Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Červen 2005


Astronauti si vyzkoušejí opravu závad

Antonín Vítek

Raketoplán Discovery odstartuje zhruba v polovině května. Jeho posádka otestuje různé havarijní scénáře. Technici se obávají opakování závady, která v únoru 2003 způsobila tragickou nehodu raketoplánu Columbia. Při katastrofě zahynula celá sedmičlenná posádka. Tehdy krátce po startu odpadla pěnová izolace hlavní palivové nádrže a narazila do přední hrany křídla. S největší pravděpodobností prorazila velký otvor v tepelném krytu. Do něj před přistáním pronikly rozžhavené atmosférické plyny a stroj roztrhaly. Teď se spíše obávají odpadávající námrazy z přívodních potrubí superchladných pohonných látek.

Špunty určené pro opraváře

Hlavním úkolem sedmičlenné posádky raketoplánu Discovery nebude tentokrát obsluha Mezinárodní kosmické stanice. Astronauti by měli především otestovat různé havarijní scénáře. Ověří například, jak lze odhalit případné poškození tepelné ochrany raketoplánu. Přímo na oběžné dráze si také vyzkoušejí opravu možných závad.

Čtyři členové posádky budou mít za úkol otestovat tři z pěti postupů navržených pro odstraňování různých poškození tepelné ochrany. Pokud by se například opět objevily díry na přední hraně křídla, využijí astronauti k jejich ucpání celou sadu "špuntů". Umělohmotné zátky mají šroub, který je roztáhne, a díky tomu utěsní příslušnou trhlinu. Konstruktéři navrhli asi 60 typů špuntů. Díky tomu pokryjí širokou paletu různých velikostí a tvarů trhlin v hraně křídla.

Skutečné obtíže by však raketoplán Discovery potkat neměly. Konstrukce izolace u palivové nádrže se po havárii Columbie změnila. Všechny následné zkoušky prokázaly, že by hmotnost případných úlomků neměla přesáhnout 7 gramů. Drobnější fragmenty patrně žádnou vážnější škodu nezpůsobí. Svědčí o tom laboratorní zkoušky prováděné v průběhu uplynulých dvou let.

Pro případ nečekaných komplikací bude připraven další raketoplán. Atlantis by se měl od Země odpoutat zhruba do 45 dnů po startu Discovery. Posádka raketoplánu Atlantis by čítala pouhé čtyři osoby, do letounu by mohli přistoupit astronauti z Discovery. Atlantis by se vrátil na Zemi s jedenácti lidmi na palubě.

Poslední let raketoplánu Discovery odborníci zatím naplánovali na prosinec roku 2010. Do vesmíru by se měl vydat zhruba 28krát. Všechny expedice budou mířit k Mezinárodní kosmické stanici. Vedoucí pracovníci NASA doufají, že se případnou závadu raketoplánu podaří zjistit nejpozději při příletu nebo po příletu k vesmírné stanici. Posádka tam bude moci počkat třeba tři měsíce, než se pro ni vydá jiný raketoplán.

Mezinárodní kosmická stanice zatím stále čeká na své dobudování. Většinu stavebních dílů mají na oběžnou dráhu dopravit raketoplány. Další havárie tohoto letounu by tak mohla znamenat definitivní tečku za projektem vesmírné stanice.

Nástupce raketoplánu se rodí velice pomalu. Letounem pro dopravu posádek a zásob na Mezinárodní kosmickou stanici by se měl stát tzv. Crew Excursion Vehicle. Letos 1. března byla vypsána soutěž na předběžný technický návrh takovéhoto letounu. Počítá se s tím, že by jeho standardní posádka měla být sedmičlenná.

Projekt se dočká realizace nejspíše až v době, kdy raketoplán odejde do "důchodu". První demonstrační let prototypu se podle odborníků uskuteční v roce 2008 nebo 2009, do provozu se zařízení dostane až někdy kolem roku 2012. Americké pilotované lety tedy opět čeká několikaletá pauza.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)



Zpátky