jako Amnesty International, Human Rights Watch a mezinárodní komise juristů. Samotný generální tajemník OSN Kofi Annan doporučuje, aby se toto fórum, které se rozrostlo na 53 zemí, zmenšilo. V této komisi jsou totiž členy země jako Súdán (kde přes dvacet let zuří genocida), Zimbabve, Kongo, Severní Korea, Kuba, Běloruská republika. Proto chce, aby byla tato komise tvořena jenom za zástupců států, které jsou integrovány. Když byly tyto státy kritizovány za nedodržování lidských práv, označily tyto státy za podpory Číny a Ruska kritizující státy za spiklence imperialistického Západu.

Máme se zkrátka na co těšit.