Červenec 2005

Akupunktura opravdu léčí

Eva Bobůrková

Zobrazení na tomografu přineslo vědecké důkazy, že vpich akupunkturní jehly aktivuje mozková centra. Britští vědci sledovali účinek akupunktury na mozek pomocí moderních zobrazovacích metod. A jejich závěr zní: akupunktura funguje a určitě ne jen jako placebo.

Akupunktura léčí, i když dosud není zcela jasné jak. Někteří vědci tvrdí, že je účinná jen proto, že pacienti zlepšení svého zdravotního stavu očekávají. Že případné uzdravení způsobí sama víra v léčivé účinky. Proti těmto názorům nyní přinášejí britští vědci ze dvou univerzit -Southampton University a University College London - důkazy v podobě snímků mozku. Na nich vědci prokázali, že se během akupunktury aktivuje jedna část, která se patrně podílí na regulaci pocitů bolesti. Akupunktura tedy, jak autoři studie zveřejněné v časopise NeuroImaGE tvrdí, přináší pacientům užitek a rozhodně to není pouze na základě jejich očekávání. Skutečná a předstíraná akupunktura se projevují na aktivitě mozku jinak. Podráždění nervových zakončení pod kůží tedy vede po nervových drahách až do mozku a ten pak rozehraje celou škálu fyziologických pochodů, na jejichž konci může být ústup bolesti či nemoci.

Kde mozek svítí?

Při svém výzkumu britští vědci využili snímky mozku z počítačového emisního tomografu. "Pro oblast akupunktury byla zřejmě použita tato metodika poprvé, jinak jde o běžný postup zjišťování aktivních oblastí v mozku," vysvětluje neurolog Rudolf Černý z pražské Fakultní nemocnice Motol. Zkoumá se při něm metabolismus značených látek - glukózy nebo kyslíku - v různých tkáních, tedy i v mozku. "Tam, kde je větší energetický obrat, označené látky v mozkové struktuře svítí a je to jasný důkaz aktivace určité oblasti mozku," dodává Černý.

Výzkumný tým použil moderní zobrazovací metody k tomu, aby ukázal, že ošetření pravými jehlami nastartuje aktivitu i v těch oblastech mozku, které se "nerozsvítí" při použití jehel falešných. "Toto je první studie, která na snímcích mozku dokázala, že akupunktura účinkuje nejen jako placebo," říká v internetovém vydání Nature šéf výzkumu George Lewith, který se výzkumem akupunktury na univerzitě v britském Southamptonu zabývá již léta.

Akupunktura je prastará čínská metoda pro léčení nemocí, bolestí a závislostí. Používá tenké jehličky v určitých bodech, aby nastartovaly tok energie v drahách lidského těla. Mechanismus akupunktury však rozhodně není jednoznačně znám a klinické pokusy s akupunkturou docházejí k různým nejednoznačným výsledkům. Při některých pokusech funguje, při jiných nikoli.

Jehly jako na jevišti

Aby prozkoumal důkladně podíl psychiky (placeboefektu), tým George Lewitha použil u zkoumaných osob kromě skutečných jehliček i nástroje tupé, které nepronikají kůží, a jehly podobné divadelním atrapám dýk - ty mají hrot, který však při bodnutí zmizí v rukojeti. Takovýmito jehlami oklamali vědci část zkoumaných osob, které se domnívaly, že jsou ošetřeny akupunkturní metodou, a přitom nebyly. Při této skutečné a placebo akupunktuře, jak vysvětlují autoři, porovnávali účinek na mozek u čtrnácti pacientů trpících bolestivou osteoartritidou v prstech.

Potom vědci použili pozitronový emisní tomograf, aby mohli sledovat pomocí kontrastních látek aktivitu mozku. Jak u ošetření opravdovou akupunkturou, tak u ošetření pomocí zatahovacích jehliček se dalo předpokládat, že u pacientů zapracuje stejné očekávání. V obou případech se objevila aktivita ve stejných částech mozku - v oblastech, které souvisejí s produkcí vnitřních opiátů: to jsou látky, které si mozek vyrábí sám, aby tlumil bolest. Avšak opravdová, nikoli jen nahraná akupunktura též rozsvítila mozek ještě v oblasti zvané insula v mozkové kůře. U lidí, kteří jen mysleli, že byli ošetřeni, tento účinek nenastal.

Dráhy vnímání bolesti dělí odborníci na dva typy - díky první dráze člověk rozeznává a uvědomuje si, kde co bolí, tedy má na starosti racionální aspekty bolesti, druhá dráha zprostředkovává emoční prožitek strachu, zoufalství, je podvědomou reakcí psychiky. "Obě dráhy se aktivují při bolesti, ale insula je zapojena právě v afektech, emocích," vysvětluje neurolog Černý.

Lewith připomíná, že i jeho předchozí práce poukazovaly na to, že část účinku akupunktury spadá na vrub očekávání pacienta. U nemocných s chronickými bolestmi krční páteře došel k tomu, že placebo efekt stojí za úlevou od bolesti až z osmdesáti procent. "Ještě nevíme, co tato aktivita znamená, ale jisté je, že tu nastal i jiný účinek než placebo," komentuje Lewith závěr svého posledního výzkumu. "Demonstrovali jsme, že akupunktura je opravdu zčásti tvořena očekáváním pacienta, ale pravděpodobně se zakládá i na reálných léčebných účincích."

Neurolog Rudolf Černý však dodává, že správně měli vědci prokázat svou teorii ještě napícháním jehliček mimo akupunkturní body a pak porovnat objektivně měřitelné parametry (bolest a svalové napětí), což pravé a nepravé jehly neumožnily. "Hodnocení takových výsledků je vždy velmi komplikované," dodává Černý.

Jeho zkušenosti s akupunkturou jsou jednoznačné: "Mým pacientům akupunktura pomáhá, bolest ustupuje." Samozřejmě ne u všech diagnóz, třeba útlak nervů při výhřezu plotének akupunktura nevyřeší. Ale na jiné obtíže, jako je blok páteře funkčního rázu, zase prokazatelně účinkuje. "A z praktického hlediska je mi vlastně jedno, kolik zde činí psychologický moment," dodává Černý.

Fyziologický účinek na základě reflexivního mechanismu (vpich jehly) je však, jak dodává, již rovněž prokázán. Analgetický, na úrovni míchy, svalů. Mění se při něm prokrvení v okolí vpichu a uvolňují se vnitřní opiáty, endorfiny. "Na to již existuje celá řada dokladů," dodává Černý. Akupunktura sice stále zůstává metodou na pomezí medicíny - nicméně přibývá vědeckých prací, které ji posunují z nevědecké sféry stále blíž moderní medicíně.

(MFDNES)