Srpen 2005

Baterie pro chytrý prach

Josef Greš

Zajímavých novinek z vědeckého světa přichází každý týden tolik, že není obtížné přehlédnout mezi nimi tu, která stojí za vyzdvižení. Bez větší pozornosti poněkud zapadla zpráva z newyorské Rochesterské univerzity. Stálo v ní, že tým složený z univerzitních expertů a specialistů houstonské technologické společnosti BetaBatt přišel po letitých výzkumech na způsob, jak vyrobit baterii schopnou efektivně dodávat energii po dobu více než 10 let. To je bez nadsázky objev, který v blízké budoucnosti zasáhne do každodenního života stamilionů lidí.

Už pár let totiž týmy zejména amerických technických škol jeden za druhým usilovně představují miniaturní senzory, které slibují přinést skokový pokrok v medicíně, dopravě, stavebnictví nebo třeba péči o životní prostředí. V Michiganu například představili snímač o velikosti rýže, který je po voperování schopen permanentně kontrolovat nitrosrdeční tlak kardiaků. V Illinois zase spatřila světlo světa „chytrá cihla“ vybavená řadou detektorů schopných velmi citlivě monitorovat tlaky a předávat informace o stavu budov (v zemětřesných a záplavových oblastech už je o ni značný zájem). O čidlech detekujících chemické zamoření, pohyby půdy či stav dopravních tepen ani nemluvě.

Navzdory všemu, co slibují, však dosud zůstávaly možnosti miniaturních senzorů velmi omezené. Jejich problémem byl totiž zdroj energie – stávající technologie nejsou schopny zajistit baterie, které by čipům zaručovaly slušnou životnost. Právě ve spojení s „chytrým prachem“, jak se dnes minisenzorům obecně přezdívá, tak nabývá objev rochesterského týmu na významu. Senzitivní svět, v němž stav planety i jejích obyvatel permanentně hlídá síť milionů mikročipů, je zase o pořádný krok blíže realitě.

(Respekt, www.respekt.cz)