Červenec 2005

Bakterie porážejí lékaře

Jaroslav Petr

Vývoj antibiotik připomíná závody ve zbrojení. Mikrobi vždy připraví novou strategii boje s nepřítelem.

Bakterie si dříve či později vyvinou odolnost na každý nový lék. Farmaceuti musejí vždy přijít s novým antibiotikem, aby záhy zjistili, že některé bakterie se mu naučily vzdorovat. Doposud se vědci domnívali, že klíčem k získání odolnosti jsou náhodné změny dědičné informace, ke kterým dochází u bakterií dnes a denně. Většina takových modifikací DNA bakteriím spíše škodí. Náhoda je ale slepá a čas od času přihraje choroboplodným zárodkům změnu výhodnou.

Odolnost k antibiotikům jsme doposud chápali jako výhru bakterie v loterii náhodných změn DNA. Tuto představu vážně narušily výsledky nového výzkumu. Podle Floyda Romesberga, šéfa vědeckého týmu ze Scripps Research Institute a z University of Wisconsin, bakterie na spásnou mutaci trpně nečeká, ale usilovně na ní pracuje. Ukázalo se to při sledování účinku tzv. chinolonových antibiotik. Ty rozkládají dědičnou informaci bakterií a brání tím jejich množení.

Vědci zjistili, že se bakterie s devastací vlastní DNA antibiotikem nesmíří, a pustí se ihned do rozsáhlé rekonstrukce. Opravu dělají geny, které proti náhodnému spuštění zabezpečuje pojistka v podobě bílkovinné molekuly LexA. Antibiotikem pochroumaná bakterie pojistku odstraní a zahájí rekonstrukci. Zverbované "opravářské" molekuly pracují tvůrčím způsobem. Poškozené geny neuvádějí do původního stavu, ale vytvářejí jejich nové varianty. Strategie bakterií v tomto pro ně tak kritickém okamžiku připomíná zoufalou snahu sportovního trenéra, který střídá hráče, míchá sestavou i herním systémem, jen aby našel recept na soupeře. Šance, že se při takové "tvůrčí správce" starých genů objeví nová varianta umožňující bakterii odolat antibiotiku, dramaticky roste. Přinejmenším některá antibiotika si tak sama kopou hrob, protože popohánějí mikroby k vytvoření rezistence.

Výzkum Romesbergova týmu ale přináší i naději. Bakterie nerozjedou svůj nekalý trik, dokud mají opravářské geny zablokovány molekulou LexA. Když vědci zabránili bakteriím v odstranění této genové pojistky, mikrobi si s antibiotikem neuměli poradit. Nová antibiotika využívající tohoto poznatku nás budou spolehlivě chránit - než se mikrobi vytasí s dalším trikem ze svého nepřeberného repertoáru.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)