Červen 2005

Sjezd komunistů z celého světa – Praha, 23. 4 - 24. 4. 2005

Veronika Valdová

Během víkendu se v pražském hotelu Olympik sešli zástupci 32 komunistických stran z celého světa. KSČM tak uprostřed Evropy, nikým omezována, hostila současné představitele nejhorších režimů na světě. Ze země, kterou každý rok velmi riskantně opouští každý, kdo je schopen si postavit vor, přijel Fidél Castro. V mercedesu poslední řady se na setkání dostavil Ri Pjong Gap ze Severní Koreje, kde je zakázáno mít názor a vlastnit majetek a kde velká část obyvatelstva hladoví.

Dostavil se bývalý předseda KSM Josef Gottwald, na něhož je veden tlustý spis v BIS ještě z doby, kdy byl ředitelem Stanislav Devátý – tento spis dokumentuje Gottwaldovy kontakty s ruskými tajnými službami a finanční toky do řad extrémní levice včetně KSM. Nutno připomenout, že Josef Gottwald má značný podíl i na odstranění Vladimíra Hučína z BIS.

Na osobní dotazy, zda se opravdu necítí být nijak odpovědni za stovky popravených a uvězněných ve vykonstruovaných procesech a umučených ve vyšetřovací vazbě ještě před tím, než k nějakému soudu mohlo dojít, komunisté vesměs odpovídali svým typickým způsobem – v roce 1948 jsem nebyl na světě, v 50. letech jsem byl dítě, nemohu za svého otce, v Americe jsou také političtí vězni (varianta „a vy zase bijete černochy“). Ujistila jsem soudruha Ransdorfa, že Keith Idema, který byl zavřený ve federální věznici v době prezidentování demokrata Billa Clintona, byl u amerického nezávislého soudu nakonec osvobozen, zato se před soudem zodpovídají ti, kdo se na jeho nezákonném uvěznění podíleli.

Komunistická argumentace vychází z předpokladu, že pro ně platí přece úplně jiná pravidla než pro všechny ostatní. Čeští komunisté jsou schopni jedním dechem popírat vinu na vraždách předchozích a zároveň plánovat další krvavý převrat. Parlamentní komunisté argumentovali specifičností vnímání lidských práv v Číně a její cestu označili za velmi inspirativní. V Číně jsou denně popravováni 3-4 lidé, mnozí za politické názory. Skutečně velmi inspirativní. Mohli bychom se tedy velmi brzy dočkat pracovních táborů, neboť se v Číně velmi osvědčily – díky otrocké práci obyvatel je Čína také ekonomicky velmi silná. Koneckonců máme v budování táborů nucených prací a vězeňských lágrů dlouholetou tradici, leckteré rekonstruované objekty by se daly ještě použít. I ze sociálního systému v Číně bychom si mohli vzít ponaučení – vlivem mizivé ceny práce je čínské zboží velmi dobře konkurenceschopné, obzvláště po zrušení embarga. V současné době demonstruje Čína sílu na japonských učebnicích dějepisu, skoro by jim člověk věřil, že sami svou vlastní novodobou historii prezentují přesně tak, jak se události odehrály. Včetně miliónů obětí třídního boje.

Postoj státních orgánů vůči extrémním politickým stranám je neomluvitelně laxní – agent StB Ludvík Zifčák, známý jako mrtvý student Růžička ze 17. listopadu, poskytl rozhovor Lidovým novinám, kde se netajil přípravou převratu, při němž poteče krev a kde plánoval mj. uzákonění lidových soudů. Trestní oznámení na Zifčáka, které sepsal a podal JUDr. Milan Hulík a k němuž se přidalo několik desítek občanů na různých státních zastupitelstvích, bylo zcela nelogicky postoupeno na odbor finanční kriminality a poté zamítnuto jako neodůvodněné.

Představitelé zločinných režimů nebyli ze strany státních orgánů nijak omezováni, natož aby jim v příjezdu na setkání komunistů někdo z kompetentních institucí bránil. Čest jinak zcela apatické veřejnosti zachraňovalo pár desítek demonstrantů, kteří komunistům na terase připomínali jména obětí jejich režimu.

V neděli přišli demonstrovat utečenci z Běloruska, kteří zde dostali politický azyl. Není možné být zároveň demokratickým státem, podílet se na misích v zemích tzv. Osy zla na straně NATO a zároveň hostit představitele těchto režimů na vlastním území. Je velmi schizofrenní, pokud občanům Běloruska udělujeme politický azyl, čímž vyjadřujeme svůj postoj k Lukašenkovu režimu, a zároveň necháme parlamentní politickou stranu hostit jeho nejvyšší představitele. Umožnit setkání představitelů nejkrvavější ideologie v historii z celého světa nemá nic společného s demokracií, nýbrž s chybějícím pudem sebezáchovy.

Představitelé KSČM mě vyzývali, abych si pozorně přečetla jejich program – že mám o jejich politice zkreslené představy. Myslím, že naopak mnozí členové by se měli hluboce zamyslet sami nad sebou, pokud si skutečně stojí za tím, že KSČM nehlásá třídní boj. Stačí si přečíst 21 bodů komunistické Internacionály, která předpokládá budování nelegálních buňek v policii, armádě, justici a na státních zastupitelstvích. Ovládnutí silových složek a následné zajištění beztrestnosti pro aktéry je zárukou rychlého a úspěšného mocenského převratu. Ani nemusí být krvavý – alespoň ne zjevně v poslední viditelné fázi. Základy policejního státu zde již máme, kontinuita právní i personální v justici byla zajištěna taktéž. Česká televize se ke komunistům chová velmi servilně – „zatím ještě“ moderátor Václav Moravec se pozvaného komunisty Filipa a jeho dlouholetého spolupracovníka Grosse už raději na nic neptal. Jak všichni měli možnost slyšet, ČSSD s komunisty úzce spolupracuje již 6 let.

Ještě stále tady máme zákon o protiprávnosti komunistického režimu a legitimnosti odporu proti němu a také Ústavu ČR. Nezbývá než připomenout slova Keitha Idemy: Never give up!