Srpen 2005

Slunce ukryté v zinku

Matouš Lázňovský

Energie v prášku. Tak by se dal popsat nově vyzkoušený princip využití solární energie. Funkční prototyp nového typu sluneční elektrárny odzkoušeli v praxi odborníci z několika evropských zemí a Izraele.

Právě posledně jmenovaná země je hostitelem celé stavby, samozřejmě z klimatických důvodů. Zařízení o výkonu kolem 300 kilowattů stojí na pozemcích Weizmanova ústavu v Rehovotu nedaleko Tel Avivu a má za sebou první zkušební období. Podle vědců jsou dosavadní výsledky praktických zkoušek důvodem k optimismu.

Postup odzkoušený v Izraeli nevyužívá principu přímé přeměny slunečního záření v elektřinu, ale soustředění slunečních paprsků. Cílem je dosáhnout výroby "mobilní" energie, která by mohla být jednoduše skladována a transportována. Jádrem zařízení je tzv. sluneční reaktor, který vyvinuli chemici z Ústavu Paula Scherrera (PSI) a Švýcarského federálního technologického ústavu (ETHZ).

Reaktor zahřívají soustředěné sluneční paprsky na velmi vysokou teplotu, přibližně 1200 stupňů Celsia a dochází tu k chemické reakci, které se účastní kysličník zinečnatý (ZnO) a látky bohaté na uhlík, tedy například uhlí, koks nebo odpadní organické hmoty. Kyslík obsažený v kysličníku zinečnatém se během reakce uvolní a naváže na uhlík z uhlí či biomasy.

Reakci samozřejmě neobjevil švýcarský tým. Jeho mluvčí ovšem říká, že ve slunečním reaktoru stačí o 80 procent méně uhlí či biomasy než obvykle. Tvrzení však není ověřeno z nezávislých zdrojů. Při reakci však určitě vzniká zinek, který je díky vysoké teplotě v reaktoru v plynnému stavu, a odpadní plyny, především kysličník uhelnatý. Směs se zchlazuje a zinek se kondenzuje jako prášek.

Ten lze potom využít několika způsoby k výrobě elektrické energie. Může být použit v jednorázových zinkových bateriích či k výrobě vodíku při reakci kovu s vodní párou. V obou případech je výsledkem znovu kysličník zinečnatý, který může být využit ve slunečním reaktoru. Prototyp sluneční elektrárny dosáhl při zkouškách účinnosti 30 procent. Využil tedy asi třetinu dostupné sluneční energie. Výroba zinku dosáhla 45 kilogramů za hodinu. Během letních měsíců by měla účinnost ještě stoupnout. Cílem je dosáhnout u případných průmyslových slunečních elektráren efektivity okolo padesáti procent.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)