Červenec 2005

Upozornění pro Václava Klause

Vladimír Kučera

Václav Klaus už před časem odmítl výzvu Evropského parlamentu, abychom s vepřínem, který stojí na místě bývalého tábora, v němž byli protektorátní Romové shromažďováni před svou cestou do vyhlazovacích lágrů, něco udělali. V rozhovoru, který s prezidentem přinesly sobotní Lidové noviny, Klaus své odmítavé stanovisko k „evropskému vměšování do našich vnitřních záležitostí“ potvrdil a dále je rozvinul. Ve své argumentaci o problému letského tábora se dopustil nejméně dvou nepřesností a zjednodušení.

Zaprvé: ať si prezident říká, co chce, Lety byly od roku 1942 součástí mašinérie, na jejímž konci stojí tato čísla: z původních šesti a půl tisíce Romů žijících v protektorátu Čechy a Morava se vrátilo po válce 583 lidí (Ctibor Nečas: Holocaust českých Romů).

Zadruhé: prezident Klaus glajchšaltizuje. Věta: „Není to opravdu koncentrační tábor v tom slova smyslu, jak každý z nás podvědomě rozumí slovu koncentrační tábor...“ je ve svém důsledku úděsná. Lidé v historii vzdělanější než prezident ho již upozornili a dozajista ještě upozorní, že ani Terezín nebyl vlastně koncentrační tábor.

Pravda, Václav Klaus o Letech přiznal, že „samozřejmě se tam odehrála řada tragických věcí“. To je ovšem velmi pokrytecké. Doopravdy tragická je sama existence tohoto zařízení, „opatrovaného“ výhradně českým personálem. A nejsme-li ochotni sami se k tomuto místu chovat tak, jak náleží, musí nám to občas někdo připomenout. Zvlášť když postoje hlavy státu k letskému táboru jsou tak problematické.

Lety byly nechutnou součástí holocaustu, pane prezidente! Ať se vám to líbí, nebo ne. A říci nám to může kdokoli, neboť holocaust je děsivým dědictvím všeho lidstva.

(MFDNES)