Srpen 2005

Marek Belka, premiér z Bagdádu

Luboš Palata

Marek Belka je jediný předseda vlády, který je ve svém úřadu nedobrovolně. A to doslova. Už šestého května podal prezidentovi demisi, tak jak měsíce před tím Polákům slíbil. Kwaśniewski ji nepřijal, do podzimních voleb by už žádného premiéra nenašel.

Belka demisí dodržel dohody, které dal při svém nástupu do funkce před necelým rokem. Je ale také zřejmě jediný premiér na světě, který je v době výkonu funkce členem a dokonce zakladatelem opoziční strany. Stal se totiž jedním z otců Demokratické strany, další z formací, kterou se snaží polští liberálové vrátit do politiky.

Dlužno dodat, že oficiálně až ve chvíli, kdy podal demisi. V posledním rozhovoru, který poskytl Gazetě Wyborcze, ale prohlásil, že uvažuje o odchodu, protože dospěl k názoru, že si to "zaslouží".

Ostatně, Marek Belka nikdy politikem v pravém slova smyslu nebyl. Stejně jako podle slov svých kolegů z Lodžské univerzity, kde působil od roku 1973 do roku 1996, nebyl nikdy opravdovým komunistou. A to přesto, že byl ve straně už od studií do pádu totality. Stejně tak asi nebyl v pravém slova smyslu agentem polské komunistické rozvědky, a to přesto, že podepsal, jak se ukázalo v minulých dnech, takzvané "výjezdní instrukce". A dokonce dodal tajné službě dvě odborné ekonomické zprávy. Tak odborné, že agentům k ničemu nebyly.

Marek Belka je totiž především ekonom. A to ekonom celosvětově uznávaný. Působil i jako poradce Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, mimo jiné v Albánii. Pokud se dá politicky někam zařadit, tak k prezidentovi Aleksandru Kwaśniewskému. Tomu dělal poradce a byl to Kwaśniewski, který ho po vítězství levice v roce 2001 prosadil do postu ministra financí vlády premiéra Leszka Millera. Belka ale byl a je ještě víc, je tak trochu rodinným přítelem. Kwaśniewského manželka Jolanta o něm mluví s nábožnou úctou.

Belka, označující sám sebe za "levicového extremistu v řadách liberálních ekonomů", si dal jako ministr financí v roce 2001 za úkol rychle překonat stagnaci, do níž polské hospodářství rok předtím upadlo. "Čekám, že tu vydržím tři měsíce," říkal, když do vlády nastupoval. Mýlil se, vydržel skoro rok, dvakrát déle než v roce 1997.

Svoji pověst "sebevraha" potvrdil i svým dalším postem. Z Varšavy zamířil na druhý nejvyšší post do spojenecké správy v poválečném Iráku. Když pak v Polsku během korupční krize levicové vlády nevěděli koho na premiéra - vzpomněli si na Belku v Bagdádu.

Vzal to, ale nebral si servítky. Zalátal, co se zalátat dalo, včetně rozpadajícího se systému zdravotnictví, zlikvidoval největší korupční hnízda vytvořená vládou jeho předchůdce, udržel slušný růst ekonomiky. Poláci ho přesto rádi nemají. Ani trochu. Teď už se Belka těší asi na jediné. Až si ze své velké sbírky klobouků jeden narazí do čela a s čistým štítem odejde. Třeba zase do Bagdádu, do Tirany, nebo úplně jinam.

Belka se upsal komunistické rozvědce

Byl to takový nenápadný papír, který podepisovali mnozí, kteří za komunismu vyjeli služebně na Západ. Na Západ, konkrétně na stipendijní pobyt do amerického Chicaga, odjížděl v roce 1984 i současný polský premiér Marek Belka. A i jemu dala polská rozvědka cosi k podpisu.

Premiér tvrdí, že se jednalo pouze o "výjezdní instrukci". Šéf opoziční Ligy polských rodin Roman Gietrych, který se k dokumentu dostal jako člen jedné z parlamentních vyšetřovacích skupin, ale uvádí, že šlo o podpis spolupráce s komunistickou tajnou službou. A vyzval premiéra k odstoupení.

Včera odpoledne polský Institut národní paměti souhlasil se zveřejněním složky, kterou na Belku rozvědka vedla, a dal možnost sedmi novinářům, aby do ní nahlédli. Podle informací, jež zveřejnil deník Gazeta Wyborcza, dokument, který před výjezdem do USA Belka podepsal, má jen částečně charakter podpisu tajné spolupráce.

Belka se v něm mimo jiné zavazuje, že bude plnit úkoly, které mu zadala rozvědka: 1) Bude sledovat, zda podezřelé osoby nenavazují spolupráci s nepřátelskou rozvědkou. 2) Bude vytipovávat a zpracovávat osoby z názorotvorných institucí a specialistů z různých odvětví, kteří jsou nakloněni vůči naší zemi, a posoudí možnost, zda by nám tyto osoby mohly předávat pro nás zajímavé informace. V dalších částech Belkou podepsaného dokumentu se uvádí jak kontaktovat pracovníky rozvědky a další podrobnosti spolupráce.

Belka však nadále tvrdí, že agentem komunistické rozvědky nikdy nebyl a podle dosavadních informací neobsahují jeho materiály důkaz, že by někoho verboval nebo udával. Belky se zastal i prezident Aleksander Kwaśniewski, který sám v minulosti čelil kampani kvůli svým kontaktům s důstojníkem sovětské KGB. "Premiér nelhal, když tvrdil, že nespolupracoval s komunistickou tajnou policií. Podle mě ta složka potvrzuje slova premiéra Belky," uvedl Kwaśniewski. Poněkud nesmyslná je i výzva k Belkově demisi. Belka už demisi před několika týdny podal. Prezident ji však nepřijal.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)