Červen 2005

Socha Beneše pohoršila i Maďary

Maďarská vláda podle svého mluvčího chápe a sdílí pohoršení, které u mnoha Maďarů vyvolalo odhalení sochy bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše v Praze, protože Česká republika se doposud nedistancovala od zásady kolektivní viny. Mluvčí László Boglár zároveň řekl, že oficiální protest vláda nezformulovala.

(Maďarská) „vláda konstatuje, že připomínání událostí z období po druhé světové válce, které byly založeny na logice kolektivní viny, vzbuzuje pochopitelně pocit křivdy, a to jak v řadách Maďarů doma (v Maďarsku), tak i za hranicemi," řekl Boglár. "Historie Benešových dekretů nás upozorňuje na to, že zásada kolektivní viny je neslučitelná s evropskými zásadami, jimiž se řídí Česko i Maďarsko," poznamenal mluvčí. Podle něj je pochopitelné, že odhalení Benešovy sochy v Praze je citlivě vnímáno, protože dosud nedošlo ke kulturnímu a evropskému řešení této otázky. "Přestože se jedná o zatím nevyřešenou historickou otázku, lze od České republiky očekávat, že se bude od zásady kolektivní viny distancovat," dodal mluvčí s tím, že i Praha by měla akceptovat unijní stanovisko, že zásada kolektivní viny je neslučitelná s unijním právem

Odhalení Benešovy sochy napadl již o víkendu na Sudetoněmeckých dnech v Augsburku bavorský premiér Edmund Stoiber a předáci landsmanšaftu, kteří akt označili za pokus o provokaci. Stoiber varoval českého premiéra Jiřího Paroubka, že jeho účast na odhalení by hodnotil jako "prohřešek proti dobrému sousedství". Paroubek, který se odhalení zúčastnil, poznamenal, že Stoiberova slova snad musela zkreslit média. "Nevěřím, že by německý politik mohl něco takového říci," řekl.

Sociálnědemokratičtí poslanci českého parlamentu se cítí pobouřeni Stoiberovými slovy a vyzvali ministra zahraničí Cyrila Svobodu, aby na ně "adekvátně reagoval". Svoboda to odmítl s odůvodněním, že jeho partnerem je německý ministr zahraničí. Stoiberovy výpady dnes odmítl také německý kancléř Gerhard Schröder, který je na návštěvě v Praze. Česko-německé vztahy charakterizoval jako vynikající a řečníky z Augsburku označil za "samozvané proroky, kteří vyšplhají na každou horu, aby tam mohli kázat nepřijatelná poselství". "Příčinami odsunu byly okupace a válka, a ty vzešly z Německa," zdůraznil kancléř.

Na základě některých tzv. Benešových dekretů byla v roce 1945 pětisettisícová maďarská menšina obviněna z podílu na válečných zločinech, zbavena občanských práv i československého občanství a její majetek byl zkonfiskován. Záměr Prahy vystěhovat Maďary z Československa do Maďarska podobně jako v případě sudetských Němců ale konference velmocí v Postupimi v létě 1945 neschválila. Odsun zůstal omezen jen na německé menšiny ve střední Evropě; vypudilo je i Maďarsko. Po změně režimu se ale Budapešť Němcům za odsun oficiálně omluvila.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)