Zaří 2005

Voda klesá, hněv stoupá

Peter Morvay

Rumunský systém ochrany před povodněmi existuje jen na papíře: čluny i náklaďáky se musí půjčovat od státních firem. Rumunsko sužuje nejhorší povodeň za posledních sto let. Pohroma postihla 31 ze 42 žup, s mírnou nadsázkou byly v některých chvílích pod vodou dvě třetiny země. Voda pomalu ustupuje, hněv místních lidí naopak stoupá. Úřady zastihla voda nepřipravené. Pohroma zamávala i popularitou vlády, a paradoxně tak zabránila předčasným volbám.

V bermudském trojúhelníku

Počet obětí záplav způsobených prudkými přívalovými dešti zatím není znám, podle různých zdrojů jich může být kolem třiceti a nález dalších se očekává po opadnutí vod. Mnozí z mrtvých jsou staří lidé, kteří nedostali varování úřadů nebo se před záchranáři z obav o svůj majetek ukryli. Podmáčená obydlí postavená často z nepálených cihel je pak zavalila. Voda zničila stovky kilometrů cest, železnic a stovky mostů. Experti odhadují, že mohla zničit až 10 tisíc domů. Podle ministra vnitra Vasila Blagy bude trvat pouze obnova dopravní infrastruktury nejméně rok. Škoda i podle nejoptimističtějších odhadů přesáhne miliardu eur.

Pohroma doložila, co mnozí tušili: systém ochrany proti katastrofám existuje v zemi maximálně na papíře. Nikdo nebyl připraven na takové úkoly, jako je například odklízení pozůstatků desítek tisíc utonulých domácích zvířat. Vláda označila očkování obyvatelstva, dezinfekci v postižených oblastech a ochranu proti epidemiím za prvořadý úkol, distribuce potřebných věcí však vázne. Stejně tak se k postiženým lidem nedostanou balíčky s potravinami a hygienickými potřebami.

Nikdo nemyslel na to, že je třeba zabezpečit obydlená stavení před rabováním. Zloději se objevili často dříve než záchranáři. Několik přistižených zlodějů se málem stalo obětí lynčování ze strany rozzuřeného davu. Jinde lidi čekající na pomoc na střechách svých domů navštívili „dobrovolní záchranáři“ na člunech požadující peníze za odvoz. Cena za záchranu se prý zvyšovala úměrně s růstem nebezpečí a mohla dosáhnout až 150 eur za osobu. Situaci zachraňovala armáda, která do boje nasadila všechny své operativní jednotky.

Voda navíc odhalila řadu problémů staršího data. Mnohé hráze, ale i mosty či cesty nápor vody nevydržely proto, že se při jejich stavbě podvádělo a šetřilo například na kvalitě použitých materiálů. Rumunská média se již po jarních povodních v Banátu na západě země ptala na osud velkých částek, jež byly v posledních letech věnovány na stavbu a opravu hrází v této oblasti. Jenom v župě Timis se mělo na tento účel úřady utratit přes 25 milionů eur. Jak však vysvitlo, odvedli stavitelé i v lepším případě mizernou práci nebo stavěli na jiném místě, než bylo třeba. Jinde naopak s prací ani po letech nezačali. Nedokončili dokonce ani hráze, které začali stavět v druhé polovině 70. let, po předchozích velikých povodních. Média resrt vodohospodářství nazvala rumunským „bermudským trojúhelníkem“, ve kterém namísto lodí beze stopy mizí peníze.

Neopustím svůj lid

Vláda premiéra Calina Popesca Tariceana svádí problémy na tu předchozí. Ministryně životního prostředí a vodohospodářství Sulfina Barbuová již na jaře obvinila své předchůdce, Sperantu Ianculescovou a Aurela Ilieho, že si z peněz určených na hráze postavili své vily. Slíbila přešetřit přes 160 smluv, které na protipovodňové práce získala firma Aquaproiect, patřící manželce bývalého ministra Ilieho.

Podle Rumunů se však tváří v tvář katastrofě nevyznamenala ani současná vláda. Prezident Traian Basescu i premiér Tariceanu, oba zastupující hlavní vládní sílu, Demokraticko-liberální alianci (DA), potřebovali zhruba týden, než si našli čas navštívit nejhůře postižené oblasti. Více než katastrofa je totiž zaměstnávaly stranické spory a příprava na předčasné volby. Ty měla zajistit Tariceanova demise oznámená počátkem července. Záminku poskytl fakt, že ústavní soud, úzce spjatý s dnes opoziční postkomunistickou sociálnědemokratickou stranou (PSD), odmítl zákony, které měly umožnit reformu zkorumpovaného a zpolitizovaného soudnictví. Reforma soudnictví a úspěchy v boji proti korupci jsou jednou z hlavních požadavků Evropské unie pro vstup Rumunska v plánovaném termínu 1. ledna 2007.

Prezident i premiér tvrdí, že předčasné volby, od nichž očekávali posílení pozic DA v parlamentu, jsou nezbytné pro urychlení reforem. Basescu na ně však tlačí prakticky od doby, co z voleb na konci loňského roku vzešla současná vláda. Chtěl z ní totiž vystrnadit koaliční partnery DA, Demokratický svazu Maďarů v Rumunsku, a hlavně nevypočitatelnou Konzervativní stranu. Minulý týden Tariceanu svůj názor na vlastní demisi změnil. „Odvážný vůdce neopouští svůj lid vystavený kruté zkoušce,“ řekl v úterý. Jenže v realitě jde spíše o to, že DA by se volby díky povodním a jejím vlastním chybám nemusely vyplatit. Ani po nich totiž jednobarevnou vládu nesestaví, jak dokládají průzkumy.

(Respekt, www.respekt.cz)