Zaří 2005

Interview s Basajevem

Dušan Neumann

Už čtvrt století se pravidelně dívám na publicistický pořad televizní stanice ABC Nightline připravovaný štábem jednoho, podle mého soudu, z nejlepších amerických televizních publicistů Tedem Koppelem. Pamatuji, že v době první intifády si proti vůli izraelské vlády pronajal sál v Jeruzalémě, do jedné poloviny sezval Palestince a do druhé Izraelce, sám si sedl doprostředka a dvě hodiny krotil dav a uřídil vynikajícím způsobem debatu, která se nezvrhla ve rvačku a dala americkému divákovi zasvěcený pohled do nepřehledné změti izraelsko-palestinských vztahů.

Na rozdíl od 60 minut společnosti CBS nebo publicistických vystoupení "progresivisty" Dana Rathera, pořad Nightline nikdy nebyl pronásledován skandály a Koppel si nemusel sypat popel na hlavu. Škoda, že letos odchází do důchodu.

Čtvrteční vydání Nightline patřilo k těm nejrozpornějším za čtvrt století existence pořadu. Jádrem bylo interview s jedním z nejhledanějších světových teroristů, čečenským polním velitelem Šamilem Basajevem.

Hned v úvodu Koppel upozornil, že pořad je vysílán přes ostré diplomatické protesty z Ruska. A jak už tak v diplomatické řeči bývá, protest přišel z nejvyšších vládních míst - přeloženo do srozumitelštiny - přímo od Putina.

Rozhovor s Basajevem nenatočil štáb ABC, ale ruský novinář Andrej Babickij, který rozhovor ABC nabídl. Do Čečny se vypravil v červnu ve snaze udělat rozhovor s "prezidentem" rebelů Doku Umarovem. Babickij vycestoval z Prahy - což nepřímo vysvětluje, proč asi byla z Ruska vypovězena nadace Člověk v tísni - přes Ukrajinu se dostal na území Ruska a odtud na hranice Ingušska a Čečny. Po dvou dnech strávených na neznámém místě přijel pro Babického automobil. K jeho překvapení seděl uvnitř Basajev, kterého Babitskij poznal během první ruské invaze do Grozného v roce 1994.

Basajevův příběh je podobný osudům mnoha obyvatel Grozného, ať už Čečenců nebo Rusů. Při dobývání města zabili Rusové jeho bratra, pak manželku a dvě dcery. Basajev sám při útěku přes minové pole přišel o nohu. Tehdy podle vlastních slov přijal doktrínu ortodoxního islámu "oko za oko, zub za zub" a zapřisáhl se, že se všemi prostředky bude bojovat proti Rusům a za nezávislost Čečny. Ruská vláda vypsala na Basajevovu hlavu odměnu 10 milionů dolarů.

Rozhovor proběhl ve stanovém táboře, kde kromě Basajeva bylo ještě několik dalších teroristů. Podle Babického vypadali vesměs nezdravě, mnozí z nich trpí TBC. Všichni jsou připravení na smrt a očekávají ji s flegmatickým odevzdáním muslimských mučedníků.

"Chci, aby Rusové opustili tuhle zem, Svobodná Čečna je mým prvořadým cílem, nastolení muslimského zákona šarii je až v dalším plánu," řekl Basajev, "Rusové dodnes unášejí a deportují naše lidi, chci záruku, že to přestane."

Tady Koppel připomněl stalinské deportace Čečenců a krátce historii boje o nezávislost, aniž se uchýlil k nějakému hodnocení nebo moralizování.

Babickij Basajeva také nijak nešetřil, rovnou se ho zeptal, jak si se svědomím srovná masakr dětí v Beslanu. Z jeho odpovědi mrazí, neboť reflektuje onu stránku výkladu islámu, která je nám bytostně cizí. Basajev: "Ve válce Rusové zabili 40 000 našich dětí, za které jsou oni zodpovědni, za těch 200 v Beslanu nesu zodpovědnost já a Putin. Použiji všechny metody, které jsou mi k dispozici, abych zastavil genocidu čečenského národa, ale v souhlasu s mým náboženstvím, které mi přikazuje nepřekročit hranice, a ty jsem zatím nepřekročil, neboť Alláh mi v Koránu říká ´bojuj proti nepříteli tak, jak on bojuje proti tobě, ale nepřekroč hranici´. Ale byl jsem šokován tím, co tam udělali, čekal jsem, že budou víc vyjednávat."

”A co ta exploze, kterou vlastně útok na školu začal, jak tu vysvětlíte,” zaútočil Babickij.

"Podle mých informací ruský odstřelovač zastřelil toho bojovníka, která stál na spínači roznětky, a jak padl, uvolnil se tlak a šlo to do vzduchu."

Babickij: "Ale vaši lidé vyhodili do vzduchu dvě unesená letadla se všemi pasažéry."

"Tomu nevěřte, potřebovali jsme ta letadla ve vzduchu co nejdéle kvůli vyjednávání, ale obě vybuchla ve skoro ve stejný okamžik, Putin je nechal sestřelit."

„Takže nevylučujete opakování něčeho podobného jako byl masakr v Beslanu?

"Dokud se Putin nebude chovat podle mezinárodního práva, nebudem ani my brát ohledy. Já vím, že jsem bandita, terorista a mizernej chlap, ale jak byste označil je? Svět na mne plive, ale na ně ne? Proč? Dvakrát, v poslední době, se mě pokusili otrávit. Naposled elastickou punčochou na můj pahýl, kterou jsem dostal ze Západu. Vím, že moje šance na přežití jsou malé a dlouho tu asi nebudu, ale nebudou to mít se mnou snadné, insállah."

Nakonec, po dvou dnech v táboře, se Basajev obrátil k Babickému: "Přesvědčil jsem vás, že naše akce mají nějaké ospravedlnění?"

„Ne Šamile, nepřesvědčil, jste pro mne teroristou a zločincem a navždy jím zůstanete."

Po skončení záznamu přečetl Koppel velmi tvrdou ruskou nótu, obviňující ABC ze stranění terorismu a poškozovaní vzájemných americko-ruských vztahů a společného boje proti terorismu. Poté se Koppel obrátil na Babického: "A proč jste ten materiál nedal k dispozici ruské televizi a vládě?"

„Já je znám, řekl Babickij, a nevěřím ruským autoritám, metody KGB se nezměnily, chtěli by vědět, kde Basajev je a já to nevím. Mohli by mne nechat zmizet jako mnohé jiné a vím, že se neštítí nejhoršího mučení. Když si jednou vezmou do hlavy, že něco vím, nic by je nezastavilo, aby ze mne vymlátili i to, co nevím"

Ted Koppel uzavřel pořad prohlášením v tomto smyslu (není to doslovný překlad): "Za svou kariéru jsem mluvil s nejedním zločincem a diktátorem, v našich pořadech jsme nikdy terorismus ani jinou zločinnost nepodporovali. To, že rozhovor jako je tento zveřejníme, je svoboda projevu, informace a právo veřejnosti vědět. Svobodu projevu nikdo nebere v potaz, pokud nějaká osobnost vyjádří obecně přijatelný názor, ale její skutečná hodnota spočívá v tom, že nám též garantuje přistup k nepopulárním a nepřijatelným názorům, které můžeme odmítnout nebo přijmout, zastat se nebo odsoudit. Nikomu nepřísluší pravomoc učinit toto rozhodnutí za nás. Ani naše vláda a už vůbec ne nějaká cizí.”