Říjen 2005

Česká ves patřila Němcům

Marek Kerles

V Holašovicích, které se pyšní typicky českou selskou architekturou, žili před válkou Němci.

Sudetští Němci v těchto dnech intenzivně kritizují Čechy za stavbu pomníků prezidentu Benešovi. Stranou mediální pozornosti přitom už dlouho stojí v jižních Čechách jiný památník, který česko-německé vztahy staví do zcela odlišného světla. Málokdo ze zahraničních návštěvníků jihočeských Holašovic totiž tuší, že holašovická náves, vzácně dochovaná ukázka českého selského baroka, je vlastně dílem sudetských Němců. V polovině devatenáctého století, kdy holašovické domy získaly svou dnešní podobu, vesnici obývali takřka výhradně Němci. Tisíce zahraničních turistů, z toho velká část z Japonska, tak obdivují v Holašovicích typicky českou lidovou architekturu, zhotovenou na objednávku později odsunutých Němců.

Selské baroko přišlo do Holašovic z jihočeských blat "Rozhodně bych ale neřekl, že se chlubíme cizím peřím. I když si štíty objednali němečtí sedláci, na domech zase pracovali zejména čeští zedníci," říká etnograf Jihočeského muzea František Krejča. Selské baroko totiž přišlo do Holašovic z jihočeských blat, obývaných především Čechy. Zároveň je ale podle Krejči jisté, že domy jako vystřižené z obrázků Josefa Lady či z opery Prodaná nevěsta nechali skutečně postavit a upravit Němci. Ještě v roce 1900 se totiž k německé národnosti hlásili naprosto všichni obyvatelé Holašovic. "Já bych to považoval za opravdu dobrou ukázku tehdejších česko-německých vztahů. Etnika se navzájem překrývala a přebírala prvky své kultury," říká Krejča.

Na objednávku Němců a z jejich peněz tak vznikla přičiněním českých stavitelů náves, kterou zřejmě každý Čech považuje za národní klenot. A to navíc tak typicky český, že ani typičtější být nemůže. Holašovice jsou zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a například v Japonsku jsou kvůli mnoha televizním reportážím podobně známé jako Praha. Přistěhovali se po morové ráně Německá či spíše česko-německá minulost Holašovic je neprávem zapomenuta. "Poválečný odsun postihl takřka všechny obyvatele obce. Zůstaly pouze tři rodiny," říká Oksana Semenová z holašovického informačního střediska. Německé osídlení tu spadá až do poloviny 16. století, kdy němečtí přistěhovalci začali nahrazovat české obyvatelstvo, postižené katastrofálním morem. V rámci poválečného odsunu tak Němci opustili vesnici po dlouhých 400 letech. A zanechali po sobě dědictví, na které mohou být právem hrdí. Podobně jako třeba Češi na mnoho staveb v rakouské Vídni.

(Lidové noviny, www.lidovky.cz)