Srpen 2005

Šach rakovině trojským koněm

Matouš Lázňovský

Rakovinové buňky potřebují k svému překotnému množení mnoho surovin. Tou základní je kyselina listová, která dodává buňkám, a nejen rakovinovým, materiál pro výrobu bílkovin. Rakovinové buňky jsou po zmíněné kyselině tak hladové, že na svém obalu mají až tisíc "přistávacích míst", tedy receptorů pro její příjem. Poptávky po této látce se rozhodli využít biologové z univerzity v Michiganu, kteří svou studii zveřejnili v časopise Cancer Research.

Dodali rakovinovým buňkám dva přípravky v jediném balení: potravu a jed. Oním jedem je již velmi dlouho používaný prostředek Methotrexat, který brání reprodukci některých součástí DNA, RNA a bílkovin. Nápad není zcela nový, ale vědci se potýkali s problémem, jak udržet obě sloučeniny pohromadě, především v krevním oběhu. Řešení poskytly nanotechnologie. Obě chemické sloučeniny navázali vědci na tzv. dendrim. Tento název je odvozen od latinského slova pro strom, a jde vlastně o košatou a rozvětvenou molekulu, která slouží jako miniaturní "stavební konstrukce" pro připevnění dalších molekul.

Když jsou na povrchu této stavby z nanočástic molekuly kyseliny listové, rakovinná buňka celou skupinu i s "pašovaným" jedem propustí do svého nitra. Methotrexat ji "na oplátku" postupně zabije. "Léčba tímto způsobem je o mnoho řádů účinnější, " řekl vedoucí výzkumu James Baker pro časopis New Scientist.

Výzkum je průlomem i v jiném směru. Poprvé se vědcům podařilo podat do krevního oběhu zvířat účinnou látkou proti rakovině, která "si sama v těle najde nádory a zasáhne proti nim", říká Baker. "Cílená" terapie je podle jeho tvrzení natolik úspěšná, že dovoluje podstatně zvýšit množství účinných látek dopravených přímo do nádoru. "Tento postup v budoucnu umožní léčit rakovinu šetrnějším způsobem. Rakovina se stane podobnou chorobou, jako je cukrovka", tvrdí James Baker, který prý chce za 18 měsíců začít zkoušky na lidech.

Čeká ho ovšem hodně práce. Zatím byla léčba vyzkoušena na myších, které trpěly nedostatkem kyseliny listové. Proto byly jejich rakovinové buňky k léčbě velmi vnímavé.

Výsledky shrnuje britská onkoložka Emma Knightová slovy: "Jde o výzkum, který je stále ve velmi raném stadiu vývoje."

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)