Červen 2005

Víra v Boha je dědičná, tvrdí vědci

Jak hluboce je člověk věřící, nezávisí pouze na sociálním prostředí člověka a na výchově. V dospělosti rozhodují o religiozitě jedince spíše geny. Vyplývá to z nového výzkumu amerických odborníků z Minnesotské univerzity, jehož závěry zveřejnil vědecký časopis Journal of Personality.

Vědci se již dlouho zabývají otázkou, zda člověka ovlivňuje více prostředí, v němž žije, nebo geny. Američtí psychologové tvrdí, že náboženské zanícení člověka s přibývajícím věkem stále více určují genetické faktory. Zatímco u dětí je víra dána především prostředím, ve kterém vyrůstají, u dospělých přebírají hlavní úlohu geny. Vědci se pod vedením psycholožky Jill Yablonské dotazovali 169 párů jednovaječných a 104 párů dvojvaječných dvojčat. Účastníci výzkumu měli v dotaznících vyplnit údaje o svém náboženském životě. Vědce zajímalo, jak často se účastní bohoslužeb, jak často se modlí, jsou-li věřící také jejich rodiče a jakou roli sehrála víra v jejich dětství. Vědci posuzovali náboženské založení dotazovaných na základě vnějších aspektů jako dodržování církevních svátků a také na základě nejrůznějších podrobností z osobního života, například podle četnosti modliteb.

Dědičná víra

Odpovědi jednovaječných dvojčat byly téměř totožné, ať už se týkaly období dětství nebo dospělosti. U dvojvaječných dvojčat se však ukázalo, že s postupujícím věkem se jejich přístup k víře stále více liší. Z analýzy vyplynulo, že v dětství víru formuje především prostředí, zatímco v dospělosti se začínají silněji projevovat genetické faktory.

"Stejně jako ostatní složky osobnosti je i náboženské cítění dědičné," komentovala závěry výzkumu Yablonská. "Přesto i v dospělosti sehrávají samozřejmě důležitou úlohu vlivy kultury a prostředí," uvedla pro list The Daily Telegraph spoluautorka studie Laura Koenigová.

(čtk, klt)

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)