Říjen 2005

Školili se u KGB, teď řídí lidi v BIS

Jaroslav Kmenta

Tajnou službou BIS otřásá skandál s důstojníkem Jaroslavem Kukačkou, který je podezřelý z finančních machinací. Teď se ukazuje, že ho v BIS řídili bývalí kádroví příslušníci komunistické StB. Jak tam mohli tito lidé tak dlouho „přežít“?

Letos v lednu se slavilo malé výročí: uplynulo patnáct let od chvíle, kdy byla zrušena obávaná komunistická tajná bezpečnost -StB. I když tato organizace neexistuje, je o ní stále slyšet. Přestože od roku 1991 platí lustrační zákon, který bývalým příslušníkům a tajným spolupracovníkům StB zakazuje, aby byli zaměstnáváni na ministerstvech a státních úřadech, vypadne čas od času ze skříní státních úřadů nějaký ten „kostlivec StB“.

Kvůli své komunistické minulosti museli třeba před rokem odejít z ministerstva financí dva vysoce postavení úředníci - náměstek a také ředitel odboru. Minulý týden zase propukl skandál na ministerstvu spravedlnosti, protože někteří soudci prý nemají v pořádku lustrační osvědčení.

Kdo by však očekával, že bývalí kádroví důstojníci StB dodnes pracují na vedoucích pozicích přímo v centrále novodobé tajné služby - v Bezpečnostní informační službě?

Okolo tohoto problému se už léta našlapuje po špičkách. To, že si BIS nechala některé důstojníky StB ve svých řadách, se ví. „Obecně se vědělo, že někteří bývalí důstojníci StB přešli do BIS. Ale byli jsme informováni, že nepracují na klíčových pozicích a že postupně ze služby odcházejí,“ řekl poslanec Ivan Langer, který je členem sněmovní komise pro dohled nad činností BIS. I pro něj, stejně jako pro jeho kolegy z komise, je tak nejnovější zjištění MF DNES a publicistického pořadu televize Nova Na vlastní oči naprostou novinkou. V BIS se totiž někdejší důstojníci StB dostali přímo na vedoucí pozice.

Poslanci nic netušili

Jeden z nich dokonce donedávna řídil veškeré tajné operace BIS proti zemím bývalého Sovětského svazu. Před rokem 1989 přitom pracoval v StB proti Velké Británii nebo Francii, a proto prodělal školení přímo v moskevské centrále někdejší sovětské tajné služby KGB. „To jsou pro mne velmi překvapující informace. Že jsou bývalí důstojníci StB v současné kontrarozvědce BIS takhle vysoko, to jsem netušil,“ řekl Langer.

O působení těchto lidí v BIS se MF DNES a pořad Na vlastní oči dozvěděly díky aféře důstojníka BIS Jaroslava Kukačky. Tento devětatřicetiletý důstojník je podezřelý, že zneužil asi 200 tisíc korun tajné služby a investoval je do výstavby svého rodinného domu v Bratřínově u Mníšku pod Brdy. Inspekce BIS, která jeho případ vyšetřuje, Kukačku podezřívá i z toho, že vybíral výpalné od podnikatelů. Kukačku před necelými dvěma měsíci vedení BIS okamžitě propustilo.

Kauzu bude tento čtvrtek (18. 08. 2005 - pozn. red. CS-magazínu) projednávat ve Sněmovně kontrolní komise. Její předseda poslanec Jan Klas říká, že bude po řediteli BIS Jiřím Langovi chtít vysvětlení, jak se to mohlo stát a kdo byli bezprostřední nadřízení důstojníka Kukačky, kteří si dlouhou dobu vůbec nevšimli, že Kukačka zneužívá peníze služby. „Budeme chtít, aby nadřízení toho důstojníka předstoupili i před komisi a vypovídali tu,“ řekl Klas.

