Srpen 2005

Svoboda a cenzor Gates

Marek Švehla

Počítačoví nadšenci z půlky devadesátých let se mýlili. Internet není mocným lékem proti diktátorům, není nekontrolovatelným prostorem svobodných informací. Pokud by dnes v Česku nadále vládli komunisti, mohli bychom si sice číst německé noviny, nikoli ale Tigridovo Svědectví. Mohli bychom debatovat o feminismu na amerických webových fórech, ale ne na domácí síti o tom, jak rudé svrhnout. Husákovi pohrobci by stejně, jako to dnes dělají despotové v dalších státech světa, dokázali najít způsob, jak internet podrobit svému dohledu a trestat projevy svobody. Od předminulého týdne ale víme, že se jim nabídl nečekaný pomocník: firma, která celý ten báječný svět internetové svobody podstatnou měrou rozbíhala a kterou má dnes většina z nás na svém psacím stole – Gatesův Microsoft.

V hlídce mladých revolucionářů

Už před týdnem přinesly o této události zprávu všechny noviny, takže jen bleskově: vyšlo najevo, že se Microsoft aktivně podílí na cenzuře v Číně. Spustil totiž novou internetovou službu zvanou MSN Spaces, která dává uživatelům možnost vytvářet si vlastní jednoduché internetové stránky a na nich pak publikovat svůj deník, názory na aktuální události, vzkazy kamarádům atd. Jde vlastně o kvalitativně vyšší stupeň užívání internetu, kde se z pasivních čtenářů velice snadno, bez drahé techniky a grafických dovedností stávají aktivní tvůrci veřejně dostupných stránek (v tomto případě tzv. blogů). Podobná možnost už existuje delší čas, MSN Spaces je ale velmi snadno přístupný a lze očekávat jeho velkou oblibu.

To samozřejmě čínské úřady znervózňuje a Microsoft jim v zájmu svých zisků vychází vstříc a sám se podílí na cenzuře blogů. Konkrétně tak, že uživatelům nedovolí, aby používali výrazy jako „demokracie“, „lidská práva“ nebo paradoxně Mao Ce-tung. Každý, kdo do blogu napíše takové slovo, dostane od Gatesova programu výzvu, aby je škrtl, a patrně bude také zaznamenán.

Nutno dodat, že čínská vláda internet cenzuruje od začátku. Na několika úrovních – státní úřady, internetoví operátoři nebo třeba místní internetové kavárny – se režim snaží zabránit tomu, aby si lidé četli stránky informující o dalajlamovi, Tchaj-wanu, masakru studentů na náměstí Nebeského klidu, hnutí Fa-lun-kung, tibetské nezávislosti, protikomunistické opozici a jiných „nebezpečných“ tématech. Například čínská mutace vyhledávače Google nabízí prakticky totéž co anglická, pro uživatele v Číně jsou ale kritické stránky jednoduchým cenzurním zásahem úřadů nepřístupné. Stejně tak nejoblíbenější internetové knihkupectví Amazon nemůže v Číně nabízet tituly, které se tam nemohou prodávat ani v běžných kamenných obchodech. Podobně jsou některé (obvykle opoziční) internetové stránky zablokované i jiných diktátorských a totalitních režimech.

Přímá účast Microsoftu na cenzuře je ale něco zcela jiného. Není to jen pasivní dohoda s totalitními úřady, není to slib, že nebudu nabízet něco zakázaného. Převedeno do srozumitelnějšího obrazu – není to lhostejnost, s níž někdo tráví dovolenou na Castrově Kubě a spí v hotelích, z jejichž zisků se podporuje krutý režim. Tohle je víc: je to ochota udržení totality aktivně pomáhat. Ochota jet na Kubu a pomáhat hlídce strážců revoluce přímo v akci.

