Srpen 2005

Srebrenica dál rozděluje Bosnu

Luboš Palata

Deset let po masakru v bosenské Srebrenici nebyly identifikovány tisíce obětí a viníci zůstávají nepotrestáni. Ne náhodou připomíná pochod živých, pochod těch, kteří přežili masakr ve Srebrenici před deseti lety, podobný pochod do nacistického koncentračního tábora Osvětim.

Srebrenica samotná se mnohem více než koncentračnímu táboru podobá normálnímu balkánskému městu. Do očí bijícím historickým výsměchem je ale už to, že dnes je Srebrenice na základě mírových dohod součástí bosenské Republiky Srbské. Je otázkou, zda by tomu tak bylo, kdyby se před deseti roky nestal masakr, při němž po obsazení města jednotky bosenských Srbů vyhnaly z domovů tisíce muslimských žen a dětí a osm tisíc mužů a chlapců popravili. Byl to největší masakr celé války.

Dnes je Srebrenica, přes všechny snahy a slova Evropské unie o multietnické Bosně, navíc stále převážně srbským městem. "I deset let po masakru se odvážila vrátit do původních domovů hrstka uprchlíků," uvádí agentura AFP. "Diskriminace muslimů tady trvá," říká Senja Purkičová, která se spolu s rodinou vrátila do Srebrenice před třemi roky. "Podle nich všechno, co existuje, je srbské: jazyk, lesy, názvy ulic... Slyšíme to každý den," tvrdí.

Nejen na diskriminaci Muslimů v původně "jejich" městě, ale především na to, že dosud nebyly masakry potrestány a dokonce nejsou identifikovány ani oběti, chce upozornit pochod přeživších, kterého se účastní asi pět set bosenských Muslimů. Třídenní cesta, dlouhá asi pětasedmdesát kilometrů, začíná na Crni vrhu, kde bylo podle agentury Reuters loni exhumováno šest set těl obětí. Právě identifikace obětí je ale velmi těžká. Poté, co družice před lety objevily přímo ve Srebrenici masové hroby s osmi tisícovkami obětí, je bosenští Srbové vykopali a rozvezli na jiná místa.

Buldozery a bagry často záměrně ničily pozůstatky obětí, a proto je dnes možné identifikovat oběti jen na základě porovnávání vzorku DNA. A to jde tak pomalu, že většina obětí nemůže být pohřbena.

V pondělí, kdy se má ve Srebrenici sejít u památníku obětí masakru padesát tisíc lidí a prezidenti Chorvatska, Bosny a Srbska, proto nebude a ani nemůže být historie uzavřena. "Mám jediné přání. Chci vidět generála Ratko Mladiče před soudem," cituje agentura AFP Serifa Begiče, jednoho z mála, který masakr přežil. Ale i Mladič, tehdejší velitel bosenskosrbské armády, stále uniká spravedlnosti.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)