Červenec 2005

Poslední cesta nenápadného obchodníka

Jaroslav Spurný

Od chvíle, co podnikatel Miroslav Kovařík otočil klíčkem v zapalování svého vozu a vyletěl do povětří roztrhán bombou, uplynulo právě deset let. Ta smrt ovšem znamenala zásadní zlom. Vyšetřování zjistilo, že nenápadný obchodníček byl jednou z důležitých hlav tehdejšího zločineckého hitu číslo jedna – obchodů s lehkými topnými oleji. A brutální atentát provedený za bílého dne uprostřed sídliště konečně k LTO obrátil pozornost dosud jen lhostejně přihlížejících úřadů.

Miroslava Kovaříka znali sousedé z paneláku jako nenápadného muže, který měl firmu na výrobu umělých květin a soužití v domě utužoval pravidelným mytím schodů ve společných prostorách. Teprve po výbuchu vyšlo najevo, že mu rukama procházely až stamilionové částky od drobných kšeftařů, pro které za provizi nakupoval LTO u velkých firem. Princip podvodu byl prostý. „Podnikatel“ koupil nezdaněný topný olej, který pak záměnou v papírech proměnil na chemicky zcela totožnou, ale zdaněnou a mnohem dražší naftu. Tuna LTO prodaná jako nafta vynesla obchodníkům tisícikorunu, cisternový vlak dovezl takových tun LTO alias nafty na jeden zátah patnáct set a takových vlaků přijely v první polovině devadesátých let do Česka tisíce.

Že jde o zločinnou fintu, nebylo neznámé: policie už od roku 1993 upozorňovala, že se dá podvodům zabránit jednoduchým barvením LTO a tak kontraband odlišit od nafty. Ministr financí Ivan Kočárník a jeho náměstek Jan Klak, který byl za daně odpovědný, ale váhali se zákonem o barvení dva roky s vytáčkami, že řeči o daňových podvodech jsou přehnané. Vlivem této benevolence vzrostl dovoz topných olejů z počátečních zhruba dvou tisíc tun ročně na více než stonásobné množství a podle odhadů podvodníci za celou přibližně tříletou „éru LTO“ vydělali neuvěřitelných 60 miliard korun. Hlavním dovozcem byl Chemapol. Jeho šéf a dlouholetý agent StB Václav Junek patřil v té době k uznávaným „kapitánům průmyslu“ a pyšně se s ním přátelili snad všichni vedoucí politici země: premiér Václav Klaus s ním chodil na tenis, a třeba šéfovi opozice Miloši Zemanovi spolufinancoval volební kampaň. Koneckonců i Miroslav Kovařík se osudné ráno chystal odjet do Prahy právě na schůzku s Junkem.

Kovaříkova vražda – třetí ten rok kvůli LTO – zapůsobila jako pověstná poslední kapka. Krátce nato politici konečně nařídili oleje barvit (i když Junek od nich ještě dostal výjimku na dovoz posledních sto padesáti tisíc tun nebarvených LTO s absurdním odůvodněním, že zakázka byla smluvena ještě před dnem platnosti zákona). Policie prošetřovala angažmá politiků už v devadesátých letech, šetření odložila s tím, že nebyl prokázán žádný úmysl. Kočárník je dnes jedním z bossů České pojišťovny, Klak má poradenskou firmu a Junek – po jehož Chemapolu nakonec zůstaly dodnes nerozpletené miliardové dluhy u bank za podivné úvěry – podniká se dřevem. Vrahy Kovaříka policie dodnes nedopadla. Za podvody s LTO bylo dodnes odsouzeno kolem dvaceti lidí – většinou malých překupníků a podvodníků třetího řádu.

(Respekt, www.respekt.cz)