Říjen 2005

Emoce zabraňují nadměrnému riskování

Eva Hníková

Investoři, kteří při složitějších transakcích zohledňují své pocity, většinou vydělají více peněz. Poslouchejte hlas svého srdce, řiďte se intuicí a rozum používejte jen v omezené míře. Tak by se podle amerických vědců dala shrnout doporučení pro investory, kteří rozhodují v poměrně složitých situacích. Emoce totiž posloužily jako ochrana před bezhlavým investováním. Při jednoduchých sázkách ale naopak větší zisk přinesl pragmatický přístup. Sérii zajímavých pokusů nedávno provedli badatelé vedení Georgem Loewensteinem z Carnegie Mellon University v Pittsburghu. Zkoumali, jak emoce ovlivňují rozhodování lidí při investování. Studie, jejíž výsledky v červenci zveřejnil odborný časopis Psychological Science, se zúčastnilo 41 dobrovolníků. Všichni měli průměrné IQ a vyvinuté logické uvažování. Patnáct účastníků experimentu však mohlo kvůli poškození mozku prožívat emoce jen v omezené míře.

Vědci pro ně připravili jednoduchou investiční hru. Na jejím začátku každý dobrovolník obdržel 20 dolarů. Následně se během jednotlivých herních kol rozhodoval, zda vsadí jeden dolar, nebo nic. Pokud při hodu mincí padla hlava, přišel dotyčný o vsazenou částku. Orel znamenal výhru ve výši 2,5 dolaru. Protože je potenciální výnos vyšší než možná ztráta, prostá logická úvaha říká: vsaďte peníze v každém kole. Více než racionální argumenty však chování účastníků pokusu mnohdy ovlivňoval strach z možné prohry.

"Necitelní investoři" vsadili v 84 procentech případů a na jejich konto se v průměru připsalo 25,7 dolaru. Ostatní dobrovolníci se pro sázku rozhodli zhruba jen u poloviny hodů. Jejich průměrný zisk dosáhl 22,8 dolaru. Ochota riskovat u nich výrazně klesala po čerstvě prohraném kole.

Jsou tedy emoce při investičním rozhodování zbytečné? Rozhodně ne, tvrdí američtí vědci. George Loewenstein společně s kolegy z iowské a Stanfordovy univerzity připravil také složitější úlohy, v nichž museli dobrovolníci počítat s vyšším rizikem. Experimenty tak mnohem více připomínaly situace z běžného života. "Lidé bez citu" během nich prohrávali na celé čáře. Tři čtvrtiny z nich riskovaly tak, že nakonec přišly o veškeré peníze.

Lízněte si ďábelskou kartu

Uvedený závěr potvrzují i starší experimenty amerických vědců. Během jednoho z nich dostali hráči čtyři balíčky karet. V každém kole museli otočit jednu kartu z libovolně zvoleného paklíku. Dva "ďábelské" balíčky ukrývaly na svých kartách vysoký zisk, ale i citelnou ztrátu. Zbylá dvojice paklíků nabízela menší výhru a zároveň také nižší prohru. O popsaném rozdělení neměli účastníci pokusu ani tušení.

Hráč, který volil ve všech kolech karty z "ďábelského" balíčku, si občas výrazně "přilepšil". Konečným výsledkem jeho investování však byla značná ztráta. Pokud dal účastník pokusu přednost kartám ze dvou zbývajících paklíků, připisoval si v průběhu hry menší zisky. Celkově ale na hře nakonec vydělal.

Lidé s nepoškozenou emoční inteligencí začali "ďábelské" balíčky podvědomě odlišovat. Karty si vybírali pouze ze zbývajících paklíků. Účastníci experimentu, kteří měli poškozené oblasti mozku odpovědné za prožívání pocitů, při hře bezhlavě riskovali. Přestože se mohli pochlubit vysokým IQ, nedovedli intuitivně vycítit "ďábelské" balíčky.

Tyto i další experimenty dokazují, že nám emoce pomáhají správně se rozhodnout a někdy i získat pořádný balík peněz. Chladnokrevní investoři, kteří používají pouze svůj rozum, by tak podle vědců měli svůj přístup přehodnotit.

Při popsaných výzkumech spojují své síly neurologové, ekonomové a psychologové. O nově vzniklé vědní disciplíně, která studuje úlohu biologických faktorů při přijímání ekonomických rozhodnutí, se hovoří jako o neuroekonomii. A mnozí této vědní disciplíně věští skvělou budoucnost.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)