Červenec 2005

Šest mrtvých, kteří (ne)otřásli Srbskem

Matyáš Zrno

Videozáznam popravy muslimských zajatců šokoval mnohé. Může sloužit i v procesu proti Miloševićovi. Dokazuje totiž přímou účast Srbska v Bosně.

Hnusný zvyk natáčet si pro vlastní pobavení mučení vězňů, znásilňování či popravy se stal osudným už mnoha válečným zločincům z bývalé Jugoslávie. I po letech se totiž jeden snímek nebo část videonahrávky najde. Teď na svou touhu po zvěčnění doplatili Škorpioni, muži z jednotky patřící pod srbskou policii. Na záznamu, který oběhl svět, s evidentním potěšením vraždí v létě 1995 šest muslimských zajatců ze Srebrenice. Někteří z nich byli ještě chlapci. Nahrávka způsobila v Srbsku šok a může mít také dalekosáhlé následky pro proces se Slobodanem Miloševićem.

Nechci to vidět!

Snímky získala Nataša Kandić, ředitelka nevládní organizace Fond pro humanitární spravedlnost. Předala je Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii. V Haagu byla také kazeta poprvé veřejně promítnuta 1. června, během výslechu srbského generála Obrada Stevanoviće. Haagský soud dal poté několik minut z dvouhodinového materiálu k dispozici médiím. Záběry vysílaly skoro všechny televize na území bývalé Jugoslávie a převzaly je i stovky webových stránek. Chladnokrevnou krutost, kterou projevili Škorpioni při vraždění šesti nevinných zajatců, nemohli omluvit ani největší zastánci srbské věci. Tentokrát nebyly slyšet obvyklé hlasy o falešných důkazech, které mají obvinit Srby. Většina politiků vraždění odsoudila a nezvykle rychle reagovala policie. Čtyři členy popravčího komanda zatkla, tři další se skrývají. Zájem veřejnosti je ale malý. Vojin Dimitrijević z bělehradského Centra pro lidská práva říká: „Většina novin se tomu příliš nevěnuje a lidé se o to nezajímají.“ Typická je reakce jednoho diváka televize B92, který napsal: „Neviděl jsem snímek a nechci ho vidět. Jsem hrdý na to, že jsem Srb.“

I politici si udrželi určitý odstup. Dali si záležet, aby z jejich omluv bylo jasné, že odsuzují konkrétní zločin konkrétních lidí. Zamyšlení nad úlohou Srbska ve válce v Bosně ale chybělo. Opoziční politik Žarko Korać říká: „Někdo jim přece musel dát uniformy. Pro někoho pracovali. Někdo je poslal na frontu a někdo jim dával zbraně, munici, dokumenty…“ Ten, kdo jim zbraně, munici a uniformy dával, je Jovica Stanišić, do roku 1998 šéf tajné služby a pravá ruka Slobodana Miloševiće. Je obžalován Haagem, ale srbská vláda se za něj zaručila a nyní žije v klidu v Bělehradě. Přitom právě on vymyslel a uvedl do praxe systém jednotek na špinavou práci. Ostří hoši s kriminálním pozadím, kterým poskytl vybavení a dal volnou ruku, to samozřejmě nedělali zadarmo. „Jejich prací bylo zabíjení. Věděli, že dostanou uniformu a každý měsíc 1500 až 2000 marek. Víc je nezajímalo,“ říká Nataša Kandić.

Osudná kopie

Většina Škorpionů pochází z vesnice Šido. Kazetu s exekucí zajatců si nechali namnožit, a dokonce byla k dispozici pro zasvěcené v jedné místní videopůjčovně. V roce 1997 nechal velitel Škorpionů Slobodan Medić všech 20 kazet zničit. Netušil však, že existuje 21. kopie. Ta se mu stala osudnou. Osudnou se může stát i Miloševićovi a dalším srbským předákům v Haagu. Bývalý prezident se hájí tím, že se zločiny v Bosně nemá nic společného. Bojovali prý místní Srbové, Chorvati a Muslimové, a Bělehrad neměl s válkou nic společného. Videozáznam je dalším kamínkem v mozaice, která dokazuje, že Milošević bosenské Srby podporoval nejen finančně a materiálně, ale přímo vojensky. Popřít se to dá těžko.

Na videozáznamu vidíme ozbrojené muže z jednotky Škorpioni, jak se v Srbsku připravují na odchod na bojiště, jak jim žehná pravoslavný kněz a jak v koloně vozů odjíždějí přes hranice. To se dá jen těžko označit za soukromou akci paravojenské bojůvky, o které stát nic netušil. Rádio B92 navíc získalo dokument, který dokazuje, že jednotka Škorpioni patřila pod srbskou tajnou službu a od roku 1999 pod uniformovanou policii. Nedosti na tom. Fond pro humanitární spravedlnost získal další zajímavou nahrávku. Ta ukazuje Milorada Lukoviće-Legiju, smutně proslulého velitele jiné smutně proslulé jednotky, Červených baretů. Na záznamu vidíme Legiju na jaře 1995 spolu s velitelem Škorpionů Slobodanem Medićem-Bocou. Oba velitelé srbských jednotek stojí v zákopu v západní Bosně a plánují bojové akce proti bosenské armádě.

Zaplatí to všichni

Oba záznamy mohou mít dalekosáhlé následky pro každého Srba. Bosna a Hercegovina totiž žaluje Srbsko a Černou Horu za agresi a požaduje mnohamiliardové odškodné. Pokud nyní trestní tribunál v Haagu uzná, že Srbsko spáchalo zločin agrese proti Bosně, může to ovlivnit i paralelně běžící proces před Mezinárodním soudním dvorem. Zvrhlý koníček Škorpionů tak může Srby přijít pěkně draho. Zveřejnění kazety navíc přišlo v nejméně vhodný čas – blíží se desáté výročí pádu Srebrenice a americký Kongres k němu chystá speciální rezoluci.

(Respekt, www.respekt.cz)