Srpen 2005

Jíst ve školní jídelně? Radši budou o hladu

Jana Blažková, Ivana Lesková

Už zítra odpoledne začínají dva měsíce prázdnin. Školáci si oddychnou: nejen od učení, ale i od obědů ve školních jídelnách. Mnohým strava ve škole nechutná. MF DNES zjišťovala proč.

Čtrnáctiletá Barbora Sýkorová z Prahy už rok ve škole obědy vynechává. „Nedalo se to jíst. Pořád jsme měli knedlíky, maso a místo salátu zelí. Tak jsem tam přestala chodit,“ říká Barbora.

Se svými stížnostmi na stravu ve školních jídelnách není jediná. Před časem se „problém“ zvaný školní stravování dostal i na pořad jednání dětského parlamentu. Malí poslanci se shodli, že jim školní kuchařky předkládají pořád ta samá tradiční jídla. „Jídelny navíc ignorují, že mezi námi přibývá vegetariánů,“ rozhorlil se na schůzi čtrnáctiletý dětský poslanec Lukáš Jedlička.

Děti zjevně vědí, o čem mluví. Ukázal to test MF DNES. Redakce v uplynulých týdnech sesbírala jedenáct jídelníčků ze základních a mateřských škol po celé zemi. A nechala je otestovat odborníky na zdravou výživu z Fakultní nemocnice Motol. Závěr je jednoznačný: Tři jídelníčky neobstály vůbec. Nabízené pokrmy se opakovaly, převažovala tradiční jídla s knedlíky a omáčkami a zeleniny bylo málo. Jedna z jídelen například dětem nabídla dva dny po sobě luštěninovou polévku.

Dalších sedm jídelníčků sice celkem obstálo, přesto k nim odborníci měli připomínky. „Neškodilo by více fantazie, někdy nejsou živiny příliš vyvážené,“ vysvětlila metodička pro školní jídelny z Prahy 3 Alena Strosserová, která nabídku jídel rovněž posuzovala.

Jen jediný z jídelníčků obstál na výbornou: sestavily ho kuchařky v ostravské mateřské škole Ostrčilova. Tamní předškoláci se stravují skutečně zdravě. „Jejich jídelní lístek byl rozhodně nejzajímavější. Nezapomínají na méně oblíbené potraviny, jako třeba jáhly či cizrnu, které však dětem předkládají s fantazií. Jídelníček obsahoval všechny důležité živiny a jako jediný i celozrnný chléb,“ podotkla Strosserová.

Žák ostravské školky, šestiletý Ondřej Stelmach, nepatří k velkým jedlíkům. Ale ve „vítězné školce“ mu prý chutná. „Nejvíc mám rád čínu (kuřecí nudličky se zeleninou, rýže), kolínka, nudle, špagety. Ale nemám rád rybu,“ říká Ondřej.

Právě zmlsaností dětí jídelny vysvětlují, proč si školáci na stravu stěžují. „Dodržujeme vyhlášku ministerstva ohledně doporučených dávek jednotlivých potravin. Jenže zdravá strava dětem příliš nechutná. Třeba rybí filé nám vracejí. Musíme ho udělat jako řízek, nebo třeba s mandlemi. To už jedí lépe,“ stěžuje si vedoucí školní jídelny ve Vimperku Marie Kopáčková.

Podobné zkušenosti má i vedoucí jídelny v jedné z ostravských základních škol Pavel Wybitul. „My bychom si dnes nedovolili naservírovat dětem to, co jsme kdysi jedli v jídelnách my: tučnou vepřovou plec i s kůží a chlupy. Když ale jedna z dívek u okénka řekne, že nechce maso, ostatní se hned přidají. Často se stává, že děti vracejí i vařené hovězí bez jediné žilky nebo krůtí řízečky,“ podotýká Wybitul.

A jak to tedy dělají ve vítězné ostravské mateřské školce, že vaří zdravě a děti si stravu pochvalují? Klíč k úspěchu je prý v tom, že malí strávníci ještě nejsou tolik vybíraví a na zdravou stravu snáz přivyknou než velcí školáci. „Navíc se snažíme vařit pestře. Inspiraci hledám v časopisech o zdravé výživě a na internetu,“ podotýká vedoucí jídelny Helena Nagyová a dodává: „Dřív to bylo jednodušší, zvali si nás do střediska školního stravování a říkali, co bychom měli nebo neměli do jídelníčku zařadit. Jenže mnohá tato střediska i s metodiky zanikla. Dnes jsou školská zařízení samostatná, takže to záleží na každém z nás.“

(MFDNES)