Zaří 2005

Komunisty potěšilo Marxovo vítězství

Eduard Vacek

Haló noviny v pondělním vydání (25. 07. 2005 – pozn. red. CS-magazínu) s povděkem kvitují výsledky ankety o největšího filozofa všech dob, kterou uspořádala britská rozhlasová stanice BBC Radio 4. Nejvíce hlasů, téměř 28 procent, získal v anketě Karel Marx.

Komunistický deník připomíná, že Marx v podobné anketě zvítězil již před pěti lety, kdy se BBC ptala po největším mysliteli uplynulého tisíciletí. Proč získal Marx větší oblibu než Platón, Aristoteles, či Hegel?

Levicový intelektualismus je kupodivu na Západě stále ještě v módě i přes neblahé důsledky, které jeho praktická aplikace přinesla. Není pochyb o tom, že Karel Marx dokázal spolu s Bedřichem Engelsem analyzovat neblahý vliv kapitalismu a poukázat na jeho vykořisťovatelskou podstatu vůči pracujícím, zejména dělnické třídě. Podstata Marxova učení, zvláště kniha Kapitál se stala podkladem pro revolucionáře, kteří jeho rozvinutím a praktickou aplikací způsobili tragédie celých národů. Někteří filozofové však poukázali na to, že mnohé vývody Marxova učení a jejich přímá aplikace jsou chybnými postuláty, vedoucí společnost do neprůchodného labyrintu. Např. ruský filosof Nikolaj Berďajev v souvislosti s Leninovým mocenským nástupem v Rusku řekl, že mnohokrát v historii povstaly nižší vrstvy a pokusily se smést všechny hierarchické a kvalitativní rozdíly a zavést mechanickou rovnost Avšak třída je kvantita a člověk je kvalita. Třídní válka povýšená na ideji skrývá kvalitativní obraz člověka. Proto idea třídy zabíjí ideu člověka. Tato vražda, vyvozuje Berďajev, se teoreticky uskutečňuje v marxismu.

Teorie Marxova dala podnět k tzv. marx-leninismu, jehož podstatou bylo násilí a teror. Komunisté, kteří se násilím ujali moci, dokázali kombinovat legální a ilegální činnost, proto je možné je charakterizovat jako stoupence extrémního pragmatismu. Této ideologii, pokud má možnosti svého prosazení, nemůže stát nic v cestě. Vladimír Voltinskij který byl v roce 1905 aktivním bolševikem, ve svých vzpomínkách na Lenina uvedl: „Revoluce je těžké řemeslo. Nemůže se dělal v bílých rukavicích a s čistýma rukama. Strana není škola pro dámy. Darebák může být ten, koho potřebujeme právě proto, že je darebák“.

Také slavný Načajevův výrok: „Všechno co pomáhá revoluci je morální, všechno co jí překáží je nemorální a zločinecké,“ dále interpretoval V. I. Lenin na III. sjezdu komunistické mládeže v roce 1919, když řekl, že „všechno je morální, co podporuje vítězství komunismu“.

V roce 1918 Lenin tvrdil Marii Spiridonové, seniorce teroristů a člence Socialistické revoluční strany (SR – eserů), že v politice není místa pro morálku, že tam platí jenom pragmatismus. To jsou důsledky aplikace Marxovy filosofie v praxi.