Červenec 2005

Robot poletí na jaderný pohon

Jan Novák

Neomezený dolet bude mít letoun, jehož vývoj si objednal Pentagon. Zpráva o bezpilotním letounu, který v afghánském pohraničí zastřelil hledaného teroristu, oblétla celý svět. Ukázala, o kolik již pokročila technologie prostředků zvaných dróny (z německého Drohne – trubec, létající terč – pozn. red. CS-magazínu), nebo také UAV (Unmanned Aerial Vehicle). Odborníci amerických leteckých sil se s tím ale nehodlají spokojit a studují možnosti vybavit je nukleárním pohonem, který by letadlu zajistil prakticky neomezenou výdrž ve vzduchu.

Poslední válečné konflikty ukázaly, jak citlivě reaguje veřejnost v demokratických zemí na lidské ztráty. Bezpilotní letouny mají i další výhody: nemusí se při svých manévrech ohlížet na křehkou tělesnou schránku pilota.

V rozpočtu pro loňský rok proto Pentagon na další vývoj pamatoval částkou jedné miliardy dolarů. V jejím rámci se našlo dost peněz i na studie nukleárního pohonu, který by jejich vytrvalost ve vzduchu zvýšil z hodin na měsíce. Velká výdrž atomových letounů lákala supervelmoci už v 50. letech minulého století, pro velké technické potíže se ale žádný projekt nepodařilo dotáhnout do konce.

Místo uranu hafnium

Dnešní odborníci se proto rozhodli jejich největší problémy obejít: letadlo nebude mít posádku, takže odpadne těžká radiační ochrana. A nebude jej pohánět klasický reaktor, ale nový zdroj energie založený na využití izotopu hafnia, který může být podstatně lehčí a bezpečnější.

Myšlenku tohoto energetického zdroje zveřejnil před šesti lety Carl Collins s kolegy. Texaští vědci zjistili, že ozařování izotopu hafnia 178 rentgenovými paprsky uvolní šedesátkrát víc energie, než se do reakce vložilo. Tak vznikla idea zařízení zvaného kvantový jaderný reaktor. Energie rentgenových paprsků v něm nutí částice v jádře izotopu hafnia sestupovat na nižší energetické hladiny, což vede k mohutnému uvolňování energie ve formě záření gama. To lze využít k ohřívání vzduchu, který pak bude proudit z trysek letounu. Vědci teprve studují všechny aspekty tohoto pohonu, přesto už soudí, že je mnohem bezpečnější než klasické reaktory.

"Reakce v kvantovém jaderném reaktoru se dá ovládat mnohem přesněji," tvrdí Christopher Hamilton z Wright Patterson Air Force Base v Ohiu. "Navíc zařízení přestává být radioaktivní v okamžiku, kdy vypnete zdroj rentgenového záření. Asi to není nic, u čeho by člověk chtěl stát, ale určitě vás to nezabije."

Jako nejvhodnější stroj pro přestavbu na jaderný pohon byl vybrán bezpilotní letoun Global Hawk. Důvodem jsou především dostatečné rozměry, ale i to, že v minulosti již předvedl řadu pozoruhodných výkonů. Nejen v boji. V dubnu 2001 například bez mezipřistání přeletěl 12 000 kilometrů z USA do Austrálie.

V současnosti se o konverzi Global Hawku na jaderný pohon jedná mezi výrobcem Northop Grumman a Výzkumnou laboratoří leteckých sil USA. Oficiálně zatím žádný kontrakt nebyl podepsán, mnozí odborníci však tomuto projektu slibují skvělou budoucnost.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)