Červenec 2005

Rozumíme vlastní řeči?

Lucie Frydecká

Češtináři žasnou nad tím, jak rychle se náš jazyk vyvíjí. A co je hitem poslední doby? Zdrobněliny. Když vyšel loni po šesti letech slovník nových českých slov, přibylo v něm sedm tisíc výrazů. Naše řeč se mění víc, než jazykovědci předpokládali.

„Sem na jedný hustý pařbě v klubíku potkal fakt cool roštěnku, žádnou intošku. Sme se sjeli špekem a pak jenom zevlovali. Dneska si hodíme další ráčko,“ vypráví šestnáctiletý mladík svému kamarádovi. To, co si říkají, možná většině lidí nedává smysl. Oni si však rozumějí - hovoří mezi sebou jazykem nejmladší generace. Přeloženo do běžně srozumitelné češtiny, chlapec říká: „Na jedné velmi dobré zábavě v klubu jsem potkal moc milou dívku, nijak přechytralou. Vykouřili jsme cigaretu marihuany a pak vše kolem jen pozorovali. Dnes máme další rande.“

Mnohým se může zdát, že čeština mladých lidí je zničená a uvolněná. Jenže se dá i říci, že díky nim je náš jazyk stále živý a rozvíjí se. „Mladší generace je vždycky vstřícnější k přijímání nových výrazů,“ říká Michaela Černá z Ústavu pro jazyk český. „Je to pro ně symbol osamostatnění. Stejně jako například oblékání - chtějí se vymezit vůči svým rodičům i pomocí jazyka,“ říká Černá. A dodává, že se tak dělo i za minulého režimu. „Ovšem za komunismu nebyl příliv nových slov do češtiny tak bohatý, takže rozdíly v mluvě rodičů a dětí byly méně patrné než dnes,“ říká.

Po pádu komunismu do českého jazyka začaly pronikat hlavně anglicismy, často přejaté z mluvy politiků. Například výraz „je to o tom“ začal používat Václav Klaus. Televizní moderátorky se s námi zase loučí slovy: „Mějte hezký večer.“

„Zavirovala mi tátu“

Čeština dostala také nová slova z oblasti počítačů a telekomunikace. Zatímco před patnácti lety nikdo netušil, k čemu by mohla sloužit „vypalovačka“ (zařízení na kopírování cédéček), nyní si s její pomocí „upirátí“ například nějakou počítačovou hru čas od času snad každý teenager. „A některé výrazy, které se dříve používaly výhradně ve spojení s počítači, se nyní dostaly i do běžné každodenní mluvy. Například jsem slyšela větu: „Tys mi zavirovala tátu“. Dotyčný tím chtěl říci, že jeho otec dostal od někoho chřipku,“ říká Černá.

Na začátku devadesátých let jazykovědci s přívalem nových slov do češtiny počítali, ale předpokládali, že časem bude méně vydatný. Opak byl pravdou. „Ve slovníku nových slov v češtině, který vyšel roku 1998, je zaznamenáno kolem 4600 hesel, ve slovníku z roku 2004 je jich již na sedm tisíc. To je opravdu nečekaně velký nárůst,“ říká Černá. A co si jazykovědci myslí o módních výrazech, jako je třeba slovo hustý užívané ve smyslu skvělý nebo označení dívky jako roštěnka?

„Nevíme, proč se některá slova původně zcela neutrální začnou užívat v přeneseném významu a jiná ne. Proč se třeba dívkám říká buchta, a ne bublanina? Vždycky tomu samozřejmě hodně pomůže, když je použije nějaká dostatečně populární osobnost v televizi nebo v novinách,“ míní Albena Rangelova z Ústavu pro jazyk český.

Připomíná, že každé takové módní slovo časem vyčpí a je nahrazeno jiným, které působí méně otřele. „Často teď slyším, že je něco krutý ve smyslu výjimečné nebo skvělé. Stejný význam má také starší slovo hustý. A přitom původní smysl obou těchto slov není ani trochu podobný,“ upozorňuje Rangelova.

Vychytávka je podle Haška

Některá slova zase zavedli úspěšní sportovci. Původ popularity slova vychytat, které se používá, když chceme vyjádřit, že se něco povedlo, zkoumal lingvista Josef Šimandl. „Spojení vychytat nulu se začalo hojně používat v souvislosti s výkonem brankáře Dominika Haška na olympiádě v Naganu,“ tvrdí Šimandl v časopise Naše řeč. Podle něj se možná právě na této vlně veze vzestup užívání slovesa vychytat i podstatného jména vychytávka. A co nyní „frčí“? Třeba zdrobněliny. To se prostě poslechne nějaká vychytaná hudbička a dá se k ní pivečko. „Lidé tak vyjadřují kladný vztah k těmto věcem,“ říká Černá.

(MFDNES)