Český a slovenský zahraniční časopis  
     
 

Zaří 2005


Hromadný hrob ukrýval padesát čtyři těl

Eva Tichá

Temná minulost z konce druhé světové války, na kterou by raději mnozí lidé zapomněli, zase ožila. V Draženově na Domažlicku otevřeli pátrací po německých vojácích hromadný hrob, kde našli čtyřiapadesát těl. Jsou to popravení němečtí funkcionáři nacistické strany NSDAP, kterým nikdo nedopřál soud? Nebo lidé, kteří nepřežili pochod smrti? A nebo někdo úplně jiný?

Zjistit pravdu nebude lehké. Všechno spíše nasvědčuje tomu, že po tolika letech ji už nikdo neodhalí. "Před deseti lety jsme se snažili zjistit, co se tam vlastně stalo. Jenže už tehdy, kdy ještě žilo mnohem více pamětníků, si lidé dali bobříka mlčení," vzpomíná někdejší vedoucí referátu kultury domažlického okresního úřadu Věra Závacká. "Když promluvili, tak to byly jen útržky informací, ze kterých se nedalo nic prokázat," říká.

Na bariéru mlčení nyní narazili i ti, kteří hrob našli. "Pamětníků už je málo a ti, se kterými jsme mluvili, nám nechtěli nic říci," přiznává Lubomír Ptáček z Lidového spolku péče o válečné hroby, jenž na území republiky hledá hroby německých vojáků. Pátrají na přání pozůstalých německých rodin.

Jisté je v tuto chvíli jedno - v Draženově nedávno odhalili masový hrob, ve kterém bylo 54 těl. "Byly tam lidé ve věku 18 až 25 let, ale i mnohem starší. Našli jsme tam také knoflíky z německých uniforem a patrony," říká Ptáček. Z nalezených věcí se však pravda dohromady neposkládá. "Nic z toho nepotvrzuje, že jsou tam němečtí vojáci. Kabát, z něhož jsou knoflíky, si mohl kdokoliv půjčit. Co se stalo, by musel říci přímý svědek, kterého nemáme," přiznává Lubomír Ptáček.

Variant, kdo desetiletí ležel v masovém hrobu, je několik. "Domažlickém prošel pochod smrti. Bylo běžné, že Němci postavili lidi do řady a postříleli je," říká archivář klatovského muzea Jan Jirák. (To by ovšem pamětníci byli ochotni vypovídat – pozn. red. CS-magazínu.) "Takový pochod tudy šel. Dávali jsme těm lidem chleba a brambory," vzpomíná Marie Paidarová z Draženova, jíž tenkrát bylo devět let. "Pak se tu objevily hroby, ale kdo v nich je, to netuším," přiznává.

Mrtví však mohou být opravdu i vojáci. "Němci popravovali ty vlastní vojáky, kteří už neměli chuť bojovat," popisuje Jan Jirák. (Stejná námitka jako výše – pozn. redakce CS-magazínu.) V oblasti se však také ztratil transport funkcionářů NSDAP. "Revoluční gardy posbírali funkcionáře strany. A vezli je do sběrného tábora. Jeden transport se ztratil," říká Závacká.

Ani jedna z verzí však není věrohodně potvrzena. "Lidé se domnívají, že nejlepší je o tom po tolika letech mlčet," přiznala Věra Závacká, na co při pátrání narážela. (Indicie nasvědčují, že zabíjela pravděpodobně česká strana a svědci si raději na to nechtějí vzpomenout – pozn. red. CS-magazínu.)

Pátrači objevili hrob vlastně náhodně. "Hledali jsme větší hrob, kde mělo být 150 těl," říká Lubomír Ptáčník. Těla lidí z draženovského hrobu poputují do Památníku obětí druhé světové války v Mariánských Lázních.

(MFDNES)



Zpátky