Červenec 2005

Komunisté nejsou prasata!

Petr Zavoral

Stal se před týdnem ostudný malér, před jehož významem bledne i výše českého státního dluhu: na vlnách veřejnoprávního rozhlasu bylo řečeno, že komunisté jsou prasata. K této bezprecedentní ohavnosti došlo při vysílání satirického pořadu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Ptá se Ester Kočičková a výroku se dopustila právě v názvu uvedená dáma. Rafinovaně převlečená za scénáristou vymyšlenou doktorku Věru Slizkovou, odbornici na problematiku rodiny, řekla: „Já samozřejmě svýmu dítěti a svým psům říkám jednoznačně, že komunisti jsou prasata“. To je - uznejte sami - urážka takového kalibru, že by bylo namístě za ni Radiožurnál zrušit, redakci rozprášit a paní Ester ... no, zavřít snad ještě ne, ani nějaký převýchovný pracovní tábor, doufejme, dosud nepřipadá v úvahu. Ale pykat by ta ženská každopádně měla!

Však také komunisté, jsouce do hloubi duše uraženi, už sepisují stížnost na Radu Českého rozhlasu a zvažují možnost trestního oznámení. To by bylo vůbec nejlepší, dát to k soudu. Naše nezávislá a nad pomyšlení spravedlivá justice by si už s Kočičkovou věděla rady a napravila by jí hlavu, jak to dokáže jen ona. Prasata! Každý přece vidí, že soudruzi se od vepřů na první pohled liší: nesmrdí tolik, chrochtají leda při krmení, nedělají pod sebe, ani nebylo zjištěno, že by měli zakroucený ocásek. Pravda, někteří jejich růžolící hodnostáři se pašíkům trochu podobají, ale označovat je kvůli tomu šmahem za štětináče a ještě tomu učit potomky... Fuj! Já sám jsem například svým dětem nikdy neříkal, že komunisti jsou prasata, a ani nevím, jak se přihodilo, že dnes nepochybují o tom, že jsou to svině.

Tak je to, přátelé: Ester Kočičková silně přestřelila a musí za to nést důsledky, stejně jako šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný, který má teď průvan v gatích. Neboť každý ví, že prase je veskrze užitečné zvíře. Nejen že je nepostradatelné pro českou kuchyni, ale je do mrtě využitelné i v řadě nepotravinářských odvětví, od kožedělného a chemického průmyslu až po zdravotnictví a vědu a výzkum. Nadto se čím dál častěji objevují zprávy, že lidé chovají čuníky i jako domácí mazlíčky, neb jsou to zvířátka milá, společenská a inteligentní, s nimiž je radost se kamarádit. Dokonce jsem zaznamenal přísně vědecké poznatky, že homo sapiens toho má s prasetem společného víc než s opicí.

Pranic z vepřových předností neplatí o komunistech. O jejich »užitečnosti« jsme se již přesvědčili ve čtyřiceti totalitních letech, bolševickou inteligenci snad raději nebudu ani připomínat, a co se přítulnosti týče, ta trvá pouze do okamžiku, než se z mazlíčka stane šelma. Co svět světem stojí, nezdivočelo prase domácí tak, jako zdivočeli původně laskaví šiřitelé nekonečného marxistického dobrodiní.

Proto se připojuji k těm, jež urazil rozhlasový pořad Ptá se Ester Kočičková. I já trvám na tom, aby se střelená intelektuálka, po níž je pojmenován, za své výroky pokorně omluvila, samozřejmě prasatům.

(Annonce)