Červenec 2005

Kdo osídlil Ameriku? Malé skupinky lidí

Michal Mocek

Počet prvních „Američanů“ byl směšně nízký, během věků však do Nového světa dorazilo více vln lidí. K osídlení obou Amerik stačilo pár desítek lidí - možná jen sedmdesát, jak tvrdí americký genetik Jody Hey. Jeho zjištění je překvapivé, zůstává však jen malým kamínkem ve velké mozaice nejasností okolo prvních lidí v Novém světě.

„Je to vůbec poprvé, co existuje vůbec nějaký spolehlivý odhad o tom, kolik lidí tu cestu zvládlo a osídlilo kontinent,“ říká Hey o své studii, která vyjde v červnovém čísle časopisu PloS Biology. Podle jeho propočtů stačilo k osídlení kontinentu pouhých sedmdesát lidí, i když počet těch, kdo před 14 000 lety opouštěli Asii směrem na východ, mohl být vyšší a pohybovat se až kolem 200 jedinců.

Třináct tisíc let stačilo, aby z nevelké skupiny či skupin vznikla obří populace, čítající 70 až 85 milionů lidí. Tolik obyvatel měla podle posledních odhadů Amerika v době, kdy zde přistáli první Evropané se svými ničivými zbraněmi a ještě ničivějšími nemocemi, jež zdevastovaly celý kontinent. Pokud jsou tyto údaje správné, původní příchozí se dokázali rozmnožit hned milionkrát!

Není divu, že údaj, který uvádí Hey, vyvolává údiv. „To malé číslo mne překvapuje. Možná tu vidíme jen vítěze. Je dost pravděpodobné, že přišly i jiné lidské skupiny, ale nepřežily,“ soudí profesorka antropologie a genetiky Joanna L. Mountainová z univerzity ve Stanfordu.

Takové skupiny asi byly - ale kolik jich přišlo a kdy, zůstává velkou záhadou pravěkých dějin Ameriky. Vědci hromadí v posledních letech doklady naznačující, že k zalidnění kontinentu mohly přispět všechny části světa - nejen severní Asie, odkud přišli lidé, na něž se zaměřil Hey. Zároveň se hledá nejstarší okamžik, kdy člověk vstoupil na půdu Nového světa.

Snad nejvíce si tu troufá americký archeolog Albert Goodyear. S odvoláním na výsledky svých vykopávek z Topper Site v Jižní Karolíně soudí, že Nový svět byl osídlen „přinejmenším před 50 tisíci lety“ - tedy ve stejné době, kdy nejstarší lidé pronikli do Austrálie.

Kdyby měl pravdu, byla by Amerika osídlena dříve než Evropa - nejstarší pozůstatky dnešního člověka, nalezené v 19. století v Mladečských jeskyních u moravské Litovle, byly totiž datovány do doby „jen“ před 31 tisíci lety.

Lidé přišli z různých stran

O něco starší jsou dokonce i uhlíky z chilské jeskyně Monte Verde, které vznikly před 33 tisíci lety. Vědci z Chile a USA se je snažili v roce 1997 přisoudit lidskému působení. Nepřesvědčili však, a tak se příchod prvních lidí do Ameriky umisťuje do doby před třinácti či patnácti tisíci lety, tedy do téže doby, s níž počítá genetik Hey.

Svými výzkumy ho podpořil i britský genetik Spencer Wells, který považuje dobu před patnácti tisíci lety za nejzazší okamžik, kdy mohli lidé do Ameriky proniknout. Mexické archeoložce Silvii Gonzálezové se dokonce podařilo identifikovat pozůstatky lidí, kteří mohli být potomky prvních „dobyvatelů“ Ameriky. Jejich potomky byl zřejmě vymřelý kmen Pericu z mexické oblasti Baja California.

Dlouhé, úzké lebky těchto lidí se výrazně liší od kulatých lebek Indiánů. „Podobají se spíše jižním Asiatům, Austrálcům a lidem z jižního Pacifiku než obyvatelům severní Asie. Tito lidé mohli vyjít z Austrálie, postupovat přes Japonsko a Aleutské ostrovy a poté na americké pobřeží,“ soudí proto Gonzálezová. Nejstarší z nich je lebka tzv. Peňonské ženy III, datovaná do doby před téměř 13 tisíci lety.

Vědci uvažují i o druhé vlně osadníků. Ta podleWellse dorazila z Asie do Nového světa někdy před šesti až deseti tisíci lety. Britský vědec s ní spojuje dnešní podobu indiánů. Americký antropolog Loring Brace se domnívá, že druhá vlna osadníků přišla ještě později, někdy před pěti tisíci lety. Tehdy měli do Ameriky proniknout předci dnešních Navajů a Eskymáků.

Aby toho nebylo málo, genetici zjišťují v dědičné výbavě amerických domorodců ještě jeden zvláštní rys, který je spojuje s Evropany - říkají tomu „kavkazský faktor“. Za „Evropana“ bývá považován i tzv. Kennewický člověk, jehož lebka je stará více než devět tisíc let. Podle některých hypotéz mohli dávní Evropané proniknout do Ameriky přes ledové pláně pod Antarktidou. I oni mohli samozřejmě volit osvědčenou, ale dlouhou cestu přes severní Asii.

Žádná z těchto skupin asi nebyla větší než pár desítek či stovek lidí. Těch sedmdesát Praameričanů, s nimiž počítá Hey, nám může připadat jako směšně malé číslo. Ale před čtrnácti či patnácti tisíci lety, kdy tito lidé vyrazili do Ameriky přes vyschlé mořské dno nedaleko Beringovy úžiny, to zase tak málo nebylo. Podle Heye představovala odcházející skupina celé jedno procento obyvatel Asie, kterou by tak obývalo jen asi osm tisíc lidí.

Pro srovnání: kdyby dnes mělo do Ameriky odejít jedno procento Asiatů, byla by to skutečná lidská vlna čítající 35 až 40 milionů jedinců.

(MFDNES)