Červenec 2005

O (ne)emocích mezi Němci a Slováky

Luboš Palata

Seděli jsme v jedné düsseldorfské restauraci, proslavené tím, že tu mají největší výběr vín ve městě. Právě jsem předsedkyni porýnských Zelených vyprávěl o českém pohledu na rozdělování dotací Evropské unie, když servírka opatrně slovensky povídá: "Dáte si ještě jedno víno?" Moji hostitelé zpozorněli a debata se hned stočila na to, co mají společného čeština a slovenština a šéfka jedné ze dvou dosud vládnoucích stran v Severním Porýní-Vestfálsku dostala od slovenské rodačky rychlokurs, že na Slovensku sice žije pět milionů lidí, ale z toho půl milionu Maďarů a půl milionu Romů a tak dále.

Nejen z Německa Slovensko ale i ze Slovenska Německo vypadá jako neuvěřitelně vzdálená země. Vztah k Němcům nemá na rozdíl od Čechů vůbec žádný emocionální náboj. Když museli Slováci na základě Benešových dekretů vyhnat skoro sto tisíc karpatských Němců, kteří obývali hlavně Spiš a okolí Bratislavy, udělali to jen proto, že se chtěli zbavit Maďarů na jihu Slovenska.

Ostatně Němcům se za vyhnání ze země slovenský parlament omluvil hned po sametové revoluci, slovenští Maďaři o to marně stále žádají. A když se karpatský Němec Rudolf Schuster stal slovenským prezidentem, kromě pár náznaků od Vladimíra Mečiara nikdo nehlesl. Protože to nikoho nezajímalo, podobně jako muzeum, které mají slovenští Němci pod Bratislavským hradem. V českém kontextu jsou to těžko představitelné věci. A že jsou nějací vyhnaní Němci ze Slovenska v Německu, nikdo netuší.

Německo je velká země, kdesi na Západě, o níž se v Bratislavě mluví asi tak, jako v Praze o Francii. Samozřejmě s výjimkou německých investorů, ti si i Slovensko pohlídali. Snad kvůli nepřítomností emocí se chovají na Slovensku o trochu drsněji, než v Česku. V bratislavské továrně VW tak například vyrábí několik set tisíc aut, ale nikdo netuší, že to jsou slovenská auta.

V poslední době se v Německu jedno slovenské jméno naučili. Jméno otce reforem, ministra financí Ivana Mikloše. Nevyslovují ho tu ale s žádnou láskou, naopak jako varování, co všechno je v těch nových členských zemích EU možné, když se pustí z uzdy. Takže možná i mezi Německem a Slovenskem budou časem nějaké emoce.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)