Pomůžeme jim

Na stránkách Respektu nedávno proběhla diskuse o tom, do jaké míry mohou Evropané kritizovat dodržování lidských práv v tak dalekých a odlišných zemích, jako je Čína. Je to skutečně otázka, která nemá zcela jednoznačnou odpověď. Jenže tady už nejde ani tak o Čínu, Írán nebo Kubu jako o nás samotné a naše „nezpochybnitelné“ hodnoty.

Microsoft reagoval na kritické články prohlášením, že „dodržuje zákony, předpisy a normy všech zemí, v nichž působí“. To zní sice dobře, ale trochu směšně. Těžko vzít přece vážně tvrzení, že v Číně existuje zákon, který by zakazoval používat slovo „demokracie“. To by potom byla práce v oddělení režimní propagandy dost riziková, protože – jak sami víme – nikdo toho o demokracii nenamluví tolik jako sami komunisti. Ne, ne, tady nejde o předpisy. Jde prostě o peníze. O snahu upevnit si službičkou pozici na mamutím trhu, na němž je už dnes hned po USA nejvíce uživatelů internetu na světě. Není pouze jasné, jestli za to má Microsoft něco slíbeno (monopol na určité internetové služby) a kde se jeho spolupráce s režimem zastaví. Jestli u zvedání prstu na rebelující čínské bloggery nebo předávání výpisů z MSN Spaces do rukou režimních specialistů, kteří si z něj pak mohou nepohodlné kritiky režimu vyhledat.

Zakázat slovo demokracie sice působí směšně, komunisti ale určitě vědí, co dělají. V záplavě webových stránek není možná orientace jinak než pomocí vyhledávačů a klíčových slov. Pokud nejpoužívanější z nich bloggerům zakážeme, nevymýtíme sice kritiky režimu úplně, zcela jistě ale výrazně zúžíme okruh jejich čtenářů, a tedy i dopad „podvratných“ textů.

Jaké je tedy z případu poučení? Pro Čechy a další znalce totality víc než zajímavé. Microsoft nám všem vzkázal: až vás příště někdo znevolní, pomůžeme mu udělat to pořádně.

Gatesovi navzdory

Není třeba zdůrazňovat, že Microsoft cenzuru na internetu nevymyslel (tedy pokud nepočítáme příslušný algoritmus v rámci MSN Spaces). Jeho krok ale získal tolik pozornosti i proto, že jde o psaní blogů. Právě na nich se nejvíce projevuje prapůvodní kouzlo internetu – každému přístupná, svobodná, nikým neomezovaná diskuse. Bez ní, říkají skalní blogeři, nemá „blogování“ smysl.

Z různých debat z minulého týdne je patrné, že kooperaci Microsoftu a čínských komunistů vnímají lidé různě. Někomu vadí více, někomu méně, někomu vůbec. Pro ty první je v tuto chvíli nepříjemné, že Microsoft není značka bot, které je možné jednoduše zout a obout si jiné. Výrobky Microsoftu vládnou světu jako žádné jiné, bezmála každý majitel počítače je má doma a ne náhodou jsou majitelé této firmy nejbohatší na světě.

Jejich geniálně vyvinuté a ještě geniálněji prodané zboží ale pomalu dostává smysluplnou konkurenci. Nejnadějnější z ní je systém Linux. Na rozdíl od čistě komerčních windows, která v přísném utajení vznikala v dílnách Billa Gatese, se konkurenční Linux rodil volně přímo na internetu spoluprací mnoha nadšenců. Dnes jej mají pod křídly velké firmy jako IBM nebo Microsystems a skutečně funguje jako plnohodnotná náhrada windows. Běžný uživatel by neměl mít problém, byť s některými nevýhodami (složitější instalace, nedostatky v práci s programy Office), ale také výhodou v podobě nulové ceny a větší bezpečnosti před hackery. Takže svobodné prostředí na internetu, navzdory Billu Gatesovi, přece jen ožívá.

(Respekt, www.respekt.cz)