Říjen 2005

Vědci přečetli neviditelné písmo

Eva Hníková

Co poznamenali naši předkové na skalní stěnu? Jaký vzkaz ukrývá povrch kamenného sarkofágu? O čem pojednává sotva rozeznatelný text vyrytý do mramorové desky? Odpovědi na podobné otázky hledají archeologové s větším či menším úspěchem již několik desetiletí. Nedávný výzkum amerických vědců by mohl znamenat výrazný přelom ve čtení nezřetelných textů. Zcela nová metoda badatelům z Cornellovy univerzity v Ithace pomohla rozluštit nápisy na mramorových deskách staré přibližně dva tisíce let.

Sedmapůlkrát kolem Země

Archeologové, vedení Kevinem Clintonem, požádali o pomoc kolegy z katedry aplikované fyziky. Ti ke zkoumání antických textů využili urychlovač částic zvaný CHESS (Cornell High Energy Synchrotron Source). Uvnitř tohoto zařízení cirkulují elektrony a pozitrony téměř rychlostí světla. Za vteřinu tedy urazí stejnou vzdálenost, jako kdyby sedmapůlkrát obletěly zeměkouli. Miniaturní částice vytvářejí vysoce intenzívní rentgenové záření. "Je zhruba milionkrát silnější než záření rentgenu využívaného v medicíně," vysvětluje vedoucí pracoviště CHESS Donald Bilderback.

Vědci kamenné desky ostřelovali urychleným svazkem miniaturních částic. V důsledku této "palby" začaly atomy jednotlivých prvků zkoumaného artefaktu odrážet slabé rentgenové záření. Následná analýza těchto paprsků "vyzradila" podstatné informace o chemickém složení povrchu desky. Pomocí spektrometru vědci v místech někdejších nápisů objevili nepatrná množství železa, zinku a olova.

Jak se tyto kovy na povrch kamenů dostaly? Na svědomí to mohou mít železná dláta, s jejichž pomocí řada reliéfů vznikala. Nápisy se také často obtahovaly barvami, které obsahovaly olovo nebo železo. Výskyt zinku v místě prastarých textů je však pro vědce zatím hádankou.

Spolupráce výzkumníků z odlišných oborů se tedy opravdu vyplatila. Díky stopovým množstvím kovů vynikly kontury prastarých, původně zcela nečitelných nápisů. Odražené rentgenové paprsky tak vlastně "zvýraznily" neviditelný text. Vědci metodu otestovali na třech kamenných deskách s nápisy starými 1800 až 2400 let. Jeden z nich byl řecký, dva latinské.

Krádež obilí se trestala smrtí

"Analýza odražených rentgenových paprsků by se mohla stát důležitým nástrojem pro zkoumání písma," uvádí v srpnovém vydání německého odborného časopisu Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik jeden z jejích duchovních otců Robert Thorne. "Je totiž mnohem účinnější než dosavadní metody," pokračuje profesor fyziky Thorne. Jeho kolega Kevin Clinton, který se na Cornellově univerzitě věnuje klasické archeologii, dodává, že nový způsob čtení písma bude mít značný ohlas u lingvistů a filologů. Rozluštěné texty se podle něj stanou neocenitelným zdrojem informací o životě lidí v období antiky.

"Metoda, která umožní číst poškozené a zejména omleté nápisy, je velkou pomocí," komentuje výsledky amerických vědců Hana Navrátilová z Českého egyptologické ústavu Filozofické fakulty UK v Praze. Každý řádek, který se podaří rozluštit či jehož čtení se povede zpřesnit, je podle ní přínosný. "Z několika zdánlivě nevýznamných slov můžeme odvodit detail historické události nebo si přiblížit svět tehdejších lidí. A to je již kus vědomosti, která doplňuje a rozšiřuje náš vlastní svět," pokračuje doktorka Navrátilová. Využívání nové metody čtení textů však nejspíše nebude nijak masové. Vhodné urychlovače částic totiž najdeme jen na několika vysoce specializovaných pracovištích.

"Hojnějšímu používání popsané analýzy zabrání vysoké pořizovací náklady na přístrojové vybavení," podotýká docent Vladimír Hnatowicz z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR. Finanční prostředky potřebné na pořízení urychlovače podle něj představují jen polovinu ceny nutného vybavení laboratoře. Kevin Clinton plánuje využití urychlovače částic v řadě zajímavých projektů. Jen ve Středomoří čeká podle odhadů na rozluštění kolem půl milionu řeckých a latinských textů. "Nyní bychom mohli restaurovat tisíce kamenů, snad dokonce Drakonovy zákony," uvažuje Clinton. Řecký politik a aristokrat Drakon v sedmém století před naším letopočtem zásadně reformoval trestní zákoník. Postaral se o první kodifikaci zvykového práva v Athénách. Stanovil ale tak tvrdé tresty za majetkové přečiny, že se dodnes mluví o "drakonické" přísnosti. Za pouhou krádež obilí například hrozil trest smrti.

Bombardování soch nebo obrazů

Urychlovače částic však nemusejí archeologům pomáhat jen při luštění nečitelných textů. "Mohou odhalit složení některých předmětů a díky tomu i jejich původ," popisuje docent Hnatowicz. Egyptologové využili urychlovač částic například k důkladnému prozkoumání sochy sedícího písaře nalezené v roce 1875 v Sakkáře.

Zdálo se, že kamenná postava, která je dnes součástí sbírek galerie v Louvru, neustále pozoruje lidi ve svém okolí. Vědci se proto zaměřili především na písařovy oči. Ukázalo se, že bělmo je vyrobeno z agnezitu, rohovku tvoří neobyčejně čistý křemen. Odražené rentgenové paprsky však prozradily i další podrobnosti - očnice opatřené dvěma měděnými plíšky, které ukotvovaly vlastní oko. Ohnuté okraje plíšků vzbuzují dojem nalíčení.

Archimédes pod traktáty

Vysoce intenzívní rentgenové záření se využívá i při zkoumání obrazů. "Jeho prostřednictvím lze zjistit složení jednotlivých barev, odhalit padělek nebo přemalbu," upozorňuje Vladimír Hnatowicz.

Urychlovač částic nedávno pomohl přečíst třeba dosud neznámé texty starořeckého učence Archiméda. Opis jeho díla pocházející z 10. století byl ukrytý pod náboženskými traktáty. Přibližně ve 12. století totiž kdosi zdánlivě bezcenné informace z pergamenu smyl a využil ho pro další záznamy. Opisovač Archimédova textu však naštěstí použil inkoust, který obsahoval železo. Vědců ze Stanfordovy univerzity se proto podařilo více než tisíc let starý záznam rozluštit.

Badatelé nejsou při své práci nijak výrazně omezeni ani rozměrem zkoumaného předmětu. "Protony se urychlují ve vysokém vakuu. Svazek částic ale můžeme následně vyvést do jiného prostředí a bombardovat jím obraz nebo obří sochu," vysvětluje docent Hnatowicz.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)