Pracovali proti NATO

Aniž to možná tušil, uhodil Klas hřebíček na hlavičku. Právě bezprostřední nadřízení a nejbližší spolupracovníci Jaroslava Kukačky jsou hlavním problémem celého případu. Ve druhé polovině devadesátých let byl v BIS přímým nadřízeným Kukačky vedoucí oddělení Bohumil Ridoško. V úplně poslední době byl vedoucím týmu, v němž Kukačka působil, Vladimír Paleček. Třetím mužem, který spolupracoval s Kukačkou a byl s ním v nejtěsnějším kontaktu, byl Peter Burak.

Jenže, jak vyplývá z dokumentů tajné služby, které má MF DNES k dispozici, tito tři důstojníci BIS byli příslušníky komunistické Státní bezpečnosti - přesněji její druhé hlavní správy, tedy kontrarozvědky. Ridoško a Paleček působili „na úseku vnějšího nepřítele“ ve třetím odboru, který byl zaměřen proti Velké Británii, Francii a ostatním státům NATO. Jejich hlavním úkolem bylo odhalovat špiony států NATO, a naopak získávat v těchto zemích agenty. Oba byli v tomto odboru vedoucími oddělení. A jejich kolega Peter Burak byl vedoucím oddělení na sedmém odboru StB, který „kontrarozvědně zajišťoval na úseku ochrany ekonomiky dopravu a spoje, palivoenergetickou základnu, jaderné elektrárny a letiště“.

Je jejich minulost rizikem?

Všichni tři (a donedávna i společně s Kukačkou) nyní v demokratické tajné službě BIS pracují v odboru, který má chránit zemi před agenty států bývalého Sovětského svazu. To tedy znamená, že bývalí důstojníci StB školení před rokem 1989 v Moskvě nyní řídí operace proti Rusku, Ukrajině nebo Bělorusku.

Nemohou takoví lidé pracovat na obě strany? Nejsou bezpečnostním rizikem? „V tom, že BIS zaměstnává takové lidi, vidím riziko. Máme jistotu, že je takový důstojník zcela spolehlivý a že nepracuje pro obě strany, tedy i pro Rusy?“ ptá se poslanec Ivan Langer.

Sledoval západní novináře

Bohumilu Ridoškovi bude letos 56 let. V roce 1970 začínal na ruzyňském letišti na pasové kontrole, ale už v roce 1975 přešel k StB. Zde se věnoval - jak sám tvrdí ve svém služebním životopise - „problematice krátkodobě akreditovaných novinářů v ČSSR“. Jinými slovy řečeno: sledoval a kontroloval zahraniční novináře v Praze.

Vedoucím oddělení, které odhalovalo agenty států NATO, se stal Ridoško v roce 1988. „Zde odpovídám za akce Orion a Bratislava, kde jsou rozpracováni objekti podezřelí z kádrové příslušnosti k rezidenturám speciálních služeb SIS a SISMI,“ uvedl Ridoško ve svých personálních materiálech, které jsou uloženy v BIS. (Pozn. red.: MF DNES zveřejňuje autentické citace z dokumentů v jazyce, jaký tehdy příslušníci StB používali.) Ridoško se tím přiznával, že vyvíjí tajné operace asi proti 30 pracovníkům britské a italské ambasády v Praze.

Chtěl zabránit třetí světové válce

Ještě počátkem přelomového roku 1989 stihl Ridoško absolvovat dvouměsíční „odborný kurz v SSSR“. Když v roce 1990 vstupoval do služeb novodobé tajné služby, uvedl do dotazníku, že by se nová služba měla zaměřit na terorismus, což byla dobrá myšlenka, ale druhým dechem dodával, že by se „měly získávat informace signalizující případný negativní vývoj v Evropě směřující ke třetí světové válce“.

„Spolupracoval jsem s KGB“

O dva roky mladší Vladimír Paleček sice žádnou odbornou stáž v Moskvě nemá, ale při operacích proti belgické a portugalské ambasádě spolupracoval se sovětskými poradci. Akce měly krycí názvy Poprad a Bělehrad. „V případě potřeby se na těchto operacích podíleli sovětští specialisté,“ uvedl Paleček v jednom ze svých personálních materiálů a vysvětlil, že se mu podařilo „získat kontrolu nad šifrovým spojením několika zahraničních ambasád“. „Spolupracoval jsem s hlavní správou KGB a s pracovníky KGB Střední skupiny vojsk v Milovicích jsme společně organizovali operativní experimenty s cílem odhalit úniky utajovaných informací,“ uvedl Paleček do dotazníku už v roce 1990, kdy ho do svých řad přijímala novodobá tajná služba - tehdy Úřad na ochranu ústavy a demokracie, nyní BIS.

Paleček se tak podílel na vypouštění dezinformací, díky kterým zjišťovali, kdo je z vojáků sovětské armády na základně ve středočeských Milovicích nespolehlivý a s jakými lidmi z tehdejšího ČSSR udržovali tito vojáci „podezřelé“ styky.

Skartovali i spisy StB

Dvaapadesátiletý Peter Burak to do dotazníku v roce 1990 uvedl rovnou: „Mám dvouměsíční postgraduální kurz při VŠ KGB v Moskvě.“ Všichni tři se zároveň „pochlubili“ i tím, že se podíleli na skartaci materiálů StB, kterou zastavili až v prosinci 1989 nekomunističtí šéfové resortu. „Z pokynu nadřízených jsem organizoval nakládání pytlů s dokumenty a ty se odvážely ke skartaci. Část jich byla zničena v Praze, jiné se odvážely do Východočeského kraje,“ uvedl Paleček.

Přestože existují i praktické důvody, proč si ponechat takové lidi ve službě, poslanci, experti a historici se shodují, že dlouhodobé svazky s takovými lidmi jsou spíše rizikem. „Někteří specialisté z StB například po roce 1989 rozluštili arabské šifry v době války v Perském zálivu. Je také pravda, že tihle lidé mohou být loajální k novému režimu, ale vzhledem k jejich minulým vazbám na KGB bych byl opatrný. Jednoho dne může někdo přijít a znovu probudit zpravodajskou stránku jejich osobnosti,“ prohlásil již dříve historik Pavel Žáček.

Současné vedení BIS tvrdí, že s bývalými příslušníky StB dnes už nemůže nic dělat. „Obecně mohu říci, že tito lidé prošli v roce 1989 prověrkami občanských komisí. A o jejich působení v nové zpravodajské službě rozhodla legislativa z roku 1990 a následně lustrační zákon z roku 1991 umožňující udílení výjimek. K jejich dalšímu uplatnění pak dali souhlas ředitelé nově vznikajících zpravodajských služeb,“ řekl mluvčí BIS Jan Šubert. Ten zároveň tvrdí, že nemůže komentovat, zda a proč jsou bývalí důstojníci Státní bezpečnosti na vedoucích pozicích v tajné službě. „K jejich služebnímu zařazení se nebudeme vyjadřovat,“ uvedl.

Neodhalili špiona

Když začala Inspekce BIS vyšetřovat případ důstojníka Kukačky, měla na samém začátku podezření, že peníze, s nimiž disponoval, získával i od cizích zpravodajských služeb, tedy že pracoval i pro druhou stranu. „Informace o prodeji zpravodajských informací druhé straně jsou spekulace, pro které neexistuje důkaz. Současné šetření tomu nenasvědčuje,“ řekl mluvčí Šubert. Jenže, dá se to stoprocentně vyloučit? Stejně tak vzniká otázka, zda lze věřit tomu, že se v exdůstojnících StB, kteří Kukačku donedávna řídili, „neprobudí“ vzpomínky na minulost?

Odborníci připomínají, že nad minulostí Ridoška, Palečka či Buraka by se snad daly zavřít oči, kdyby byly za jejich prací v BIS vidět konkrétní výsledky. Jenže BIS dodnes žádného „ruského agenta“, což je jejich úkol, neodhalila. Že by tu žádní nebyli?

(MFDNES)